Stejně jako kapitán Achab, i dnešní paleontologové nakonec uspěli při lovu na vorvaně a objevili fosilii gigantického ozubeného kytovce.

16:34 1. července 2010 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Kapitán Achab v románu Bílá velryba urputně pronásleduje obrovského bílého vorvaně. Paleontologové, kteří se zabývají evolucí kytovců, dělali něco podobného a snažili se najít gigantického pravěkého kytovce s velkými zuby. O tom, že takové stvoření existuje, nebylo pochyb – jeho izolované zuby se nacházejí déle než 100 let. Nyní k nim vědci dostali i vytoužené kosti. V Peru se našla 3 metry dlouhá fosilizovaná lebka a čelisti enigmatického kytovce, který na základě nálezu dostal vědecké jméno Leviathan melvillei. Druhové jméno odkazuje na autora románu Bílá velryba Hermana Melvilla.

Kytovec žil před 12 až 13 miliony let a na délku měřil 13 metrů. Byl tedy asi o 5 metrů kratší než moderní vorvaň Physeter macrocephalus. Navzdory tomu byl predátorem na špičce potravního řetězce, protože horní i dolní čelist obsahovala úctyhodné množství zubů, které měřily více než 36 cm. Dnešní vorvani, kteří loví hlavonožce, mají jen drobné zuby v dolní čelisti. Vědci se proto domnívají, že jejich pravěký předek Leviathan melvillei lovil mnohem větší kořist – pravděpodobně kytovce z podřádu kosticovců. Spolu se žralokem Carcharocles megalodon, jehož fosilie ze stejného období byly nalezeny na stejném místě, tak mohl být nejobávanějším dravcem v miocénních oceánech.

Zdroj: Nature, New Scientist, Science Now

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít