S buldočky ve vedrech ven jen vyčůrat a domů. Psi se ochlazují díky dlouhému čumáku a vzdušné srsti
Velmi teplé počasí zvyšuje zdravotní rizika nejen u seniorů, nemocných lidí a malých dětí, ale také u zvířat. Protože se nemohou potit, velké nebezpečí představuje horko pro psy, hlavně pro ty s krátkým čumákem nebo řídkou srstí. Hustá srst je před přehřátím paradoxně chrání. K ochlazování psům v těchto dnech pomáhá zrychlené dýchání, potřebují ale o to víc vody.
„Tak pojď Koumy, pojď k paní doktorce, pojď se ukázat,“ prohlíží veterinářka Martina Načeradská svého dnešního prvního pacienta. Je to landseer, obří plemeno dlouhosrstého psa vážící přes 70 kilo.
S buldočky ve vedrech ven jen vyčůrat a domů. Psi se ochlazují díky dlouhému čumáku a vzdušné srsti
Na první pohled by se mohlo zdát, že právě v takovém kožichu mu bude v těchto vedrech pořádné horko. „On má srst takovou hustou, ale když porovnám tu srst v létě a v zimě, tak v zimě má mnohem víc tzv. vlníků. To jsou takové jemnější chlupy, které dělají tepelnou izolaci,“ popisuje osrstění připomínající vatu, kterou pes na léto shodil.
„Teď jsou tam hlavně pesíky, ty vůdčí chlupy. Mezi nimi je vzduch, tím pádem to tomu psovi pomáhá,“ vysvětluje veterinářka.
Klíčový je čenich
Přesto Koumy ztěžka funí. „Má docela vysokou tepovou a dechovou frekvenci, hlavně dechovou, protože je mu horko. On se ochlazuje odpařováním vody z dýchacích cest. To je jediný způsob, jak se psi můžou ochlazovat, nemají potní žlázy jako my,“ poukazuje Načeradská na dlouhý čumák, který Koumymu pomáhá.
26:01
Meteorolog: Vysoké teploty k létu patří. Kde ale bylo dřív 13 tropických dnů za rok, je jich dnes 37
Číst článek
„Problémy jsou s krátkolebými plemeny, protože jak mají čumák krátký, v podstatě se nemůžou ochlazovat. Takoví psi by se v teplotách venku nad 20 stupňů neměli moc ani venčit, jenom vyčůrat a domů. Ne na procházku, protože se můžou přehřát,“ upozorňuje veterinářka.
Pes by měl denně vypít 50 mililitrů vody na kilogram své váhy, v létě až dvojnásobek. Pokud psa chceme ochladit z venku, musíme na to pomalu, a to vždy od tlapek.
Že je pes přehřátý, pozná majitel snadno. „Je letargický, nechce se moc hýbat, bude hodně rychle dýchat, může mít nepravidelnou srdeční frekvenci a bude mít rozšířené zorničky,“ popisuje Načeradská. Velmi podobné je to i u koček.
Přehřátí ubírá mléka
Kromě domácích mazlíčků mají s horkým počasím problém i hospodářská zvířata. Například pro skot je ideální teplota okolo 20 stupňů Celsia. Právě proto třeba na statcích České zemědělské univerzity běží v těchto dnech ventilátory na plný výkon. Oproti teplotě venku je v kravíně díky nim mnohem příjemněji.
„Zajišťujeme ochlazování zvířat ventilátory, což zlepšuje proudění vzduchu a vyfukuje teplý vzduch, který zvířata produkují, mimo stáj. Kráva musí vynakládat poměrně velké množství energie na ochlazování těla, což je energie, která by měla jít do výroby mléka, takže většinou značně klesne užitkovost, až o dva litry v denní produkci,“ popisuje zootechnik Ivo Žďánský.
Vedra v Česku zůstanou do poloviny příštího týdne. Ukončit by je mohla až studená fronta
Číst článek
Zároveň v kravíně roste spotřeba vody, kráva totiž vypije i víc než 60 litrů vody denně. Zvířata navíc často ochlazují i vodní mlhovinou.
Protože kráva vyrábí teplo i když jen jí, používají tu zootechnici také speciální přípravek do krmiva, který má kravímu organismu pomoct se správně ochlazovat. „Existuje k tomu ještě aplikace, která nám uvádí vývoj tepelného stresu u zvířat podle toho, jak se vyvíjí počasí. Takže jsme schopni začít ten přípravek dávkovat třeba dva až tři dny předem,“ vysvětluje Žďánský.
Zootechnik i veterinářka dodávají, že pokud mají zvířata domácí i hospodářská dostatečný chládek, přísun tekutin a vyhýbají se fyzické aktivitě na sluníčku, přehřátí u nich téměř nehrozí.
