Omezení sociálních sítí pro děti? Jedna z možných cest, míní Holý. ‚Zákaz nic neřeší,‘ namítá Šmahel

Unijní ministři přemýšlí, zda by bylo možné v Evropě zavést hranici digitální dospělosti. Děti do určitého věku by tak měly přístup na tiktok nebo instagram jen se souhlasem rodičů. „Zákaz není cestou,“ namítá v pořadu Pro a proti David Šmahel z týmu pro interdisciplinární výzkum internetu a společnosti při Masarykově univerzitě. „Soupeří o naši pozornost,“ říká o platformách odborník na IT a spoluautor podcastu Kanárci v síti Josef Holý.

Pro a proti Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dívka sleduje sociální sítě na telefonu

Dívka sleduje sociální sítě na telefonu | Foto: Nina Janečková | Zdroj: Westend61 / Profimedia

Měl by se dětem do určitého věku omezit přístup na sociální sítě?
Josef Holý: Zastávám názor, že je to jedna z možných cest. Že bychom se jako společnost rozhodně měli bavit o dopadech technologií, hlavně těch, které mají potenciál vzbudit závislost a mít na zdraví dětí negativní dopady. Já tu debatu rozhodně vítám.

David Šmahel: Debata je určitě potřebná a souhlasím, že bychom se tím měli zabývat. Ale nemyslím si, že by zákazy tak, jak jsou postavené, měly nějaký smysl.

Přehrát

00:00 / 00:00

Omezit dětem přístup na sociální sítě? Jak? Debatují o tom v Pro a proti Josef Holý a David Šmahel

Pane Holý, proč myslíte, že zákaz, o kterém se uvažuje na celoevropské úrovni, by měl smysl? Mohl by pomoct ochránit děti a nezletilé?
Pokud se bavíme o sociálních sítích, to znamená facebook, instagram, tiktok a další, je potřeba se na ně podívat jako na platformy, které jsou vytvářené za účelem vytvoření závislosti. Soupeří o naši pozornost a týká se to takzvané pozornostní ekonomiky.

To znamená, že se snaží nás jako uživatele, dospělé i děti, přitáhnout na co nejdelší dobu, aby nám potom mohly prodat reklamu nebo něco podobného.

Z tohoto pohledu je velká otázka, jestli je dobré dávat dětem mobilní telefon, což děláme. Má to, samozřejmě se správnou rodičovskou kontrolou, poučením a tak dále, i řadu přínosů.

Také je otázka, jestli by v telefonu měly mít děti službu, na kterou se kdykoliv můžou podívat a kdykoliv v ní najít nějaké uspokojení, protože z ní vždy dostanou něco nového a ne vždy prospěšného ve smyslu obsahu.

25:57

Jak přežít v době sociálních sítí? Smiřme se s nejistotou a vytvořme novou vizi, navrhuje Horáček

Číst článek

Pane Šmahele, nejsou to argumenty pro zavedení hranice takzvané digitální dospělosti? Protože i tak se o té uvažované celounijní regulaci mluví.
Myslím, že je tu ještě jiné téma, a tím je závislost a potenciální závislost. Na druhou stranu sociální sítě mají pro děti také spoustu přínosů a mají i pozitivní vliv. Zakázat je za mě není cestou, která by závislosti vyřešila.

Co se týče obecného vlivu sociálních sítí na well-being, tak ten je patrně velmi malý až minimální. A to, že dnes mají děti nebo mladiství častěji psychické problémy, podle mě tento zákaz neřeší a nevyřeší.

‚Facebook to ví‘

Pane Holý, zákaz podle pana Šmahela nefunguje. Co vy na to?
Je to velká otázka. Výzkumy se samozřejmě liší. Existují výzkumy dokonce i samotných firem, ke kterým se podařilo dostat, a ty ukazují, že samy firmy jako Facebook nebo TikTok vědí, že dlouhodobé a větší užívání sociálních sítí – bavíme se o několika hodinách denně – vede ke snížení kvality, dejme tomu, well-beingu dětí.

Dokonce uniklé dokumenty, které před čtyřmi roky na podzim vynesla whistleblowerka Frances Haugenová z Facebooku, ukazovaly, že i podle jejich interních výzkumů se náctileté uživatelky při používání instagramu necítí dobře. Ale že tam musí být, protože na něm jsou všichni, zjednodušeně řečeno.

3:18

Hraje vaše dítě Minecraft? Dejte si pozor na podvodné ‚cheaty‘ a nastavte pravidla, radí Antivirus

Číst článek

To znamená, že se tady bavíme o probíhajícím masivním výzkumu na dětech, který velké firmy provozují. Sami do toho nevidíme.

Souhlasil bych s tím, že je otázka, jestli en bloc zákaz je ta správná cesta. Austrálie ho na jaře zavedla a pořád se řeší technikálie, tak uvidíme, jak to dopadne.

Na druhou stranu bychom se možná mohli i v budoucnu díky této debatě bavit o tom, že děti možná na sociálních sítích mají být, přináší jim to řadu věcí, ale jestli by neměly mít jinou verzi algoritmu, který jim doporučuje obsah.

Pane Šmahele, je to s oporou v průzkumech a v datech pro určitou regulaci na způsob té, o které se teď uvažuje na celoevropské úrovni?
Opora v datech opravdu není. Pan kolega to za mě příliš zobecnil. Neexistuje podle mě výzkum, který by mluvil o pozitivním vlivu zákazu.

Snímky obětí holokaustu vytvořené pomocí AI? Památník v Osvětimi varuje před ‚falšováním historie‘

Číst článek

Souhlasím s tím, co řekl pan kolega, že by děti měly mít třeba možnost zvolit si algoritmus a rodiče by jim ho mohli změnit. To jsou určitě pozitivní kroky a souhlasím, že je potřeba vyvinout na firmy tlak, aby tyto kroky dělaly.

Ale nemyslím si, že existuje výzkum, který by mluvil o pozitivním vlivu zákazů. Například v našich výzkumech se ukazuje, že restrikce, třeba přímo rodičovské restrikce, vedou spíše k poklesu digitální vzdělanosti než k pozitivním vlivům.

Je věkové omezení cestou k ochraně dětí před negativními dopady sociálních sítí? Nebo bude neefektivní a potenciálně škodlivé? Poslechněte si celou diskusi v audiu na začátku článku.

Lukáš Matoška, jud Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme