,První den jsem myslela, že s 18kilovým batohem nikam nedojdu‘. Stezkou proti krizi středního věku
Vyřádit se dá v každém věku, a proto i na Stezce Českem potkáte lidi, kteří spali v lese pod širákem naposledy před dvaceti lety. Manželé Lodnerovi z Prahy se rozhodli, že už vyspávání v měkkých peřinách bylo dost a vyrazili pod širák. Na Stezce si vybrali její jižní část z nejzápadnějšího bodu Česka a vydali se na východ směrem na Šumavu. Proč si s sebou záměrně nevzali stan prozradí reportáž.
„Chtěla jsem to zkusit. Říkala jsem si, jestli na to v tomhle věku – s prominutím – budeme mít koule,“ vypráví Kateřina, proč se na cestu vydali.
Když jsme vyráželi, mělo batoh 18 kilo. První den jsem měla pocit, že s tím nikam nedojdu a že se rozpláču, ale zvyknete si, směje se Kateřina
„Člověk je zvyklý na nějaký komfort, na to, že má tekoucí vodu, teplou postel, lehký batoh. Chtěla jsem zkusit, jestli jsme na pár dní schopni tohle opustit,“ doplňuje.
Řasenka a spousta vody
Těžký batoh se Kateřina teprve učí nahazovat na záda a Jan ji v tom zdatně teoreticky povzbuzuje. Batoh váží asi 16 kilo. „Fakt tam nic nemám. Ze svých holčičích věcí jen řasenku, tužku a krém, to je všechno,“ komentuje se smíchem Kateřina. „Je tam hodně vody,“ dodává Jan.
„Když jsme vyráželi, mělo batoh 18 kilo. První den jsem měla pocit, že s tím nikam nedojdu a že se rozpláču, ale zvyknete si,“ směje se Kateřina.
Do lesů od administrativy a řízení auta
Kateřina pracuje v administrativě, Jan je řidič z povolání. Protáhnout kostru má pro ně něco do sebe.
„Je to takové pěkné, když se nad tím člověk zamyslí. Najít nějakou cestu, přeskládat si v hlavě priority…,“ uvažuje Kateřina. „Je to příjemné, je to jiné. Máte jiné starosti, žvaníte o nesmyslech…“
Telefon si nevypnuli, používají ho jako mapu. „A musíme dávat hlášení, že žijeme.“ Dětem? „No jasně!“ smějí se oba manželé a obtěžkaní batohy se vydávají dál na cestu.
