Vstoupí do Česka operátor ze zahraničí? Kolem aukce frekvencí pro 5G síť krouží společnost z Rakouska
O chystanou aukci frekvencí pro 5G sítě, ze které by měl vzejít i čtvrtý operátor, se začal zajímat rakouský operátor A1 Telekom Austria. Českému telekomunikačnímu úřadu zaslal připomínky k třetímu návrhu podmínek nadcházející dražby. Lhůta, kdy případní zájemci mohli aktuální zadání komentovat, vypršela tento týden. Stávající operátoři se ovšem bouří a tvrdí, že podmínky dražby negativně ovlivní rozvoj 5G sítí.
Společnost A1 Telekom na dotaz Radiožurnálu, zda se do tendru zapojí s cílem stát se novým hráčem na českém trhu, zatím neodpověděla. Nakolik je její zájem vážný a co konkrétně by účastí v aukci mohla sledovat, zatím není jasné. Zaslání připomínek ale bývá zpravidla chápáno jako signál, že operátor účast v aukci alespoň zvažuje.
Čtvrtým operátorem chce být i polostátní ČEZ. ‚Na politický požadavek,‘ tvrdí menšinový akcionář
Číst článek
V telekomunikačních kruzích se přitom spekuluje o tom, že s rakouským operátorem vyjednává o případné spolupráci polostátní ČEZ. Jednání s Rakušany ale mluvčí ČEZ Ladislav Kříž komentovat nechtěl. „V tuto chvíli nebudeme komentovat jakákoliv jednáni ani spekulace,“ uvedl pro Radiožurnál.
Vedení ČEZ přitom záměr expandovat na mobilní trh jako plnohodnotný velký operátor ohlásilo teprve nedávno. V nejnovějším kole připomínek k aktuálnímu návrhu zadání aukce se přitom snaží pojistit případ, že by velcí operátoři nováčkovi výrazně zkomplikovali vstup na trh. Pokud by totiž vůbec nevydražili frekvence v pásmu 700 MHz, nemuseli by mu umožnit vstup do svých sítí. „Naše připomínka chce takové situaci předejít,“ připouští mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Politická objednávka?
Bez přístupu do sítí zavedených hráčů se přitom nový konkurent na začátku neobejde. ČEZ proto chce tuto povinnost rozšířit i na operátory, které získají kmitočty v pásmu 3,5 GHz, o které se bude v dražbě taky soutěžit.
Zástupce menšinových akcionářů Michal Šnobr už dřív vedení energetického podniku nařkl z toho, že vychází vstříc politickým požadavkům a že ČEZ na takovou expanzi nemá žádné know-how. ČEZ vzápětí vyloučil, že by jednal na politickou objednávku. Odmítl to i ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček za hnutí ANO, pod kterého spadají telekomunikace i energetika.
Až do letošního května se přitom ČEZ o aukci nezajímal. Telekomunikační úřad první konkrétní návrh podmínek představil už před rokem, tehdy ještě pod vedením bývalého předsedy Jaromíra Nováka. Ten ovšem kvůli tlaku ze strany ministerstva průmyslu na úpravu zadání tendru v lednu rezignoval. Úřad už pod novým vedením do aktuálního návrhu dražby zapracoval několik změn, které do velké míry vycházejí z květnových připomínek od ČEZ. Jednu z nich, která se týká průběhu samotné dražby, teď ale napadají stávající operátoři.
Operátor O2 spustí v červenci první veřejnou 5G síť. Většina zákazníků ale službu nevyužije
Číst článek
Stažení z aukce
Telekomunikační úřad totiž případnému novému zájemci, který by získal kmitočty v pásmu 700 MHz, umožnil se z aukce stáhnout, pokud se mu zároveň nepodaří vydražit frekvence v kapacitním pásmu 3,5 GHz. Zaplatil by za to pokutu 70 milionů korun. Proti se postavila například společnost O2.
„Ve stávající situaci nadcházejícího výběrového řízení a poměrně jasných veřejných úvahách a indikacích o možné účasti státu skrze společnost ČEZ reálně opět může hrozit spekulativní zvyšování cen,“ upozorňuje v nejnovějších připomínkách zaslaných úřadu.
Podobné výhrady vznesl rovněž Vodafone a už dřív i jeden z případných nováčků, společnost Nordic Telecom. Ta by přitom ani na možnost stáhnout se z aukce nedosáhla, i když ji úřad nevnímá jako stávajícího operátora. Drží ovšem frekvence z pásma 3,7 GHZ, které se prodávalo v roce 2017, a navržená pravidla aukce takovým operátorům stažení neumožňují. Za Nordic se v připomínkách překvapivě nepřímo postavili i stávající operátoři.
Úřad ovšem ČEZ nevyšel vstříc pouze v pravidlech samotného dražení. Zrušil rovněž vyhrazení 20 procent frekvencí v pásmu 3,5 GHz pro potřeby průmyslu 4.0. To v praxi znamená, že v tomto kapacitním pásmu bude více prostoru pro případné zájemce. Tyto kmitočty jsou přitom klíčové pro budoucí fungování 5G sítí, a lze tudíž předpokládat, že o ně bude větší zájem jak ze strany stávajících operátorů, tak případných nováčků než o pásmo 700 MHz. Pokud by se o pětinu kmitočtů vůbec nesoutěžilo, jak úřad původně navrhoval, pro některé zájemce by se tím mohla snížit šance, že frekvence vydraží.
Stát znovu předělal pravidla pro 5G aukce. Vrací, co sám před třemi měsíci vyškrtl
Číst článek
Nabídku více volných frekvencí sice uvítali i stávající operátoři, nelíbí se jim ale, že jim úřad stanovil maximální množství, které jich můžou vlastnit, na 60 MHz. Například podle společnosti Vodafone je hranice v rozporu s doporučeními Evropské unie a může vést k tomu, že 5G sítě nebudou tak rychlé, jak se od nich očekává.
„Restriktivní a nevysvětlené omezení získat kmitočty v obou pásmech způsobí, že se mobilní sítě, které prokázaly svou roli, dostávají do druhé kategorie a nebudou schopny v 5G pásmech poskytovat očekávané rychlosti nad jeden gigabit za sekundu,“ říká mluvčí Vodafonu Ondřej Luštinec. Evropská komise přitom doporučuje, aby operátoři měli mezi 80 až 100 MHz spektra. Noví operátoři si přitom můžou koupit právě až 100 MHz.
Situaci navíc komplikuje to, že do limitu se počítají i frekvence, které zájemci získali v dražbě zmíněného pásma 3,7 GHz z roku 2017. To jsou například společnosti O2 a Vodafone, které vlastní 40 MHz. Podle navržených pravidel by tak nyní mohly usilovat maximálně o 20 MHz. Volné frekvence tak zůstanou k dispozici dalším uchazečům. Například ČEZ ještě žádné kmitočty nemá, takže by teoreticky jakožto nový operátor mohl vydražit plných 100 MHz, pokud by chtěl.
Zatím ale stále není jasné, podle jakých podmínek budou uchazeči frekvence dražit. Na vypořádání nejnovější série připomínek má telekomunikační úřad další měsíc. Teprve potom by mohl vyhlásit jejich definitivní znění.
