Rusko je bezpečným úkrytem pro kyberzločince z celého světa. Cílí na Západ, popisuje odbornice
Momentálně zažíváme asi největší konflikt v kybernetickém prostoru – válku na Ukrajině. „Ten konflikt je bezprecedentní ve spoustě ohledech, ale z hlediska mé specializace je strhující v tom, jak silnou roli tam hrají nestátní aktéři, civilisté,“ říká Adéla Klečková, která se zabývá konflikty v kybernetickém prostoru a vedla výzkumné projekty pro Severoatlantickou alianci.
Odbornice na kybernetickou bezpečnost dodává, že na druhé, ruské straně stojí tajné služby a celá řada temných kybernetických sil – kybernetičtí žoldáci, tedy hackeři na volné noze, které si může kdokoliv zaplatit.
„Rusko je dlouhou dobu takovým bezpečným úkrytem pro kybernetické zločince z celého světa. Sjíždějí se tam všichni, kterým hrozí vězení v jejich vlastní zemi,“ říká Klečková.
„Ruská vláda chce, aby škodili Západu. A dokud neškodí jejich vlastním zájmům, zločince zaštítí. Před vypuknutím války byli hackeři seznámeni se situací, kdy si museli vybrat stranu. Celá řada zvolila spolupráci, ale několik odmítlo a šlo do vězení, což posloužilo jako varovný signál od Kremlu,“ dodává.
Držíme se v legální rovině
Klečková vysvětluje rozdělení mezi hackery a kybernetickými zločinci. „To jsou hlavní aktéři kybernetických operací, působící proti kybernetické infrastruktuře svého oponenta a proti těm, kteří páchají informační operace, tedy právě dezinformace, což jsou různí dezinformátoři, trollové a roboti.“
Hackeři se dostali ke komunikaci administrativy USA. Zaútočili na amerického velvyslance v Číně
Číst článek
„Hackeři z Ruska páchají celou řadu kybernetických útoků primárně proti ukrajinské kybernetické infrastruktuře, ale může se to dotýkat také států, které se stejně jako Česká republika velmi jednoznačně postavily na stranu Ukrajiny,“ říká.
„Může se jednat o tzv. brute force attacks neboli útoky, které jsou velmi primitivní, ale vznikají díky velmi silnému koncentrování celé řady počítačových účtů. Jedním z nejznámějších je DDoS útok, který spočívá v tom, že se vypnou servery a přestanou fungovat webové stránky,“ doplňuje.
Hackování zpět se nazývá hackback a jedná se o trestný čin. „Jako Západ se od Ruska odlišujeme také tím, že dodržujeme mezinárodní právo a držíme se v legální rovině a rovině ilegální se snažíme vyhýbat,“ popisuje důvod, proč Česko neútočí stejným způsobem zpět.
Na straně Ukrajiny se shromáždila obrovská síla dobrovolníků z celého světa a vznikla IT armáda. Kromě ní působí ve jméně Ukrajiny ještě známější hnutí Anonymous. „Anonymní skupiny nejsou momentálně postihnutelné,“ míní.
Stačí si jen stáhnout program
Aby se člověk stal hackerem, není nutně potřeba mít extra specializaci. „Například když už jsem mluvila o DDoS útocích, tedy o útocích brutální silou, tak vlastně jediné, co člověk potřebuje, aby se do těchto konfliktů mohl zapojit, tak si stáhnout malý prográmek na svůj počítač, který umožní, aby se jeho počítač přidal ke skupině, která útočí na určitý server nebo webovou stránku,“ říká Klečková.
23:43
Hackerský útok na weby Českého rozhlasu nejspíš byl politicky motivovaný, soudí novinář Koubský
Číst článek
Zmiňované skupiny jsou součástí nestátní složky a o svém konání informují skrze sociální sítě, kde si vytváří PR. Na druhé straně stojí tajná složka, odpovědná za kybernetickou obranu Česka.
„Reálně nevíme, co v kyberprostoru dělá český stát, co dělá NATO nebo EU, aby podpořily Ukrajinu,“ tvrdí a dodává, že je dobře, když nevíme, co se tam děje. Znamená to totiž, že to nejspíš neví ani ta druhá strana.
Boj s dezinformacemi
„Nejsem si jistá, zda byla příprava dezinformačního zákona takovým klíčovým krokem v budování nějaké celkové resilience české společnosti vůči dezinformacím. Problém je spíš ve vymáhání, policie nemá s tímto typem problémů takové zkušenosti,“ říká a dodává, že je potřeba, aby se každá jedna složka společnosti nějakým způsobem a do takové míry, jaká je v jejích možnostech, do boje zapojila.
„Nechci obhajovat českou vládu, chci říct jen to, že mám pocit, že ta situace je trošku komplikovanější, a ačkoliv ten progres není tak zřejmý a občas se stane úkrok stranou, jako bylo právě zrušení akčního plánu nebo upuštění od debat o dezinformačním zákonu, tak chci dementovat tu blbou náladu,“ uzavírá Klečková.
Poslechněte si celý pořad Osobnost Plus v audiu v úvodu článku.
