Aby biolog dobře rozuměl datům z elektronového mikroskopu a dovedl správně interpretovat výsledky, potřebuje nejen znalosti svého oboru, ale i fyziky a elektronové optiky, vysvětluje Radiožurnálu Tomáš Mazůrek.

Přehrát

00:00 / 00:00

Chceme kryo-elektronové mikroskopy zpřístupnit co nejširší vědecké veřejnosti, říká brněnský vývojář

Mikroskop Tundra, který Mazůrek a tým kolem něj vyvíjí, by měl tuto nutnost minimalizovat prostřednictvím zapojení umělé inteligence. Právě jednoduchost použití by tak měla zpřístupnit tuto zobrazovací metodu laboratořím po celém světě.

„Všechny kroky se snažíme v rámci našeho vývoje automatizovat tak, aby uživatel měl co nejjednodušší práci s následnou analýzy dat, která z mikroskopu dostane,“ popisuje Mazůrek a připomíná, že elektronové mikroskopy sehrávají podstatnou úlohu třeba při výzkumu viru SARS-CoV-2 i vývoji vakcíny proti onemocnění covid-19.

„Víceméně všechny ty hezké obrázky koronaviru pochází z elektronových mikroskopů.“

Převzato z Plusu

Podle varování řady vědců není současná pandemie poslední, se kterou se globalizovaná společnost bude muset vypořádat a snazší dostupnost této technologie může být pro řešení podobných krizí stěžejní, myslí si vývojář.

Brno mikroskopové

„V Brně existovala firma jménem Tesla Brno, která se zabývala vývojem elektronových mikroskopů už v polovině dvacátého století. Jména jako Armin Delong jsou zapsána zlatými písmeny na desce elektronového mikroskopu. Je tady silné zázemí akademického vzdělání pro elektronovou mikroskopii, proto není náhodou, že dva z pěti největších výrobců na světě jsou právě v Brně,“ shrnuje výjimečnost moravské metropole na poli mikroskopie Karel Kollarčík.

Právě jeho tým v uplynulém roce dokončil vývoj nového modelu rastrovacího elektronového mikroskopu Axia.

Martina Pouchlá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít