Unikátní vynálezy Technické univerzity v Liberci pronikají do života řadě lidem a firmám
Nanomateriály používané k výrobě zdravotnických antivirových roušek, trička zachytávající elektromagnetický smog, chytré bundy nebo roboti, kteří umí umýt okna mrakodrapu. To jsou příklady unikátních vynálezů liberecké Technické univerzity, které pomalu pronikají do našeho života a ulehčují ho. Univerzita na jejich vývoj využívá mimo jiné i peníze z Evropské unie, získala už více než jednu miliardu korun.
„Jestli jste viděli běžet krokodýla, tak bych řekl, že v podstatě běhá mechanikou, která je bližší našemu systému,“ popisuje vědec František Novotný princip chůze robota, který chodí po skle a umí ho perfektně umýt.
O unikátních vynálezech Technické univerzity v Liberci informovala redaktorka Ivana Bernáthová
Pracovat může i na fasádě mrakodrapu. Miniverzi už mají mnohé hospodyňky doma - šplhá se jim po oknech a dokonale je leští.
Kdo tráví spoustu času u počítače nebo v provozech, kde je silné elektromagnetické záření, které příliš neprospívá lidskému zdraví, může si obléct speciální tričko.
„Tričko má speciální vlastnosti schopné ochránit lidský organismus před účinky elektromagnetického záření. A to je všude kolem nás. I kvůli tomu, že používáme spoustu elektroniky, wi-fi, internetové připojení nebo mobilní telefony. Jsme neustále pod účinky škodlivého elektromagnetického záření. Tím, že své tělo ochráníme tričkem, se vlastně dostáváme do bezpečí,“ říká Veronika Šafářová z textilní fakulty liberecké univerzity.
Nejnovějším vynálezem Antonína Havelky je chytrá cyklistická reflexní bunda, která díky speciálním LED diodám signalizuje odbočení cyklisty:
„Cyklista když odbočuje, tak si zmáčkne vypínač na řidítkách a následně musí ukázat, to je povinnost ze zákona. Ale výrazně to zviditelní proces odbočování a bude víc vidět.“
Největším vynálezem liberecké univerzity je nanospider - první průmyslová technologie na světě, která umí vyrobit nanovlákna ve velkém. Vlákna tisíckrát tenčí než je lidský vlas, umí zachycovat drobounké viry a už teď slouží jako skvělé zdravotnické roušky.
Nanomateriály mohou být použity i při výrobě umělých orgánů, kůže, krevních cév nebo hojicích prostředků. Prorektor Ondřej Novák připomíná i jejich výborné filtrační vlastnosti. Nanovlákenné filtry vyvíjejí na fakultě mechatroniky.
„Kde se zabývají čištěním kontaminovaných podzemních vod pomocí nanočástic katalyzátorů například železa,“ popisuje Novák.
Co vědci vynaleznou, koupí pak formou licence firmy. Ty pak nanospidery, filtry, zdravotnické prostředky, trička, bundy nebo i kvalitní biopaliva, jejichž výzkumem se univerzita také zabývá, vyrábějí.
Vynálezy lidem začnou pomáhat a univerzita získá miliony korun na další vývoj. Finální zisk pro univerzitu pak závisí na obchodních úspěších výrobních firem.
„Ta částka se mění, jak si jim podaří prodat více nebo méně strojů,“ upřesňuje rektor Zdeněk Kůs.