Za posledních 20 let Česko získalo a rozdělilo víc než bilion korun na evropských dotacích. Aby se zájemci o tyto peníze ale dokázali prokousat úřednickým peklem, vznikl podle prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslava Kaly celý ekosystém stovek různých poradců a zprostředkovatelů. Ti zájemcům o dotace slibují, že budou jejich projekty tlačit tak dlouho, dokud se nezmění úřednické „ne“ na „ano“.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si další Peníze a vliv Jany Klímové, tentokrát debatuje s šéfem NKÚ Miloslavem Kalou

Systém rozdělování peněz státem má tak podle nové výroční zprávy NKÚ stále zásadní chyby. Nerespektuje totiž hlavní smysl evropských dotací, a to pomoci českým regionům vyrovnávat hospodářskou úroveň Evropské unie a celé zemi pak zvýšit konkurenceschopnost.

Jako příklad NKÚ uvádí program na opravy chodníků, v němž za posledních deset let do roku 2023 dostaly obce národní a evropské dotace za celkem 9,5 miliardy korun. Cílem mělo být zvýšení bezpečnosti a bezbariérovosti pro chodce. Výsledkem ale je, že téměř tři čtvrtiny z 23 kontrolovaných projektů měly vážné nedostatky.

Objevily se třeba chodníky, které nevedly nikam, a některé obce za jeden postavený metr chodníku zaplatily i 25 tisíc korun. Dotace totiž pokrývala až 90 procent nákladů, a tak si s tím zadavatelé příliš nedělali hlavu. Podle Miloslava Kaly jde o názorný příklad chybného systému.

„Bylo tu prostě jednoznačné zadání, nenecháme v Bruselu ani jedno euro, všechno vyčerpáme. A tato myšlenka v resortech a odpovědnosti jejich lidí, jak oni ji vnímají, stále přežívá. Tedy zajistit vyčerpání všech prostředků a další věci jsou vlastně podružné,“ uvedl prezident NKÚ v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus. 

Dotace v Česku

O tom, že se v Česku vytvořila celá dotační ekonomika, která živí stovky firem, a že stát využívá dotace neúčelně, mluvíte několik posledních let. Teď jste jako příklad do úvodu výroční zprávy vybral dotace na chodníky. Vy tedy nevidíte žádné zlepšení ze strany státu, byť právě škrtání a revize dotací bylo zrovna pro vládu Petra Fialy (ODS) jedno z hlavních témat? 
Tato vláda určitá opatření udělala, zejména v oblasti národních dotací. Abychom byli spravedliví, tak musíme říct, že nastupovala v období, kdy už to bylo rozjeté, a dělat korekce je přece jenom složitější. Aspoň ale zadala úkol se problematikou efektivnosti dotací zabývat a my čekáme, že bude ještě do voleb předložena zpráva, která by na to měla reagovat.

Důležitá je ale také skutečnost, že nová Evropská komise má představit plán, jak to bude s evropskými dotacemi na období 2028+. Tento plán má být představen v polovině tohoto roku. Jedním z důvodů, proč zesilujeme náš hlas v oblasti dotací, je právě to, abychom se na ta jednání připravili. 

Aby se na nové dotační období nastavil lepší systém? 
Zcela jednoznačně. Zkušenosti nejen od nás, ale i z dalších zemí ukazují, že to není problém jenom České republiky. To „lépe“ znamená jinak zaměřit dotace, zabývat se jejich administrací a také zajistit, abychom byli schopni prokázat, když máme třeba zvyšovat bezpečnost chodců, že ty prostředky opravdu přinesly zvýšení bezpečnosti chodců. Nikoliv jenom to, že se jeden povrch chodníku nahradil jiným. 

Řada kontrol, které provádíte v současné době, se vrací hodně let zpátky. Tedy i k projektům, které byly zahájeny ještě v době kabinetu Andreje Babiše, šéfa hnutí ANO, se sociálními demokraty. Když se podíváte na ty dva přístupy předchozí vlády a té současné k dotacím, vidíte tam nějaké rozdíly? Bylo to předtím lepší, nebo horší? 
Myslím, že i ten okolní svět se mění, nejen situace u nás. Porovnávání přístupu jedné a druhé vlády je vždycky problematické. Deklaratorně je zřejmé, že tato vláda si uvědomuje, že ten systém chce nějakým způsobem změnit. Změnil se i přístup veřejnosti.

Před pěti lety byly dotace vnímány pozitivně a my, když jsme kritizovali rozhledny a některé jiné případy, tak jsme byli za exoty. Dnes se podle mého názoru už jednoznačně ukazuje, že ty dotace mají nejenom pozitiva, ale že mají i některé problémy.

A obecně k tomu, kam svět v oblasti dotací spěje: byl jsem překvapen, že to, co jsem dříve nazval plíživým přerodem tržní ekonomiky na dotační, nikdo z nás dlouhou dobu nezaznamenal, že se to děje.

A dnes jsem zase ohromně překvapen rezistencí toho systému, který je bráněn samozřejmě všemi příjemci a těmi, kdo na tom byznysu participují. A překvapuje mě, že to nevadí těm poskytovatelům a vedeme spory o tom, jestli vynaložené prostředky vedly k tomu cíli, nebo ne. Tady bychom měli podle mě začít a změnit uvažování.

A o čem to vypovídá, že je těžké změnit to zaměření projektů? V čem hlavně vidíte tu rezistenci? Protože současná vláda asi fakt původně dotace změnit chtěla, ale vidíme všichni, že se to nepovedlo. 
Ta rezistence je uvnitř úřadů. Politické zadání, a to dlouhodobé, bylo prostě jednoznačné: nenecháme v Bruselu ani jedno euro, všechno vyčerpáme. A tato myšlenka přežívá v resortech a v odpovědnosti lidí, jak oni ji vnímají: musíme zajistit vyčerpání všech prostředků, ty další věci jsou vlastně podružné... 

... a musí to být hlavně formálně správně, aby z toho neměli průšvih.
Ano, to je další aspekt. 

Šest trestních oznámení

NKÚ loni dokončil 29 kontrol, kdy prověřil výdaje státu za 83 miliard korun. Výsledkem mimo jiné bylo šest trestních oznámení, která jste podali. Můžete říct, jakých oblastí se ta podezření týkají? 
Nechci to příliš specifikovat, ale obecně jsou to podezření z podvodu, dotačních podvodů, případně porušení povinností při správě cizího majetku. Je tam i jeden případ podezření na poškození finančních zájmů Evropské unie.

Co se týče oblastí, tak oznámení směřovala třeba do sportu nebo jsme se zajímali o peníze na pořizování výstroje některých bezpečnostních složek a podobně. Těch šest trestních oznámení se celkem týkalo pěti kontrolních akcí.

Máte nějaký odhad škody? 
Odhady nějaké máme, ale jsme vázáni povinností mlčenlivosti. Většinou to nejsou částky v desítkách milionů korun, spíš jde o jednotky milionů korun nebo pod tuto částku. 

Ministři často na vaše závěry kontrol říkají, že jsou chybné, a odmítají je. Jako příklad bych uvedla vaši kontrolu projektů na sociální začleňování osob žijících v takzvaných vyloučených lokalitách. Konstatovali jste, že do roku 2022 tam šlo 2,8 miliardy Kč na projekty z operačního programu Zaměstnanost, ale výsledky byly velmi slabé. Jen čtvrtina účastníků našla práci a také nevznikly skoro žádné sociální podniky, jenom dva, na což přitom byly další peníze. A ministerstvo práce a sociálních věcí na to reagovalo, že je to zcela neoprávněný závěr, že nešlo jen o zaměstnanost těchto osob, ale i o prevenci, a sociálních podniků vzniklo 17. Jak s takovými závěry nakládat? Trváte na nich? Nebo tím to skončí, že resort řekne ne, tak to nebylo? 
Ne, tím to určitě neskončí. Odlišujme tu mediální odpověď a potom další práci, která následuje. Berme taky v potaz, že už začíná (předvolební) kampaň a vede se zápas o něco jiného, než je otázka našich kontrolních závěrů.

Ale k tomuto konkrétnímu závěru. Mám ho teď čerstvě v hlavě, protože mě teď vládní rada pro romskou menšinu sama od sebe přizvala na své jednání, kde chtěli, abych je seznámil s tímto kontrolním závěrem. A sami dopředu se vyjádřili, že s celou řadou věcí souhlasí a ty resorty by je měly vzít v potaz.

A k tomu, jestli za tím závěrem stojím, nebo nestojím. Mám tady pár čísel. K uplatnění na pracovním trhu vedly projekty u 18 procent původně nezaměstnaných či neaktivních účastníků. Je to dobře? Děláme to opravdu pro 18 procent? U skupiny osob nad 54 let to bylo jen 10 procent. To není žádná interpretace, to jsou čísla, která jsme získali v rámci kontroly.

A ještě třeba další věc, projekt za 2,5 milionu korun, který se jmenoval Práce se nebojíme. Jeho cílem bylo umístění 110 osob na legálním trhu práce. To je cíl, který si dali oni. Po šesti měsících, kdy jsme to zkontrolovali, tak od ukončení účasti v projektu není zaměstnán žádný z celkem 58 účastníků projektu. Všimněte si, že měli za ty peníze pomoct 110 lidem, ale účastníků bylo jenom 58. I kdyby každý z nich získal dvě práce, tak by to pořád nevyšlo.

Já nezpochybňuji kritiku, že jsme to plně nepochopili a že ta věc je komplexnější. Souhlasím, samozřejmě, že ty věci jsou komplexnější. Ale kontrola je, že mám kritérium. To kritérium si oni sami dopředu definovali, řekli, kolik na to vynaloží peněz, a moje role je se na to podívat jako na black box. To znamená, vstupy byly a výstupy odpovídají, nebo neodpovídají.

Celý rozhovor s Miloslavem Kalou si poslechněte v audiu pořadu Peníze a vliv v úvodu článku.

Jana Klímová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít