V tropech žije totiž značná část druhů ptáků s pestrými barvami. Řada obyvatel tropů má ptáky doma, obvykle jsou také barevní. „Afričané pořád na vesnicích využívají bush meat, jakýkoliv zdroj lesa k obživě,“ vysvětluje David Hořák z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Přehrát

00:00 / 00:00

Co dělají ptáci, když nejsou doma? Poslechněte si celou Laboratoř Martiny Maškové

Řada ptáků se stává obětí pytláků a pašeráků. Například papoušek žako se ve velkém exportuje z Afriky do Evropy či Ameriky.

„Papoušek nezpívá ani není moc barevný, ale je chytrý,“ poukazuje Hořák. Žaka můžeme najít i jako domácího mazlíčka v chudinských čtvrtích.

Dalším důvodem ohrožení ptáků v tropech jsou fetiše. „Například turakové mají červená pera, která jsou nositelem váženosti,“ podotýká Ondřej Sedláček.

Oba vědci dlouhodobě jezdí do Afriky, kde se věnují mimo jiné monitoringu ptáků.

Důvod zabarvení

Na zbarvení ptáků v evoluci se podílí přírodní i pohlavní výběr. V našich zeměpisných šířkách jsou mnohdy samci hezčí a lépe zpívají. „Samice jsou tlačené k nenápadnosti, aby predátor neměl takovou šanci,“ připomíná David Hořák.

Naopak v tropech je daleko častější, že jsou barevnější i samice.

Jako příklad atraktivního ptáka z naší středoevropské přírody vědec uvádí vlhu pestrou. Ta svůj dávný původ z tropů dokládá tím, že samce a samici těžko rozpoznáte. „To se stává u řady ptáků, včetně pěvců, souvisí to se stylem života,“ dodává vědec.

Zajímavostí u vlhy pestré je i to, že samec a samice spolu zůstávají většinu života. Detaily o souvislosti barev a ohrožení ptáků rozebírá nová studie v časopise Current Biology.

Poslechněte si celý speciál pořadu Laboratoř s přírodovědci Ondřejem Sedláčekem a Davidem Hořákem. Spoluúčinkovala herečka Petra Hobzová.

Martina Mašková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít