USA se připravují na první klimatické uprchlíky, domov jim pohlcuje řeka Mississippi
V době, kdy americký prezident Donald Trump odstupuje od pařížské klimatické dohody, se Spojené státy chystají na přijetí prvních klimatických uprchlíků. Tedy lidí, které změněné přírodní podmínky donutily opustit jejich domovy. Nepřicházejí přitom ze vzdálených atolů v Tichomoří, ale ze samotných Spojených států.
První přesídlení kvůli ztrátě původního prostředí se týká obyvatel malého ostrůvku Isle de Jean Charles v bažinaté deltě řeky Mississippi.
Kvůli změnám přírodních podmínek se ostrov od roku 1955 zmenšil o 95 procent a dnes už z něj zbývá jen úzký pruh země kolem silnice, kde stojí několik desítek domů na vysokých pilotech.
„Teď tu máme asi dvě míle pevniny široké čtvrt míle. Původně to přitom bylo jedenáct mil na délku a pět na šířku. A to je veliká změna," cituje Radiožurnál obyvatele ostrova, který problém popsal v dokumentu BBC.
V minulosti tam žilo asi 400 lidí, především potomků původních Indiánů, které sem v 19. století vytlačili postupující bílí osadníci. Dnes se komunita scvrkla na 80 hlavně starších lidí.
Problém se však netýká jen tohoto ostrova, ale v podstatě celého pobřeží Louisiany. Ta se potýká s velmi rychlou erozí pobřeží. Odborníci vypočítali, že každou hodinu ztrácí pevninu o rozloze fotbalového hřiště. Od 30. let to dělá přes 5000 kilometrů čtverečních - to je třeba rozloha Ústeckého nebo Moravskoslezského kraje.
Zkrocení delty narušilo ekosystém
Důvody jsou dva - stoupající hladina oceánu a eroze pobřeží, které při bouřích pravidelně zaplavuje slaná voda z oceánu. „Bahnitou zemi drží pohromadě kořeny. A když přijde příliš mnoho slané vody, zahubí to trávu, kořeny zmizí a voda zeminu odplaví," vysvětlil další z obyvatel Isle de Jean Charles.
Jde o přirozený proces, který v minulosti vyvažoval přísun nové půdy přinášené řekou Mississippi. Vybudováním přehrad a jezů a zkrocením samotné delty se ale přísun nových sedimentů omezil na minimum. A půdy neustále ubývá. Dalším faktorem, který narušuje ekosystém delty, je pak hloubení kanálů a další infrastruktury pro těžbu ropy.
Celá oblast zatím odsouzena k zániku není. Spojené státy mají připravený velký projekt na ochranu pobřeží, souvisí také s ochranou před hurikány, které představují největší nebezpečí pro malé ostrůvky, jako je Isle de Jean Charles.
Ten už leží mimo zónu, kterou se úřady chystají chránit. Isle de Jean Charles je tak zřejmě skutečně odsouzen k zániku. Tím, jak se jeho území zmenšuje, záplavy způsobené bouřkami stále častěji zaplavují celý ostrov, lidé tak třeba už nemohou chovat dobytek a drůbež ani pěstovat zeleninu, i když jejich domy na třímetrových pilotech voda ušetří. Kromě půdy tak mizí i zdroj obživy.
Pokusní králíci
Celá krajina působí na fotkách velmi přízračně - malé ostrůvky spojené jen úzkou silnicí a obrovské rozlohy mořských lagun, které jsou přeťaté rovnými pásy pevniny - to jsou místa, kam inženýři zakopali své sítě a kde se zpevněná země ještě drží, nebo okraje kdysi vyhloubených kanálů, které už dávno nejsou třeba.
Obyvatelé Isle de Jean Charles jsou tak trochu pokusnými králíky ve směru, jakým chtějí Spojené státy klimatickým uprchlíkům pomáhat. Vláda vyčlenila 52 milionů dolarů - v korunách asi jeden a čtvrt miliardy - na jejich přesídlení dál do vnitrozemí. Prostředky mají sloužit k výkupu půdy a postavení nových domů a také na to, aby stávající komunita lidí mohla dál žít pohromadě. Mnoho obyvatel ostrova ale svoje domy opustit nechce.
Podobný osud může postihnout brzy také obyvatele jiných oblastí spojených států - například obce Newtok na Aljašce. Kromě stoupající hladiny moře je ohrožuje eroze způsobená táním permafrostu.
