Evropská kosmická agentura se před 15 lety, 2. června 2003, výrazně zapojila do výzkumu Marsu. Ruská raketa totiž z kazašského kosmodromu Bajkonur vynesla její družici Mars Express, která se stala první planetární sondou této agentury. Přes částečný neúspěch, kterým bylo nezdařené vypuštění její přistávacího modulu Beagle 2, je její mise hodnocena velmi pozitivně.

Mars 13:23 1. června 2018 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Planetární sonda Mars Express byla navedena na oběžnou dráhu planety 25. prosince 2003 a od té doby poskytla řadu cenných údajů.

OBRAZEM: 2000 dní na Marsu. Robot Curiosity slaví nový milník, na Rudé planetě hledá stopy života

Číst článek

V lednu 2004 například potvrdila přítomnost vody na povrchu Marsu. Na jižním pólu totiž identifikovala výpary molekul vody z ledu a získala tak vůbec první přímé doklady o jeho existenci na rudé planetě.

V březnu téhož roku pak údaje ze speciálního Fourierova planetárního spektrometru sondy Mars Express potvrdily výskyt metanu v atmosféře Marsu, což by podle vědců mohlo znamenat, že na čtvrté planetě naší sluneční soustavy v současnosti existuje život.

„Minilaboratoř“ Beagle 2 určená pro hledání stop života na Marsu se oddělila od mateřské družice Mars Express do kosmického prostoru 19. prosince 2003. Po šesti dnech na padáku měla přistát na planetě, od sestupu do atmosféry planety se však již neozvala.

Teprve po deseti letech se pohřešovaný modul Beagle 2 podařilo lokalizovat na obrázcích z amerického satelitu Mars Reconnaissance Orbiter. Podle vědců se mu po přistání neotevřely solární panely, a proto nedokáže komunikovat.

Podívejte se na starší video k desetiletému výročí sondy:

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít