Sociolog: Nezdravé věci by měly mít vyšší DPH, stejně jako pivo. V Česku je totiž daň jedna z nejnižších
Ministerstvo financí navrhuje v reformě DPH dvě sazby místo nynějších tří. Část služeb a zboží by se také měla přesunout z nejnižší, nyní desetiprocentní sazby do nové navrhované základní sazby ve výši 21 procent. Podle sociologa Daniela Prokopa z PAQ Research by dávalo smysl, kdyby se například zvedlo DPH na pivo. „Určitě je lepší mít pivo s jedenadvacetiprocentní DPH, než zvyšovat daň z příjmu,“ říká v dalším díle Života k nezaplacení.
Nikdo nezpochybnil informace, že ministerstvo financí navrhuje dvě sazby daně z přidané hodnoty místo nynějších tří. Jde i o sociálně citlivé položky, řekněme, že je to i čepované pivo. Už se ozvali třeba lidé z Českomoravského svazu minipivovarů, kteří tu zprávu přijali s velkým rozhořčením. Ty poslední hospody z malých obcí říkají, že nadobro zmizí, skončí společenský život, a bez něho je společnost doslova vyřízená.
Myslím, že pivo by mělo být ve vyšší sazbě DPH. My máme jednu z nejnižších daní na pivo.
Určitě je lepší mít pivo v 21procentní sazbě DPH a nezvyšovat daně z příjmů, míní sociolog Daniel Prokop
Pardon, ono by se tam vracelo.
Ano, samozřejmě, vracelo by se tam. Určitě je koncepčně lepší mít pivo s 21procentní DPH a nezvyšovat daně z příjmu. Aby si lidé mohli vybrat, jestli si koupí pivo, nebo vodu, než mít vysoko zdaněné příjmy a levé pivo. My máme relativně nízké sazby daní na alkohol – zejména na pivo a víno.
Je ale třeba říct, že DPH vždycky zdražuje více ty kvalitnější, dražší věci. Když máte víno, o kterém se diskutuje, na které v Česku nemáme spotřební daň, tak DPH samozřejmě zdraží ta drahá vína.
19:52
Sociolog: S pětinou profesí umělá inteligence neudělá nic, jinde podle studií dokáže zastat polovinu činností
Číst článek
Krabicové víno za 30 korun, tam jedenadvaceti procentní DPH přidá 6 korun. A k nějakému vínu za dvě stovky přidá 60 korun. Proto je lepší tam mít tu spotřební daň, která je vázaná na litr vína, a ta zdraží relativně výrazně víc krabicové víno. To najednou bude stát místo 30 korun 50 korun a na víně v restauraci to ani nepoznáte.
Takže z hlediska omezení alkoholismu je určitě lepší spotřební daň než DPH. DPH vede k tomu, že to lidé nahradí levnějšími víny, levnějšími pivy, kde ta DPH nemá takový efekt v korunách.
Takže slibovat si třeba to, že se výrazně omezí alkoholismus tím, že zvýšíme DPH, nejde. Ale myslím si, že by nezdravé věci měly být ve vyšší sazbě DPH.
Víc peněz z neřestí
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navrhuje v materiálu, který už poslal koaličním partnerům, růst daní třeba z kurzových sázek, rulet nebo tombol, naopak daň z loterií navrhuje snížit. Jakou to má logiku?
Začnu jako ďáblův advokát. Jistou logiku to, aby na loterie byla nižší daň než na automaty, ruletu a rychlé online sázky, má.
20:05
Sociolog: Všichni horníci se nemohou přeučit na IT specialisty. Je třeba podporovat nový průmysl a služby
Číst článek
Protože adiktologové jako Viktor Mravčík nebo Jindřich Vobořil vyhodnocují rizikovost jednotlivých typů hazardů. A ty loterie jsou opravdu méně rizikové, zejména ty kamenné.
Tam není tolik opakování těch sázek, nemáte tam takové ty těsné prohry, které vás navnazují, že můžete vyhrát, nemáte tam takovou rychlost, nemáte tam řadu dalších rizikových faktorů, které jsou velmi rizikové u automatů a u online sázek.
Takže aby byly sazby, třeba tři – původně jsme plánovali tři sazby –, které mají loterie v nejnižší sazbě a automaty, rulety a případně nějaké ty rychlé online sázky v nejvyšší sazbě, má smysl.
Ale na druhou stranu nikdo neříká, že nejnižší sazba musí být 25 procent a že se to těm loteriím musí snížit z 35 na 25. Tam já chápu trošku politický záměr to snížit.
Že je to neřest, ale jenom trošku.
Klidně by mohly být ty sazby od 30 do 38 procent. V zahraničí jsou i nejvyšší sazby na hazard kolem 40 procent, takže by mohly být loterie za 30 a ty nejvyšší sazby končit kolem 35 až 38 procent. To by mělo vyšší výběr, možná vyšší smysl. Udržet tam tu posloupnost ale má smysl.
Celý rozhovor se sociologem Danielem Prokopem v rámci projektu Českého rozhlasu Život k nezaplacení si můžete poslechnout v audiu v úvodu článku.
