Imunitní systém ptáků není připraven na klimatické změny. ‚Možná evoluce nebude stačit,‘ míní bioložka
Vědci poprvé našli spojení mezi imunitním systémem ptáků a klimatickými podmínkami, v nichž tito ptáci žijí. Když se například podnebí v severní Evropě oteplí a bude víc pršet, mohou se začít objevovat nemoci, které v mírných podmínkách neexistovaly. A to může být pro některá zvířata nebezpečné.
Informuje o tom asijský zpravodajský a publicistický server Eurasia Review. Jak píše, badatelé z Lundské univerzity ve Švédsku proto dospěli k přesvědčení, že v době klimatických změn mohou někteří ptáci dostat nemoci, s nimiž se neumějí vypořádat.
Kvůli klimatické změně se zmenšují těla ptáků, varuje ornitolog po 40 letech pozorování opeřenců
Číst článek
Výsledky studie naznačují, že v průběhu milionů let vytvořila evoluce u řady ptačích druhů určitý imunitní systém, který jim umožňuje překonávat choroby typické pro konkrétní prostředí a podnebí, v nichž žijí. Rychlé klimatické změny teď zvyšují nebezpečí, že tyto na míru šité imunitní systémy nebudou ptákům stačit – a nejenom jim.
Bioložka Emily O’Connorová, která se na studii podílela, soudí, že její výsledky je možné aplikovat i na další zvířata, protože zkoumané imunitní systémy jsou stejné u všech obratlovců. Podle ní „možná evoluce nebude klimatickým změnám stačit a mnohá zvířata se nedokážou vypořádat s řadou proměněných patogenů, jimž budou vystavena“, varuje O’Connorová.
Když se například podnebí v severní Evropě oteplí a bude víc pršet, mohou se začít objevovat nemoci, které v mírných podmínkách neexistovaly. A to může být pro některá zvířata nebezpečné.
A co stěhovaví ptáci?
Emily O’Connorová se svými kolegy prostudovala 37 druhů ptáků, kteří žili v rozdílných klimatických oblastech. Vědci u každého z nich zkoumali různorodost genů imunitního systému, která má vliv na to, jak účinně tento systém dokáže bojovat s nemocemi.
Rovněž prozkoumali teploty a srážky v různých oblastech v období od roku 1901 do roku 2017. Zjistili tak, že různorodost genů imunitního systému, který ten či onen ptačí druh má, souvisí s podnebím, v němž žije.
Druhy, které tráví celý život v tropických oblastech bohatých na déšť a nikam se nestěhují, mají nejrůznorodější geny imunitního systému. Tato různorodost jim umožňuje zvládnout víc patogenů.
Stěhovaví ptáci, kteří tráví zimu v tropických krajích a vychovávají mláďata v mírném podnebí, mají podobný imunitní systém jako ptáci, kteří žijí neustále v Evropě. Podle vědců je tomu tak možná proto, že mohou nemoci uniknout tím, že se odstěhují, cituje závěrem výsledky studie server Eurasia Review.
