U jednoho z českých vědců se po návratu z Afriky prokázal koronavirus. Expedice zkoumala termity
Z vědecké expedice do Kamerunu si přivezli spoustu vzorků a termity, které chtěli prozkoumat v laboratoři. Vědci z České zemědělské univerzity se do Evropy stihli vrátit ještě předtím, než Světová zdravotnická organizace vyhlásila pandemii koronaviru a Česko nouzový stav. Přesto museli do karantény a další plánovanou cestu do Afriky zrušili.
Krátce po návratu se totiž ukázalo, že se jeden z nich nakazil koronavirem. Podle entomologa Jana Šobotníka, který tým vede, k tomu nejspíš došlo při přestupu na letišti v Bruselu nebo v letadle.
Červená, nebo zelená? Nové čočky izraelských vědců pomůžou proti nejčastějšímu typu barvosleposti
Číst článek
„V pondělí se nám ozval, že má horečky a hledá místo, kde by se mohl nechat vyšetřit. Ze všech nemocnic ho vyhodili a pak ho vyšetřili ve vojenské nemocnici. V pondělí mu odebrali vzorky a v úterý večer nám oznámil, že má koronavirus. Byli jsme s ním v každodenním kontaktu, takže jsme prostě skončili v karanténě,“ popsal Radiožurnálu badatel z Fakulty tropického zemědělství ČZU s tím, že jeho nemocný kolega prý není ve vážném stavu. V karanténě musí být všichni až do pátku.
Ohrožené vzorky
Vědci v Kamerunu zkoumali složení půdy v Konžské pánvi i to, jak termiti využívají symbiózu s různými bakteriemi nebo houbami při zpracovávání mrtvé rostlinné hmoty složené například z celulózy. Ta je bez pomoci mikroorganismů pro většinu živočichů velice obtížně stravitelná a pro mikroorganismy zase není jednoduché kolonizovat.
Jak dlouho přežije koronavirus? Den na kartonu a až tři dny na plastu, uvádí nová studie
Číst článek
Pandemie samotnou práci biologů v terénu neovlivnila, může být ale ohrožené zpracování vzorků. Přímo v Kamerunu totiž vědci narazili na obtíže související se změnou klimatu. Do oblasti Šobotník jezdí řadu let, ale takhle extrémní sucho nepamatuje.
„Teploty o deset stupňů rozdílné, než na jaké jsme zvyklí. Extrémní prašnost, úbytek termitů v lese, žádná voda v přehradě, což také znamená žádná elektřina v celém regionu. Normálně skladujeme vzorky v mrazáku, ale když jsme tam byli bez elektřiny, tak to nešlo. V tuto chvíli si ani nejsme jistí, nakolik budou vzorky použitelné,“ říká badatel.
Z karantény se ke vzorkům na univerzitu nedostane. Navíc hrozí, že i přivezené živé termity nebude moct použít a několikatýdenní terénní výzkum by mohl přijít vniveč.
„Zatím je brzy si plánovat nějaká náhradní řešení, protože nikdo nic neví. Každopádně v červnu jsme měli být v Angole a to už jsme zrušili kompletně, protože to vypadá hodně špatně,“ podotkl Šobotník, který s mezinárodním týmem vědců zkoumá vzájemné vztahy, vývoj a rozšíření termitů v několika zemích.
Výzkum v Jižní Africe
Tým přírodovědců Univerzity Karlovy se vracel z Afriky o něco později. Skupina vedená profesorem Davidem Storchem se vracela z výzkumu v Jižní Africe, kde studovala biodiverzitu. Na vybraných místech Krugerova národního parku sledovala a porovnávala výskyt různých živočichů i rostlin.
„Situace je velmi jednoduchá. Byli jsme tady na terénním výzkumu v Krugerově národním parku a výzkum se nám povedlo dokončit, přestože šly z domova celou dobu dost strašlivé zvěsti. Teď nám ale zatím posunuli let, takže jsme v Johannesburgu a nevíme, co bude dál,“ uvedl profesor Storch v pátek.
Nakonec to ale dobře dopadlo a českým biologům se podařilo dostat do Prahy. Pořízené vzorky a data teď biologové z Přírodovědecké fakulty UK můžou analyzovat i z domova.
