Zapomenutou vodní elektrárnu s vilou v Háji u Mohelnice ukazuje výstava Muzea umění v Olomouci
V Muzeu umění v Olomouci začala první letošní výstava. Má název Pohnutá historie/Elektrárna a vila v Háji u Mohelnice. Expozice s kulturně-historickým a architektonickým podtextem přináší sondu do 20. let minulého století, kdy v osadě Háj u Mohelnice vznikl areál s vodní elektrárnou a kubististickou vilou rodiny Plhákových.
„Areál je jedinečný, je památkově chráněný. Elektrárna má dokonce nejvyšší statut národní kulturní památky, to znamená, že je zařazen mezi památky jako je Karlštejn nebo svatovítská katedrála,“ říká uprostřed expozice u modelu areálu Háj emeritní ředitel Muzea umění Pavel Zatloukal. Dodává, že je jedinečný, protože se dochoval v téměř neporušeném stavu.
Téměř zapomenutá vodní elektrárna s kubistickou vilou. V Háji u Mohelnice začala výstava MUO
Zmínku o Mlýnu v Háji najdeme už v listinách z poloviny 14. století. Plhákovi jej získali v roce 1873 a na přelomu století tu založili vůbec první družstevní elektrárnu v celé habsburské monarchii.
Po první světové válce oslovili na doporučení Jana Kotěry začínající architekty Bohuslava Fuchse a Josefa Štěpánka, kteří v letech 1920 až 1921 navrhli nejen novou elektrárnu, ale také jednopatrovou vilu vybavenou stylovým nábytkem.
„Páni architekti vytvořili něco, co je v rámci celé minimálně středoevropské architektury velmi zvláštní. Pokusili se architektonickými prostředky vyjádřit přeměnu energie,“ popisuje Zatloukal.
Výstava představuje komplexní soubor původní plánové a fotografické dokumentace jak ze sbírek muzea, tak ze soukromé sbírky manželů Groharových, kteří se rovněž starají o torzo původního uměleckého vybavení domu.
Cenné soubory rondokubistického nábytku dnes uchovávají Slezské zemské muzeum v Opavě a Vlastivědné muzeum v Šumperku. Kromě toho jsou v expozici i současné a historické fotografie, dodává Pavel Zatloukal.
Galerie pro letošek chystají retrospektivu Jiřího Sopka, výstavu sester Válových nebo Markéty Othové
Číst článek
Koncem druhé světové války se syn Karla a Ellen Plhákových zapojil do protinacistického odboje. V Háji se navíc ukrývali uprchlí jugoslávští, francouzští a sovětští váleční zajatci. Po osvobození stát Plhákovým nejprve znárodnil elektrárnu. Následně byli ve vykonstruovaném procesu v roce 1951 bratři Plhákovi uvězněni a odsouzeni k propadnutí majetku.
„Přece jenom u tohoto areálu následoval jakýsi happy end. Stavby nebyly přistavěny, ale dostali se po roce 1989 do rukou velmi inteligentních lidí, kteří je udržují,“ těší Zatloukala.
Muzeum umění chystá také komentované prohlídky expozice a pravděpodobně i exkurzi do areálu Háj u Mohelnice.
