Zoo pouštěla videa primátům vzdáleně příbuzným s lidmi. Baví je sledovat jídlo a civilizační ruch
Zoologická zahrada v Helsinkách zorganizovala neobvyklé kino pro chvostany, primáty jihoamerického původu. Nechala je sledovat filmy bez zvuku. Zvířata zaujaly zvláště záběry s potravou. V dřívějších pokusech se ukázalo, že je také baví poslouchat zvuky velkoměsta.
Působení videa a audia se už léta zkoumá na lidoopech. Nejen proto si finští experimentátoři vybrali opice z evolučně vzdálenější linie. Videa se chvostanům spouštěla vstupem do experimentálního tunelu.
Poslechněte si celou Laboratoř o opičím kině, prapředkovi primátů a o kontaktech západoafrických šimpanzů s lidmi. Debatují primatolog Stanislav Lhota, antropolog Jan Havlíček a herečka Martina Hudečková (repríza, premiéru jste mohli slyšet v březnu 2021)
Sledovali mořské scény, jiná zvířata, záběry pralesa, měst i venkova. Vědci jim také promítali záběry s potravou nebo dokonce abstraktní umění. Reakce chvostanů popisuje studie v odborném časopise Animals.
K hitům patřila videa s moučnými červy, larvami potemníků, kterými ošetřovatelé primáty krmí. Chvostani se začali dotýkat obrazovky a zkoumat, kde se potrava nachází.
„Nepovažovali to za něco promítaného,“ podotýká antropolog Jan Havlíček. Připomíná, že na rozdíl od šimpanzů nebo goril je pro chvostany těžké rozlišit obraz od reálného objektu.
Videa primátům pouštějí i chovatelé v některých českých zoologických zahradách. Zhlédli je například šimpanzi v Zoo Hodonín. Primatolog Stanislav Lhota vzpomíná, jak s kolegyní přemýšleli o tom, zda něco nepromítnout šimpanzům v ostravské zoo.
„Zvažovali jsme, co by se jim mohlo líbit, a jedním z ideálních kandidátů byly Teletubbies,“ odkazuje vědec v nadsázce na populární animovaný seriál pro menší děti.
Gorilí seznamka
Ve světě patří k nejznámějším experimentům tohoto typu pokusy s gorilí samicí Koko. Ta si dokonce už před desítkami let přes video vybírala partnera. S vědci se domlouvala znakovou řečí.
„Experimentů s ostatními opicemi je méně. Nebylo jasné, zda se video chvostanům bude líbit,“ podotýká Lhota. Zvířata v Helsinkách ale experimentální kino zaujalo. Nešlo o první pokusy tohoto typu s nimi, už dříve jim vědci pouštěli různé zvuky.
„Docela pohořel prales, relaxační hudba, dokonce i ticho. Nahrávka, která byla nejpopulárnější, byla indická ulice,“ přibližuje výsledky pokusu primatolog.
Finští vědci také hlásí, že chvostani byli po návštěvě experimentálního kina méně nervózní. Opice se po zhlédnutí videa méně škrábaly, méně se dotýkaly vlastního těla.
Otázkou je, zda mají zoo v podobných pokusech pokračovat. „Představte si, jak odejde ze šimpanzí rodiny dcera, a matka si s ní bude na dálku skypovat,“ ilustruje to na úsměvném příkladu primatolog.
Zvířecí oko
Finská zoo chce pouštět videa i jiným zvířatům, třeba papouškům nebo vránám, jejichž inteligence je známá. Jednodušší experimenty zvládají i holubi.
„Ptáci reagují na počet teček na obrazovce, klovou na monitor. Co zvládnou holubi, by neměl být problém pro vrány, či papoušky, kteří jsou v mnoha ohledech chytřejší,“ vysvětluje Jan Havlíček.
Upozorňuje ale na jedno úskalí. Ptáci mají jiné zrakové vnímání a videozáběry jim můžou připadat jako sled přeskakujících obrázků. „Obměna scén je dělaná na lidské oko,“ dodává antropolog.
Poslechněte si celou Laboratoř o opičím kině, prapředkovi primátů a o kontaktech západoafrických šimpanzů s lidmi. Debatují primatolog Stanislav Lhota, antropolog Jan Havlíček a herečka Martina Hudečková.