Po celá tisíciletí od starověkého Egypta po Perskou říši udržovala lidi v příjemném chladu důmyslná metoda zachytávání větru. Při hledání moderních způsobů bezemisního chlazení by tento starodávný princip lidstvu opět mohl přijít na pomoc, uvádí stanice BBC ve své vědecké příloze s názvem Budoucí planeta.

svět ve 20 minutách Jazd 14:54 15. srpna 2021 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Takzvané lapače větru jsou velmi běžnou součástí budov například ve starobylém íránském městě Jazd, popisuje BBC.

Tyto pozoruhodné stavby mají často podobu obdélníkové věže, mohou být ale také kruhového, čtvercového nebo jiného zdobného tvaru. Říká se, že Jazd má nejvíce lapačů větru na světě. A nic na tom nemění ani to, že jako první se tento princip možná objevil spíše ve starověkém Egyptě.

V Jazdu se lapač větru už dávno ukázal jako nepostradatelný, díky čemuž se v této horké a vyprahlé části dnešního Íránu dalo vůbec žít. Ačkoli mnoho městských lapačů větru už není v provozu, stavby nyní do pouštního města přitahují architekty a inženýry. Chtějí zjistit, jakou roli mohou lapače větru hrát při udržování chladu v rychle se ohřívajícím světě.

Nepotřebuje žádnou energii

Větrný lapač nepotřebuje k napájení žádnou elektřinu, jde proto o nákladově velmi efektivní a zelenou formu chlazení.

V porovnání s konvenční mechanickou klimatizací, která celosvětově stojí zhruba za pětinou spotřeby elektrické energie v budovách – a za desetinou globální spotřeby elektřiny vůbec –, se starodávné alternativy stávají stále atraktivnější alternativou.

Existují dvě hlavní síly, které vzduch nasávají a poté ženou skrze celé ústrojí dolů do samotných stavení: přicházející vítr a také změna vztlaku vzduchu v závislosti na teplotě – teplejší vzduch má tendenci stoupat nad chladnější a hustší vzduch.

Když je vzduch zachycen do lapače větru, proudí do celého interiéru budovy a zanechává jakýkoli písek nebo nečistoty u paty věže. Nakonec ohřátý vzduch stoupá a opouští budovu další věží nebo otvorem.

Pět klimatických scénářů: Zemi čekají nenávratné změny, pouze jeden může naplnit Pařížskou dohodu

Číst článek

Metody chlazení bez fosilních paliv mohou vlivem klimatických změn zažít v následujících letech velkou renesanci. V některých západních zemích už ale podobné mechanismy dávno využívají.

Třeba ve Velké Británii bylo v letech 1979 až 1994 ve veřejných budovách nainstalováno asi 7000 různých variací lapačů větru. K vidění jsou například na budově jedné londýnské nemocnice nebo dokonce na supermarketech v Manchesteru.

V italském Palermu na Sicílii vědci zase zjistili, že klima a převládající větrné podmínky z něj dělají místo velmi vhodné pro výstavbu budov podobných íránskému větrnému lapači. A letos v říjnu má větrný lapač dokonce významné postavení na světové výstavě Expo v Dubaji, kde bude vidět coby součást sítě kónických budov v rakouském pavilonu, všímá si vědecká příloha BBC.

Poslechněte si celý pořad Svět ve dvaceti minutách. Dozvíte se, co jak je reálná představa lidí, že se stav globálního klimatu jednou vrátí takzvaně do normálu. Nebo že nový vysoký představitel v Bosně a Hercegovině má před sebou těžký úkol.

Magdaléna Fajtová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít