Babiš se dostal na maximum svého voličského potenciálu. Už moc nemá kde brát, říká politolog
Zatímco Petr Pavel může pro druhé kolo prezidentských voleb čerpat voliče u neúspěšných kandidátů Danuše Nerudové, Pavla Fischera nebo Marka Hilšera, Andreji Babišovi (ANO) zbývá jen oslovit voliče Jaroslava Bašty (SPD) nebo se zaměřit na nevoliče. Tak rozložení sil popisuje v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz politolog Vít Hloušek z Masarykovy univerzity. „Opatrná naděje na Pavlovo vítězství. Babiš moc nemá kde brát,“ předpovídá šance finalistů.
Jak překvapivé jsou konečné výsledky prvního kola?
Nejsou pro mě překvapivé v pořadí kandidátů. Předpokládal jsem, že Danuše Nerudová bude třetí a postoupí Babiš s Pavlem. Překvapující je koncentrace hlasů pro oba dva vítězné kandidáty. Nepředpokládal jsem, že by kdokoliv z těch dvou překročil hranici třiceti procent.
Bez hlasů od voličů ANO by Pavel nevyhrál. Babiš přitáhl podporovatele SPD a nevoliče
Číst článek
Dlouhé měsíce to vypadalo na těsný souboj tří silných kandidátů, ale nakonec je mezi druhým a třetím v pořadí vůbec největší rozdíl ze všech tří českých přímých prezidentských voleb. Navíc Pavel s Babišem mají přes 70 % hlasů…
To je bezprecedentní. Voliči se zřejmě naučili ve volebním systému žít a pochopili, že první kolo je klíčové pro vygenerování dvou postupujících kandidátů. A když bojujeme o dvě místa, tak jsou nejzajímavější první tři pozice, kde se mezi nimi eventuálně může něco odehrávat. Mělo by se to přičíst racionalitě volebního chování. Na druhou stranu rozdíl mezi průzkumy a výsledky prvního kola, to už tady bylo, viz případ Jana Fischera v roce 2013.
Přes všechny věci, které průzkumníci veřejného mínění umí udělat a přes všechnu profesionální práci, kterou dělají, tak jsou to výsledky, které ukazují trendy, ale rozhodně přesně nekopírují volební chování. Mezi průzkumy a samotným dnem voleb je moratorium, kdy už se nové častější průzkumy nezveřejňují. Do tohoto období spadají i debaty, které s tím mohou zahýbat.
Čím byl dán rozdíl oproti tomu, co měřily průzkumy, a tím, jak to nakonec dopadlo? Byl rozdíl v tom, že se čím dál tím víc lidí rozhoduje na poslední chvíli, anebo už v prvním kole volili lidé strategicky? Že už to zkrátka nebylo v prvním kole srdcem a v druhém rozumem, ale že taktizovali už v prvním kole…
Je to kombinace obojího. Podíl voličů, kteří ještě nebyli rozhodnutí, byl poměrně vysoký. Z minulých dvou prezidentských voleb víme, že nerozhodnutí voliči dost často čekají právě třeba až na tu debatu a podle dojmu, který kandidáti zanechají, se na poslední chvíli rozhodují.
Vít Hloušek
Vedoucí Mezinárodního politologického ústavu Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Odborně se věnuje soudobým dějinám a srovnávací politologii (zejména stranické a politické systémy) s důrazem na státy západní a střední Evropy a také české politice.
Roli hrálo určitě i taktické uvažování, protože s výjimkou Babiše a Bašty ve volbách nebyli straničtí kandidáti, tak se do voličských preferencí nemůžou promítnout dlouhodobé politické preference. Můžeme sice nahrubo říct, že kdo má menší problém se současnou vládou, tak velmi pravděpodobně volil Nerudovou, Fischera nebo Pavla. Ale tím, jak jsou prezidentské volby dost odděleny od stranické politiky, tak se voličům otevírá prostor pro trochu nezávislejší uvažování.
Získá Babiš nevoliče?
Co nám výsledky prvního kola říkají vzhledem k šancím pro druhé kolo, které je za 14 dní a dá se čekat vyhrocená kampaň?
Když bychom měli vycházet čistě z projekcí, jak dopadlo první kolo, a odhlédli bychom od toho, že čtrnáct dní je dlouhá doba a ještě ledaskdo může ledacos na ledaskoho vytáhnout, tak by výsledek prvního kola dával opatrnou naději na vítězství Petru Pavlovi.
Protože když bychom si řekli, že část voličů neúspěšných kandidátů přece jenom do voleb ve druhém kole půjde, tak kandidáti, kteří logicky musí podpořit kohokoliv jiného než Andreje Babiše, nasbírali v prvním kole víc hlasů, a to zásadně. Možná někteří Baštovi podporovatelé ve druhém kole půjdou a podpoří Babiše, ale Bašta sám deklaroval, že zůstane doma.
Podaří se Babišovi zmobilizovat nevoliče jako Zemanovi v roce 2018?
Je samozřejmě otázka, jestli se mu podaří zmobilizovat to, co se podařilo Zemanovi před pěti lety. Jestli se mu podaří zvednout rozhořčené nevoliče, kteří v prvním kole zůstali doma a teď by si to chtěli s Fialovou vládou vyřídit. Nejsem si upřímně jist, jestli se mu to podaří, protože to je skupina, která je trochu více diverzifikovaná.
Nejsou to klasičtí voliči ANO, dost často jsou to voliči SPD. Mezi ANO a SPD v rámci volební kampaně probíhala velmi podivná komunikace, kdy by na sebe tyto strany teoreticky měly útočit relativně málo a jako součást dnešní opozice by se z této logiky měly podporovat ve druhém kole. Docela se ale jejich kandidáti poškorpili.
Koho chce na Hradě vaše ulice? Projděte si nejpodrobnější mapu prvního kola prezidentských voleb
Číst článek
A je vůbec mezi nevoliči kde brát? Už v prvním kole byla účast přes 68 %, což je na české poměry mimořádně vysoko.
To je další věc. Tuším, že jde o třetí nejvyšší volební účast v dějinách samostatné České republiky, a moc si nedovedu představit, že bychom se dokázali ve druhém kole vyvyšovat kamsi k sedmdesáti procentům, protože část poražených voličů zůstane doma.
Není to tak, že by třeba všichni příznivci Danuše Nerudové byli natolik flexibilní, že půjdou za každých okolností podpořit kohokoliv, kdo bude proti Babišovi. Spíš očekávám, že volební účast trošku klesne. Ale může se stát to, že by se Babišovi povedlo to, co Zemanovi. Nemyslím si, že to zvládne, ale teoreticky to nelze vyloučit.
Největší rezervoár? Nevoliči
Když se podíváme na hlasy neúspěšných kandidátů, kde může brát Pavel a kde Babiš? Kdo z nich má u těchto voličů lepší šance?
V tomto ohledu Petr Pavel. Protože se může bez problémů porozhlédnout po voličích Danuše Nerudové, Pavla Fischera a Marka Hilšera. Tito voliči jsou relativně podobně vyprofilovaní, ti kandidáti mají poměrně hodně sdílených postojů a hodnot a pro tyto voliče by nemuselo být až takovým problémem volit Pavla, protože je jim relativně blízký.
Plus je tam druhý motiv, že podporovatelé Nerudové, Fischera a Hilšera většinou opravdu nemají rádi Babiše, takže by mohli ve druhém kole jít a zavolit proti němu.
Když bychom to sečetli čistě numericky, tak vidíme, že tady je pro Pavla potenciál nějakých minimálně dvaceti procent voličských hlasů. Samozřejmě to neznamená, že všichni půjdou volit a půjdou volit Pavla. Nicméně ten rezervoár je poměrně velký.
Pavel ovládl české volby v zahraničí. Babiš zvítězil jen v Uzbekistánu a Kuvajtu
Číst článek
A kde může brát Babiš?
Babiš asi dostane pár hlasů od voličů, kteří v prvním kole podpořili Baštu. I proto, že je to poslední zbývající protivládní kandidát. Ale rozhodně to nebude tak, že by ho šli volit všichni Baštovi voliči. Určitě dostane pár hlasů od Karla Diviše, ale to je necelých 1,5 procenta. Vůbec netuším, co budou dělat voliči pana rektora Zimy, ale je to asi skoro jedno, protože je to jen asi třicet tisíc lidí.
Pokud chce Babiš druhé kolo vyhrát, tak si musí hlavně udržet svoji voličskou banku z prvního kola, která vůbec není malá, jde skoro o dva miliony hlasů. To je docela impresivní výsledek. Babiš se totiž dostal přesně na svůj maximální volební potenciál před prvním kolem, který mu měřily agentury. Není to pro něj vůbec špatný výsledek, ale už moc nemá kde brát.
Největší rezervoár jsou nevoliči. Při jejich oslovování by ale musel nasadit ještě populističtější a v jistém smyslu brutálnější kampaň. Zase by se mu ale mohlo stát, že by pro některé své voliče ztratil kouzlo, protože by musel přestat hrát roli toho hodného a sjednocujícího prezidentského kandidáta, do které se dokázal docela obtížně vpravit.
Teď rozhodně lidem z Babišova volebního týmu nezávidím, že musí vymyslet kombinaci dost rozdílných strategií na různé typy voličů. Pavel to má jednodušší, nepotřebuje měnit základní parametry kampaně.
Babiš vzbuzuje emoce
Takže pro Babiše není paradoxně výsledek prvního kola nijak extrémně dobrou zprávou?
Není. Teď už bude narážet na meze. Ti, kdo ho chtějí, už mu hlas v prvním kole dali a velmi obtížně vymyslí něco, čím tento rezervoár rozšíří. Neříkám, že to nemůže dokázat. Miloš Zeman to dokázal a taky to původně nevypadalo tak, že dokáže mezi prvním a druhým kolem mobilizovat nevoliče. Počkejme si, ale opravdu to teď vypadá příznivěji pro Pavla.
V obcích s vysokou mírou vzdělání vyhrál Pavel. V místech s nadprůměrným počtem exekucí zase Babiš
Číst článek
Když se podíváme na to, kolik hlasů dostali první dva kandidáti, tak šlo v případě Pavla i Babiše o takřka podobný výsledek, jaký měl Miloš Zeman v prvním kole 2018 – necelé dva miliony hlasů. Co nám to říká o síle obou postupujících kandidátů?
Velkým důvodem pro takto vysokou volební účast a i výsledek Petra Pavla je fenomén zvaný Andrej Babiš. Polarizuje českou společnost, politiku a vzbuzuje spoustu emocí. Po konci Miloše Zemana se stal Babiš nejvíce polarizujícím politikem. Budí ve voličích nejvíce emocí, které lidi vedou k tomu, aby šli k volbám.
A proč Pavel? Když se člověk díval na jednotlivé debaty, tak on ze všech kandidátů působil nejblíž k tomu, jak si ideálně představujeme prezidenta, klidný, rozvážný, tváří se státnicky a říká věci, které jsou rozumné. A působí při tom dobře, vypadá důstojně. Nepředvedl žádné excesy a nenechal se vykolejit. Nemá takřka žádnou mimiku, což sice může někomu vadit, ale je to doplněk jeho role, která je založená na tom, že je to klidný, rozumný a sjednocující možný prezident.
Postupuje velmi racionálně i ve vztahu k vládě, když zdůrazňuje, že s vládou bude komunikovat, ale zároveň se nikdy nenechal dotlačit do pozice, že by řekl, že je vládním kandidátem. Může být docela akceptovatelným kandidátem i pro řadu lidí, kteří by třeba volili v parlamentních volbách ANO.
‚Nerudová si to polepila‘
Když se přesuneme ke třetí Danuši Nerudové, tak ta byla dlouho jednou z hlavních favoritek, v prosincových průzkumech byla i na prvních místech, nakonec ale dostala jen necelých 14 %. Jak velký neúspěch to pro ni je?
Je to veliký neúspěch. Ona si to ale dost polepila právě v debatách. Jednak měla trochu smůlu v tom, že se na ni ty její různé problematické body univerzitní kariéry vytáhly relativně pozdě, takže na rozdíl od Pavla, který už několik let řeší a je zvyklý svou minulost vysvětlovat, si Nerudová myslela, že to dokáže zahrát do autu.
Zlo neodešlo a získalo dost hlasů, komentovala Nerudová Babišův zisk. Večer se sejde s Pavlem
Číst článek
V některých debatách byla trochu rozpačitá, v jiných relativně dobrá, ale Pavel oproti ní působil vyrovnaným dojmem. Také zvolila riskantnější strategii, když se otevřela směrem k mladým voličům a k tématům, které možná starší a střední generace považuje za „zbytečně progresivistická“. Neříkám, že jí to nějak extrémně ubralo, ale rozhodně jí to do její politické náruče nenahnalo mnoho mainstreamových voličů.
Myslíte, že má politickou budoucnost?
To je dobrá otázka. Upřímně řečeno, nevím, nejsem si jist. Mohla by se vydat cestou, jakou se vydal Pavel Fischer nebo Marek Hilšer a zkusit senátní volby. Pro ni je těžké něco jiného. Je nezávislá kandidátka a nemá stranické vazby, takže do jiného typu voleb se nemá šanci dostat.
Senátní volby pro ni ale nejsou tak jednoduché a jisté jako pro Fischera a Hilšera. Protože kde by mohla kandidovat? V senátních obvodech Brno-venkov nebo v jednom ze tří brněnských městských obvodů. Tam by se ještě daleko více začaly probírat věci související s tím, jak vedla Mendelovu univerzitu, co tam bylo za kauzy atd. Neříkám, že to není možné. Asi ji to i napadne, protože cesta zpátky čistě do akademického prostředí by pro ni asi nebyla úplně jednoduchá.
Nejbližší senátní volby jsou až na podzim 2024.
Přesně, to je další věc. Ale to by zvládla, aspoň by měla čas nějak mediálně zpracovat ty kauzy a třeba si sehnat nějaké politické kontakty. Jasně, mohla by kandidovat jako čistě nezávislá senátorka, ale daleko jednodušší je domluvit si stranickou spolupráci.
‚Okamura v pohodě‘
Chtěl bych se zastavit ještě u kandidáta SPD Jaroslava Bašty, protože ten měl velmi slabý rozjezd kampaně. V podstatě začal být vidět a slyšet až v posledních týdnech. Chvilku to vypadalo, že by mohl mít předvolební nástup, kdy měl v posledním průzkumu sedm procent. Nakonec zůstal na 4,5 %, což je méně než polovina toho, co dostala SPD v posledních sněmovních volbách. Pro něj, předpokládám, půjde také o velký neúspěch.
Ne, tam určitě radost nebude. Na druhou stranu to čtu cynicky, možná až příliš. Upřímně řečeno, Tomio Okamura ví, že jeho kandidát nevyhraje prezidentské volby. Kdyby kandidoval sám, tak by se do kampaně vložilo více energie, vypadalo by to jinak. Ale proč by to dělal, když je spokojený předseda strany, za které celkem blahobytně žije.
SPD se podle předsedy Okamury teprve rozhodne, kterého kandidáta podpoří ve druhém kole
Číst článek
Také sám nepotřebuje, aby vedle něho vyrostl nějaký supersilný kandidát. Budou to interpretovat jako porážku, nicméně si myslím, že je Okamura s tímto výsledkem celkem v pohodě. Nijak zásadně mu to nevadí, jeho hlavní volební arénou je Sněmovna.
Na závěr bych se ještě vrátil ke druhému kolu. V něm se utkají kandidáti s komunistickou minulostí. Už jste nastínil, že můžeme čekat možná trochu nižší volební účast, může v tom hrát roli i to, že například část voličů Nerudové nebude chtít vybírat z těchto dvou kandidátů?
Pro některé to hrát roli může. Myslím, že tato komunistická karta už je trošku zbytečná. Není to tak, že by to bylo jedno, to ne. I proto, že Nerudová celkem racionálně část své kampaně vystavila na tom, že nemůže být spojována s minulým režimem. Ale ono už to zas tak moc lidí nezajímá. Antikomunismus už je jen takový drobný doplněk.
V případě, kdy by ve druhém kole byla Nerudová a Pavel, tak by od ní bylo rozumnou strategií zdůrazňování Pavlovy komunistické minulosti. V tomhle případě to ale pro většinu voličů už nehraje roli. Řeknou si, že je to více než 30 let od sametové revoluce sice smutné, ale co už.
