ACTA rozzlobila hackery, krádežím prý ale dohoda stejně nezabrání
Hackeři po celém světě vytáhli do boje proti snahám omezit volné sdílení informací na internetu. Útočí na vládní weby a internetové stránky centrálních úřadů i autorských svazů a snaží se je účelově přetížit. Jedná se o odplatu za přistoupení dalších států k mezinárodní dohodě ACTA o boji proti šíření nelegálních kopií a padělků. Včera v Tokiu smlouvu podepsalo 22 zemí Evropské unie včetně České republiky.
Hackerské hnutí Anonymous napadlo weby ve Francii, Spojených státech i Polsku, v České republice se pak jeho cílem staly stránky Ochranného svazu autorů a pravděpodobně také vlády.
„Podle prohlášení, které hackerská skupina Anonymous vydala v minulém roce je to předzvěst něčeho vážnějšího, protože chystají masivní útok na prvky kritické infrastruktury, na energetiku, na plynárenství a tak dále. A toto má proběhnout v prosinci letošního roku. Je to nazýváno Operace destrukce,“ varuje odborník na kyberterorismus Aleš Špidla.
Odborník na kyberterorismus Aleš Špidla se vyjádřil k útokům hackerské skupiny Anonymous
Anonymous útočí buď sami, nebo zveřejňují nástroje, kterými se k útoku mohou připojit další zájemci, vysvětluje Špidla. „Třetí skupina jsou lidé, kteří se jdou podívat na stránky, které měly být napadeny, protože to bylo zveřejněno dopředu, a tím zhroutí ten zbytek,“ dodává.
Státy by podle něj měly podobné hrozbě čelit formou mezinárodní spolupráce, protože kyberpostor nemá žádné hranice: „Hrát si sám na vlastním písečku je cesta do pekla.“
Velmi zákeřné jsou podle Špidly útoky na takzvané SCADA systémy, které řídí technické procesy například v oblasti energetiky nebo rozvodu vody. Jen ve Spojených státech je prý více než deset tisíc pověřených firem připojeno na internet a toto připojení je špatně chráněné.
Může se Česká republika útokům hackerů bránit?
Dohodu ACTA provází silné kontroverze, podle odpůrců omezuje svobodnou výměnu informací a snaží se cenzurovat internet. Podepsání dokumentu jen přililo olej do ohně a dají se čekat další útoky, myslí si Špidla.
„Zatím je to na té vládní úrovni nepopulárních opatření, nepopulárních zákonů. Ale když se někomu nebude líbit chování konkurence, tak tu konkurenci zhroutí. A musíme se připravit na to, že každé opatření, které někdo vydá, může být touto cestou nějakým způsobem zpochybněno, kritizováno,“ uvažuje.
Odborník na bezpečnost počítačových systémů a soudní znalec Vladimír Smejkal hodnotí dohodu ACTA
Česká republika podle něj není na útoky hackerů dostatečně připravená. „Obávám se, že dobře připravené jsou ty státy, které umí dobře útočit,“ uzavírá.
Odborník na bezpečnost počítačových systémů a soudní znalec Vladimír Smejkal si přesto myslí, že není důvod panikařit.
„Útoky tak jak probíhají, jsou v podstatě provedené formou zahlcení serverů. To je věc, se kterou se dá bojovat, ale je to velice obtížné, složité. Prostě čas od času se to může stát, stejně tak jako vám může někdo čas od času třeba rozbít kamenem okno. Já bych to bral jako jakýsi symbol, ale není to nic, z čeho bychom se měli hroutit,“ vysvětluje.
Ochrana před krádeží versus osobní svoboda
Podpis dohody ACTA je podle Smejkala rozporuplný – sám sice vítá každý krok bojující proti porušování práv duševního vlastnictví, nelíbí se mu ale některé náležitosti.
„Všechno nasvědčuje tomu, že tam nakonec zůstaly různé opravdu poměrně kontroverzní ustanovení o možnostech prohlídek paměťových médií, notebooků a tak dále na hranicích, což se domnívám, že už je prostě extrémní přístup a že se může jednat o vymýtání ďábla belzebubem,“ říká Smejkal.
Dodává, že České republice vlastně nic jiného než podpis nezbylo. Nesouhlasí ale s tím, že mnoho porušovatelů duševních práv označuje dokument za cenzuru ohrožující svobodné prostředí internetu. Vadí mu spíš zásahy do soukromí člověka.
ACTA brojí proti šíření nelegálních kopií a padělků
Číst článek
„Zapomeňme na to, že internet je svobodné prostředí. Internet je součástí právního řádu, prostě platí na něm to, co platí ve fyzickém světě – mimo jiné že se na něm nemá krást. Takže domnívám se, že takovéto iniciativy obecně jsou správné. Musíme do toho jednou šlápnout. Jiná věc je, jestli to dělat tímto způsobem, protože se potom můžeme dočkat osobních prohlídek poté, když opustíme nějaký prostor, kde se prodávají třeba značkové textilní výrobky,“ přibližuje své stanovisko.
ACTA se totiž nevztahuje jen na autorská práva na internetu, připomíná Smejkal, ale na všechna práva duševního vlastnictví, tedy například na ochranné známky nebo označení původu.
Bez Číny to prý nepůjde
Ochrana duševního vlastnictví už je ukotvena několika dokumenty mezinárodního práva, podle Smejkala jsou ale další dohody zbytečné, dokud se k nim nepřipojí také ty země, kde ke kopírování a padělání dochází nejvíce. Ani ACTA proto situaci nezmění:
„Domnívám se, že další smlouvu bychom potřebovali, ale nemohla by to být smlouva pořád mezi těmi stejnými subjekty. Tady zase se k tomu připojuje ,civilizovaný svět‘, ale ty země, které mají v podstatě byznys na porušování práv duševního vlastnictví, počínaje Čínou ale konče i řadou dalších zemí, ty se do toho nezapojí a zase ta situace nebude přehnaně lepší.“
Běžných Evropanů se prý ACTA nedotkne. Je velmi vágní, varují odpůrci
Číst článek
Pokud ovšem budou signatáři nuceni promítnout ustanovení úmluvy ACTA do svých zákonů, obává se Smejkal, že se lidé mohou dočkat nepříjemných překvapení. Státy se totiž podle něj v poslední době nechovají příliš rozumně a příliš tlačí na omezování svobody jednotlivce.
