V Lidicích má vzniknout památník letcům RAF Horákovi a Stříbrnému
V Lidicích chtějí vybudovat nový památník příslušníkům Britského královského letectva Josefu Horákovi a Josefu Stříbrnému. Oba letci pocházeli z této středočeské obce, kterou za druhé světové války vyhladili nacisté. Výstavba památníku má být financována z prostředků získaných ve veřejné sbírce vyhlášené při příležitosti 100. výročí narození obou pilotů.
Předseda nedávno založeného spolku pro vybudování památníku Miroslav Kaliba připomněl, že vyhlazení Lidic a masovou popravu tamních mužů přežili Horák se Stříbrným jen díky tomu, že se po okupaci rozhodli bránit Československo v řadách zahraničního odboje.
"Příběh Horáka a Stříbrného je jedním z nejsilnějších příběhů minulého století. Mladí muži se rozhodli bránit svou vlast, jejich rodiny a rodná vesnice byly v mezidobí v důsledku nacistické msty zničeny a oni sami se po válce, po roce 1948 do obce nemohli vrátit," uvedl Kaliba.
V Lidicích má vzniknout památník letcům RAF Horákovi a Stříbrnému. Jejich osudy připomněl předseda spolku pro vybudování památníku Miroslav Kaliba
Nacisté Lidice vypálili 10. června 1942, přesně před 73 lety. Důvodem bylo domnělé spojení jednoho z lidických obyvatel s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Celkem zemřelo 340 lidických obyvatel.
Horák a Stříbrný v Británii sloužili u různých armádních složek podle svých odborností, koncem války se sešli u 311. bombardovací perutě. Kaliba připomněl, že pohnutý byl i poválečný osud lidických pilotů - v rámci obnovy Lidic se se zahraničními bojovníky ze západní armády nepočítalo.
Josef Horák emigroval zpět do Británie, kde zahynul při cvičném letu už v roce 1949. Stříbrný po nuceném odchodu od letectva zemřel zapomenut v ústraní v roce 1976.
"Vybudováním památníku chceme splatit dluh, který vůči oběma mužům máme," řekl Kaliba s poukazem na to, že odvaha a hrdinství obou mužů byly dlouhodobě ve stínu tragického osudu Lidic. Památník by podle něj měl připomínat i hrdinství všech příslušníků československé armády v odboji v letech 1939 až 1945.
Spolek zřídil celonárodní veřejnou sbírku, z níž hodlá financovat budování památníku. Stavbě bude na konci léta předcházet symbolické položení základního kamene památníku a vyhlášení umělecké soutěže. Vybrán bude takový návrh, který nejlépe vystihne podstatu odhodlání, které oba muži prokázali, když opouštěli rodnou vesnici s cílem bránit napadené Československo.