Vyjeli jsme do vestibulu stanice Můstek. A před námi už jsou vidět rostliny ve speciálním skleníku.

„Vyrostl nám tady zelený prvek, který je přibližně šest metrů široký a má výšku od podlahy až ke stropu. Je osazen přibližně třiceti rostlinami,“ popisuje pro Radiožurnál Josef Haber z Univerzitního centra energeticky efektivních budov. „Pokusili jsme se tady naplácnout instalaci, která vychází ze stěny směrem do prostoru,“ ukazuje.

Daná instalace má záměrně velmi neobvyklý a nepravidelný tvar. „Pokusili jsme se svým způsobem šokovat. Řekli jsme si, že půjdeme úplným opakem vegetace, která nemá příliš mnoho hran, je oblá. A my jsme se rozhodli, že tu konstrukci nasekáme. Je tady spousta ostrých hran, je to takový mnohostěn,“ nastiňuje Haber.

Teplota, vlhkost, zavlažování

Vitrína se skládá v první polovině z dřevěných desek a v druhé je skleněná. Je to nejen designérský kousek, ale uvnitř se skrývá i chytrý a soběstačný systém. Správné prostředí pro růst rostlin hlídá několik čidel.

„Snažíme se monitorovat alespoň základní veličiny – teplotu, vlhkost, a to nejen vzduchu, ale i substrátu. Instalace má automatizovaný systém zavlažování, takže měříme teplotu a hladinu vody, abychom věděli, kolik ještě vody máme, jak nám cirkuluje tím systémem,“ vysvětluje Daniel Adamovský z Univerzitního centra energeticky efektivních budov.

Na substrátu se vine černý kabel, který zajišťuje právě zavlažování.

„Je to systém klapkové závlahy. Hadice jsou jemně perforované, a když se systém natlakuje, tak vytváří kapičky k rostlinám,“ doplňuje.

Ve vestibulu metra je nyní poměrně chladno. Rostliny by ale měly přežít i případný mráz. „Na přelomu listopadu a prosince klesly venkovní teploty k minus osmi stupňům Celsia. Rostliny přežily, za to jsme velmi rádi, byl to první křest. Prostor substrátu je vyhřívaný,“ prozrazuje Adamovský.

Také umělé osvětlení je speciálně vybrané tak, aby se co nejvíce podobalo slunečnímu světlu.

Bezpečnostní sklo

Aby v metru taková instalace mohla vyrůst, museli se odborníci vypořádat s řadou bezpečnostních požadavků nebo případným vandalismem.

„Pokud nastane krizová situace, že nějaký vandal rozbije jednotlivý prvek tak, že to bude neopravitelné, tak se to nahradí,“ podotýká Haber. Instalace je tedy složená z jednotlivých desek, které by se případně daly vyměnit. „Tohle jsou bezpečnostní skla. Pokud by se návštěvník metra omylem rozhodl instalaci proběhnout nebo s ní cokoli provést, tak se na něj nevysype.“

Cílem experimentu je nejen zkrášlit strohé prostředí metra, ale také otestovat funkčnost a udržitelnost celého systému, který by se podle odborníků dal využít i jinde.

Tereza Bartůňková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít