Jednou se to podaří. Jaderná fúze je řešením budoucí energetické nouze, věří experimentální fyzik
Česká fyzika má na mezinárodní scéně dobré renomé. Jan Schäfer, experimentální fyzik z Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava, se podílí na výzkumu plazmatu, které se může stát základem energie budoucnosti. V prostředí plazmatu a s pomocí elektronových mikroskopů zkoumá nové materiály. „30 procent všech elektronových mikroskopů na světě má v sobě něco z České republiky,“ připomíná pro Český rozhlas Plus.
Jaderná fúze by se mohla stát už ve druhé polovině století žádaným zdrojem energie. Budí proto oprávněně velký zájem vědců i firem. „Je to řešení energetické nouze, která nás v budoucnosti může čekat,“ míní Jan Schäfer.
„Věříme, že se to jednou povede, že bude možné jadernou fúzi udržet s velkým ziskem energie po dostatečně dlouhou dobu, a tím pádem vyřešit problém s těžko obnovitelnými energetickými zdroji,“ doufá fyzik.
K jaderné fúzi potřebují vědci plazmu, což je ionizovaný plyn. „Je to tvárný oblak plynu, který se navenek tváří neutrálně. Můžeme si ho představit jako světlo v zářivce nebo ohnivou kouli,“ popisuje Schäfer.
Jan Schäfer pracuje s nízkoteplotním plazmatem. „Směrem k povrchu pevných látek se plazma ochlazuje a dochází ke spoustě zajímavých reakcí. Nabité částice totiž povrchu předávají svou energii a tím ho mění,“ vysvětluje Schäfer.
10:35
Talent české vědy Čermák: Výzkum je dobrodružství, jednu otázku zodpovíte a další dvě objevíte
Číst článek
Původně měkký povrch tak může například lépe odolávat proti oděru nebo vlhkosti. Může případně získat samočisticí vlastnosti, což se hodí třeba při výrobě součástek do optických zařízení.
Start ekonomiky
Úspěch jaderné fúze by mohl nastartovat světovou ekonomiku. Dá se čekat, že podnítí vznik nových startupů a technologií.
„Je to ohromně komplexní záležitost, která s sebou strhává nespočetně mnoho disciplín a technologií,“ vysvětluje fyzik. „Nejde jen o cíl jako takový, ale i cesta bude cílem, protože k dosažení jaderné fúze bude zapotřebí se naučit mnoho dílčích kroků,“ dodává.
Čeští fyzici plazmatu patří k evropské špičce. Někteří odhadují, že by se v Česku mohla kolem roku 2050 stavět první evropská fúzní elektrárna. „Musím říct, že jsem trošku skeptický, že všechno klapne tak, jak je v plánu,“ soudí Schäfer. „Ale i tak si myslím, že se to jednou podaří.“
Acemoglu, Johnson a Robinson získali Nobelovu cenu za ekonomii. Zkoumají vliv institucí na prosperitu
Číst článek
Mekka mikroskopie
Zdejší výzkumníci mají skvělou pověst i v oblasti elektronové mikroskopie. Laboratořím v Ostravě i jinde, kde působí Jan Schäfer, právě tyto přístroje pomáhají při diagnostice a výzkumu nových materiálů.
„Elektronová mikroskopie z České republiky je celosvětově dobře etablovaná,“ připomíná fyzik. „Dá se říct, že 30 procent všech elektronových mikroskopů na celém světě má v sobě něco z České republiky. Buď je to myšlenka, součástka nebo celý elektronový mikroskop.“
„Brno je Mekkou elektronové mikroskopie,“ připomíná Schäfer. „Teď se seznamujeme s mikroskopy i na jiných pracovištích. A celosvětově si děláme obrázek o tom, čím naše laboratoře vyšperkujeme,“ dodává vědec.
Bude se v Česku v půlce století stavět fúzní elektrárna? Co zatím brání využívání plazmy jako čistého a bezpečnějšího zdroje energie? Jak se hodí při vývoji nových materiálů?
Audiozáznam celého pořadu Leonardo Plus si můžete přečíst v úvodu článku.
