Panda velká (Ailuropoda melanoleuca) má trávicí trakt podobný masožravcům, ale živí se téměř výhradně bambusovými výhonky. Dospělý jedinec jich za den spořádá asi 12 kg. Na rozdíl od býložravců však nemá žádné enzymy, které by mu pomohly strávit polysacharidy celulózu a hemicelulózu, které tvoří velkou část rostlinné hmoty. Pandy proto potřebují symbiotické mikroorganismy. Konkrétní bakterie, které by trávily celulózu a žily v trávicím traktu pand, se dlouho nedařilo identifikovat.

Uspěli až biologové, kteří analyzovali více než 5500 sekvencí ribozomální RNA z trusu pand žijících v divočině i v zoologických zahradách. Ribozomální RNA funguje jako „čárový kód“, podle kterého se dají určit bakteriální obyvatelé střev. Sekvence z trusu pand vědci porovnali s těmi, které se nacházejí u býložravců. Touto metodou odhalili existenci sedmi taxonomicky odlišných mikrobů, které žijí pouze ve střevech pand velkých. Tyto unikátní bakterie jsou blízce příbuzné bakteriím Clostridium, o kterých je známo, že tráví celulózu.

Za to, že se mohou živit výhonky bambusu, však pandy velké nevděčí jenom svým bakteriím. Nezbytnou adaptací jsou mohutné zuby a silné žvýkací svaly, střeva s bohatou vrstvou hlenu a také slavný „pseudopalec“, kterým si panda přidržuje stébla bambusu.

Zdroj: PNAS

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít