Masivní útok pagery v Libanonu nemá obdoby. Hizballáh na to musí reagovat, říká odborník
„Tohle je úplně jiný druh likvidace lidí na dálku a v kombinaci s tou masovostí je to opravdu hodně zajímavá záležitost, která tady nemá obdoby,“ říká analytik Josef Kraus o masivním útoku za pomoci pagerů, který v Libanonu zranil na 3000 lidí včetně členů Hizballáhu. Militantní organizace na to podle něj bude muset reagovat a hrozí, že se eskalace vymkne kontrole. „Když si hrajete se sirkami, požár může vzniknout, i když to nezamýšlíte,“ varuje.
Bylo úterý odpoledne, když tisícům Libanonců včetně členů hnutí Hizballáh zazvonil pager. Poté, co komunikační zařízení vzali do ruky, přišla exploze. Výsledkem je téměř 3000 zraněných a více než deset mrtvých, mezi kterými je podle BBC i osmiletá dívka a jedenáctiletý chlapec.
Za útoky na tisíce členů Hizballáhu mohly výbušniny v pagerech. Zařízení měla vyrobit maďarská firma
Číst článek
Kromě příslušníků Hizballáhu – libanonského militantního hnutí napojeného na Írán – jsou mezi zraněnými také zdravotníci nebo íránský velvyslanec v Bejrútu Mojtaba Amání, který přišel o oko a druhé má vážně zraněné. Podobný typ zranění utrpěli i ostatní zasažení útokem. Nejčastěji jde o poranění očí, obličeje nebo rukou.
Okolnosti série explozí se nyní vyšetřují, podle zjištění amerického deníku The New York Times ale za útokem stojí Izrael. Jeho tajná služba Mosad ukryla výbušný materiál do pagerů, které si před několika měsíci u tchajwanského výrobce Gold Apollo objednalo libanonské militantní hnutí Hizballáh.
Tchajwanská firma ale tvrdí, že pagery vyrobila maďarská společnost BAC Consulting, která má od výrobce Gold Apollo oprávnění jeho značku používat.
Jaké jsou motivy Izraele pro zosnování takto rozsáhlého, bezprecedentního útoku? A jaké budou jeho dopady? I na to v rozhovoru pro iROZHLAS.cz odpovídá bezpečnostní analytik z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Josef Kraus.
Do jaké míry neobvyklý je takový typ útoku? V čem přesně tkví jeho mimořádnost?
Neobvyklý je hned v několika bodech. Zaprvé je to masivnost útoku, protože z Libanonu přicházejí zprávy o tom, že zraněných je až několik tisíc. Je to opravdu plošná záležitost, která postihla obrovské množství lidí.
A zajímavý je samozřejmě také způsobem provedení a technikálií za tím. Došlo k distribuci zařízení, která už v sobě obsahovala nějaká exploziva a ta následně vybuchla na povel. I když informace jsou zatím spíš kusé.
Josef Kraus
Josef Kraus absolvoval bakalářské, magisterské a doktorské studium politologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Zde také nadále působí jako odborný asistent a vedoucí oboru bezpečnostní a strategická studia na katedře politologie. Profesně se zabývá bezpečnostní problematikou oblasti Středního východu se zaměřením na Írán a výzkum státního terorismu.
Pokud byly do této doby využívány podobné technologie určené k eliminaci lidí, vždycky to byl jeden konkrétní člověk. Vždy se jednalo o atentát na nějakou konkrétní osobu a velice často byla taková zařízení – komunikátory, mobilní telefony a podobně – spíše využita pro zaměření jedince, který byl poté zlikvidován jiným způsobem, například bezpilotními prostředky. Tohle je úplně jiný druh likvidace lidí na dálku a v kombinaci s tou masovostí je to opravdu hodně zajímavá záležitost, která tady nemá obdoby.
Jak velká rána je to pro Hizballáh? Jde hlavně o ránu pro reputaci tohoto militantního hnutí nebo útok napáchal Hizballáhu větší škody?
To v tuto chvíli nelze úplně odhadnout, protože nemáme informace o tom, jak moc to zasáhlo Hizballáh a jak moc to zasáhlo populaci Libanonu v jižní části země. Informace, které vyplouvají na povrch, jsou takové, že ne všichni z těch několika tisíců zasažených mají s Hizballáhem něco společného. Jsou hlášeny také případy dalších osob, které používají pager pracovně.
Jedná se třeba o lékařský personál, státní správu, úředníky a tak dále. Zranění jsou všichni, kdo takový přístroj měli. To, že jsou tito lidé zejména státem Izrael označeni za teroristy, úplně neodpovídá realitě. Až s odstupem dnů, kdy budou informace jasnější, můžeme identifikovat to, co se reálně dotklo Hizballáhu a co se plošně dotklo civilní části libanonské populace ve městě Súr (město ležící v jižní části Libanonu – pozn. redakce).
Stopa vede k Izraeli
Izrael se k útoku nepřihlásil, dá se ale předpokládat, že za ním skutečně stojí?
Je to velice pravděpodobné. Vždy platí poučka cui bono, tedy v čí prospěch se tohle stalo. Izrael se dlouhodobě snaží o eskalaci konfliktu vůči Libanonu nebo vůči Hizballáhu. Ať už to provádí raketovým, leteckým ostřelováním pozic Hizballáhu, nebo dronovými útoky na některé čelní představitele či polní velitele, což je zcela typická záležitost.
Filadelfský koridor v centru pozornosti. Proč je klíčový pro příměří mezi Izraelem a Hamásem?
Číst článek
Když to řeknu jednoduše, není tady žádný jiný aktér, který by něco takového zaprvé dokázal provést a zadruhé – a to především – chtěl provést. Spojené státy mají samozřejmě také různé technologické prostředky a schopnosti zpravodajských služeb, aby něco takového zosnovaly, ale nemají zájem na eskalaci konfliktu v regionu, zvlášť před prezidentskými volbami. To znamená, že stopa automaticky ukazuje na Izrael.
Jak ukazují prvotní informace, nějaká zásadněji postavená osoba Hizballáhu zasažena nebyla. Jaký je tedy podle vás cíl či motiv Izraele podniknout takový útok?
Je to buď demonstrace vlastní síly a schopnosti. To znamená: máme možnosti plošně zasahovat Hizballáh nebo kohokoliv, kdo je na něj navázán. Ale vzhledem k tomu, jak moc byl ten útok plošný, to z nemalé části zasáhlo i civilní populaci, což je poměrně zásadní problém.
Anebo to může být snaha o alespoň částečné nebo dočasné vyřazení řady lidí, kteří se pohybují na jihu Libanonu a kteří se – pokud jsou příslušníci Hizballáhu – dostávají do násilné konfrontace s Izraelem. To znamená polní velitele a podobně.
Dovedu si představit, že po určitou dobu budou schopnosti Hizballáhu omezené nebo dokonce paralyzované, čímž se dostáváme k otázce číslo jedna. Nevíme, jak moc je tímto zasažen Hizballáh a jak moc útok naopak necílil a zasáhl civilní populaci. Jedna věc je distribuovat pagery nebo do nich dostat výbušné zařízení, ale druhá věc je cílit opravdu na konkrétní osoby.
Vzhledem k počtu lidí a také informacím, že byl zasažen i lékařský personál, se ale můžeme domnívat, že to nebylo cíleno vůbec. A každý, kdo měl tento přístroj, ať se k němu dostal jakkoliv, se stal terčem útoku, který druhá strana – myšleno Libanon, Hizballáh nebo třeba Írán – už v tuto chvíli označují za teroristický útok.
Netanjahu, eskalační aktér
V jakém rozpoložení vztahů mezi Izraelem a Hizballáhem útok přichází? Víme, že v určité solidaritě s Hamásem a Palestinci v Gaze Hizballáh loni v říjnu zahájil přeshraniční vzdušné útoky na severní Izrael, což Izrael nutí k vyklízení svých pohraničních obcí na severu země a evakuaci tamních obyvatel. Na to Izrael zase odpovídá pravidelnými vzdušnými údery a už dříve pohrozil rozsáhlejší operací, která by umožnila návrat desetitisíců evakuovaných Izraelců do svých domovů na severu země. Jde tedy o určité pokračování eskalace napětí, které sledujeme v posledním roce?
Do určité míry ano, byť bych tady podotkl, že aktérem, který se situaci snaží dlouhodobě eskalovat, je spíš Izrael, nikoliv libanonský Hizballáh. Obě strany se vzájemně ostřelují a demonstrují svoji sílu nejenom verbálně, ale skutečně také vojensky.
Raketové útoky ze strany Hizballáhu vůči izraelskému teritoriu a tím pádem vázání izraelských vojenských sil na severu země, nikoliv v Pásmu Gazy – to jsou hlavní cíle Hizballáhu, proč to provádí. Izraelci na druhé straně recipročně bombardují nejen cíle v jižním Libanonu, ale útočí také na politické a vojenské představitele organizace, útočí i na syrském teritorium a proti íránským cílům v oblasti.
Netanjahu odkládá dohodu o příměří. Čeká na volby v USA, Trump mu může ‚rozvázat ruce‘, míní historička
Číst článek
Recipročně to dělají obě strany, ale Hizballáh se snaží nepřekračovat určitou červenou linii, která by způsobila třeba izraelský vojenský vpád do jižního Libanonu, jako to bylo v roce 2006. Je vidět, že k tomu Hizballáh přistupuje velmi pragmaticky. Nechce celoregionální válku velice nepříjemného rozsahu. Na druhou stranu Izraelci i takovými útoky – zvlášť těmi plošnými, které zasáhnou i nemalou část civilního obyvatelstva – situaci eskalují.
V tuto chvíli je otázkou, jak moc tím byl Hizballáh zasažen, ale pochopitelně bude muset přijmout nějaká odvetná opatření vůči Izraeli. Už jen proto, aby si udržel tvář. Ať už to bude formou raketového ostřelování nebo jakoukoliv jinou. To v tuto chvíli není jasné, vždycky je tady ale riziko, že eskalace povede někam dál. Když si hrajete se sirkami, požár může vzniknout, i když to nezamýšlíte.
Můžete přiblížit, proč má Izrael zájem eskalovat napětí s Hizballáhem?
Ukazuje se, že se Izrael dostává do velice problematické situace v Pásmu Gazy, kde konflikt nikam zásadně nevede. Míra destrukce je tam obrovská a celosvětové veřejné mínění se postupně obrací proti Izraeli, jakkoliv tam na začátku konfliktu byla obrovská podpora minimálně ze strany Západu. Podpora se nyní vytrácí a Izrael zároveň čelí celé řadě vnitropolitických důsledků operace, včetně masových protivládních demonstrací.
750 000 lidí se účastnilo demonstrace v Tel Avivu. Jde o největší demonstraci v historii Izraele
Číst článek
Jednoduše řečeno, tohle všechno otřásá pozicí (izraelského premiéra) Benjamina Netanjahua, který je tím hlavním eskalačním aktérem. Je to člověk, který je do značné míry zodpovědný za tragédii z října minulého roku, za to, že se Hamásu podařilo teroristickým útokem způsobit takové škody.
Pochopitelně si to jednou bude muset vyříkat se svými voliči a do toho má tento člověk řadu kriminálních kauz, od kterých ho v tuto chvíli odděluje pouze jeho politická imunita. V momentě, kdy přijde o post premiéra země, se nakrásně může stát, že stane před soudem a bude uvězněn.
To znamená, že tady jsou čistě personální důvody čelného představitele Izraele k tomu, aby válka nějakou dobu pokračovala, nebo dokonce eskalovala, čímž by oddálil svůj politický pád.
Izrael ale pochopitelně musí na raketová ostřelování ze strany Hizballáhu vždy reagovat a nemůže cizího nestátního ozbrojeného aktéra nechat, aby „beztrestně“ útočil na izraelské teritorium. Situace vždy může eskalovat, aniž by to jeden z aktérů nutně zamýšlel a chtěl se dostat do celoregionálního konfliktu. Války takhle vznikají, aniž by je nutně někdo chtěl.
Už jste to nastínil, jaké dopady ale podle vás může útok mít pro bezpečnost na Blízkém východě? Dá se předpokládat eskalace napětí mezi Hizballáhem a Izraelem a případně i vypuknutí plnohodnotné války mezi Izraelem a Hizballáhem?
Plnohodnotná válka je v tuto chvíli stále ještě méně pravděpodobným scénářem, a to právě z toho důvodu, že Hizballáh ani jeho hlavní sponzor Írán něco takového nechtějí. Na druhou stranu Hizballáh bude muset určitě odpovědět, ale jestli to udělá nyní, nebo s nějakým zpožděním, protože byl útokem dramaticky zasažen, to v tuto chvíli nejsme schopní vyhodnotit.
K nějakým odvetným opatřením dojde, záleží ale na tom, jak budou masivní a jak si to vyhodnotí Izrael. Zda bude chtít pokračovat v eskalaci násilí, až by to vedlo k nějakému přímému ozbrojenému konfliktu mezi Hizballáhem a izraelskými silami třeba na území jižního Libanonu, což by znamenalo zavlečení Libanonu do války. To je černý scénář, který považuju za méně pravděpodobný.
Za více pravděpodobný považuju ten, že zase dojde k demonstrativním odvetným útokům raketovým nebo jiným, které nakonec nezpůsobí na izraelské straně takové škody, aby to vyvolalo touhu Izraelců po odvetě vůči Hizballáhu nebo jižnímu Libanonu jako takovému.