Výstava ukazuje osudy československých občanů, kteří skončili v gulagu
V pražské Knihovně Václava Havla se dnes otevírá unikátní výstava. Zachycuje osudy československých občanů, kteří v první polovině minulého století skončili – někteří z nich navždy – v síti sovětských pracovních táborů, v takzvaných gulazích.
V expozici budou k vidění autentické předměty ze života v lágrech a také výpovědi řady pamětníků, kteří touto zkušeností prošli. Výjimečná je výstava i tím, že prezentuje materiály sovětské tajné služby NKVD.
„V archivu NKVD zakarpatské oblasti se nám podařilo najít zhruba osm tisíc spisů Čechoslováků, kteří se pokusili přejít sovětské hranice v letech 1939 až 1940. V těch spisech jsme našli velmi zajímavý fotografický materiál, mimo jiné jejich rozsudky a tak dále,“ popsal spoluautor výstavy Čechoslováci v gulagu Jan Dvořák.
Spoluautor výstavy Čechoslováci v gulagu Jan Dvořák mluví o expozici v Ozvěnách dne na Radiožurnálu.mp3
V sovětských lágrech podle něj skončilo odhadem 10 tisíc lidí za ilegální přechod hranic, celkový počet perzekuovaných Čechoslováků dosáhl v letech 1918 až 1956 zhruba 30 tisíc, z nichž asi polovina zahynula.
„Přímých rozhovorů s pamětníky máme natočených do dnešní doby zhruba 40 přímých a potom využíváme i rozhovorů z jiných zdrojů, které vznikly na jiných pracovištích,“ řekl Jan Dvořák.
Většina lidí, jejichž osudy zobrazuje výstava, byla podle jeho slov za ilegální přechod hranic, neboť se chtěli vyhnout nacistické nebo maďarské perzekuci.
„A jelikož se Sovětský svaz v té době bránil přílivu uprchlíků, byli tito lidé odsuzováni k vysokým trestům. Dalo by se říci, že největší skupinou lidí, kteří byli vězněni v sovětských lágrech, byli z Podkarpatské Rusi,“ doplnil Jan Dvořák.
