Velryby přišly o zuby před 25 miliony let

Výsledky fosilních, anatomických a genetických studií se mnohdy rozcházejí. V „kauze“ ztráty zubů velryb se však dokonale shodly.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Keporkak

Keporkak | Foto: U.S. National Oceanic and Atmospheric Administration

Podle toho, co mají v tlamě, se kytovci (Cetacea) dělí na dvě skupiny. Ozubení kytovci (Odontoceti) jako vorvani, kosatky a delfíni mají řady zubů, které jim pomáhají uchopit kořist. Kosticovci (Mysticeti), mezi které patří velryby jako keporkak nebo velryba černá, během evoluce o zuby přišli a živí se jako filtrátoři: drobnou potravu z vody „cedí“ sítem tvořeným rohovitými kosticemi. Fosilní nálezy a výsledky anatomických studií naznačovaly, že společný předek všech dnešních kosticovců svůj chrup ztratil asi před 25 miliony let. Teorii teď podpořily i genetické důkazy, které získali vědci z Kalifornské univerzity v Riverside.

Jejich tým se zaměřil na gen enamelysin, který je má pro kytovce a ostatní savce zásadní význam při tvorbě zubní skloviny. Výsledky studie ukázaly, že před 25 miliony let u společného předka moderních kosticovců tento gen přestal být aktivní. Příčinou bylo to, že do něj pronikl takzvaný transpozon - malý kousek DNA, který je schopný v genomu přeskakovat z jednoho místa na druhé. Příchod transpozonu do kódující oblasti genu narušil informace, podle kterých zubní sklovina vzniká. Pravěké velryby tak o své zuby začaly přicházet a musely se přeorientovat na jinou potravní strategii.

Zdroj: University of California – Riverside

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme