Dokud není smlouva s Korejci na dodávku nových jaderných bloků uzavřená, nemáme nic, řekl v pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus poradce premiéra pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Nedávno jednal nejen o Dukovanech v Soulu s korejským prezidentem, který teď navštíví Česko. Pojar také odmítá kritiku české muniční iniciativy od senátora Lukáše Wagenknechta. Podle něj mohl získat materiály ve „spojení s cizí mocí“. Senátor to popírá.

Praha 9:00 17. září 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Než se dostaneme k Dukovanům a možným korejským investicím, zeptám se vás na povodně, které teď postihly skoro celé Česko. Ukázalo se podle vás, že je pro příště ze strany státu nebo krajů potřeba něco zlepšit pro bezpečnost lidí a jejich majetku? Budou se muset udělat třeba jiné investice, než jak jsme o tom uvažovali doposud?
Teď bude na chladnokrevné analýze, aby se určilo, jaké mají být priority a jakým způsobem se místně lépe připravit. Myslím, že celkově ten systém funguje. Jak varování, tak fungování integrovaného záchranného systému. Ale prevence na místě, zejména v některých místech, se dá určitě zlepšit.

Jste známý konzervativec. Jsou povodně, které způsobilo extrémní počasí, připomínkou, že by se neměl příliš zpomalovat Green Deal, což je pozice, kterou chce Česko prosazovat v EU? Přemýšlíte o tom v souvislosti s tím, co se právě děje?
Jasně. Myslím, že by se Green Deal měl zpomalit, abychom zůstali konkurenceschopní a měli jsme peníze na nejrůznější preventivní opatření. A mohli se lépe připravit na to, že takové povodně nebo i období sucha budou možná častěji. Já jsem rozhodně příznivcem toho, abychom se přizpůsobili, nezaostávali v konkurenceschopnosti ve světě, abychom investovali do naší přírody a krajiny tak, abychom tyto extrémní výkyvy počasí lépe zvládali.

Takže když co nejrychleji snížíme emise skleníkových plynů, tak to podle vás nezpomalí výkyvy počasí?
Absolutně ne, protože ten evropský příspěvek bude tak malý v globálním měřítku, že prostě nezpomalí. My máme být lépe připraveni. Když posuneme konec spalovacích motorů na neurčito, tak to vůbec nezahýbe s klimatem, ale naopak budeme moci mít více peněz na investice doma, do obnovy přírody a na to dotáhnout prevenci takových kalamitních stavů.

Nicméně jaderná energetika má přispět ke snižování CO2 a právě proto Česko chce rozšířit jadernou elektrárnu Dukovany. Jste jedním z klíčových lidí, kteří se podílí na projektu nových Dukovan. Také jste mluvil s korejským prezidentem. Nemá korejská strana obavu, jestli ta smlouva na Dukovany pro jejich státní firmu KHNP bude nakonec podepsaná, když výsledek tendru, v němž vláda a ČEZ vybraly KHNP, je napadený u antimonopolního úřadu?
Myslím, že je správně, že si korejská strana není jistá tím, že na sto procent musí být smlouva uzavřena. Protože Korejci musí splnit v první řadě všechno, co závazně přislíbili v nabídce. Aby bylo vše překlopeno do závazné smlouvy.

Vládní poradce Pojar v Koreji předjednával návštěvu prezidenta v Praze. Nemá jít jen o Dukovany

Číst článek

Takže to vylepšuje vyjednávací pozici Česka?
Dokud není dojednáno všechno, není vyjednáno nic. Myslím, že obě strany jednají v dobré víře, aby se smlouva uzavřela, ale bude to vyjednávání dlouhé, těžké. Jsou tři základní věci, které to mohou celé zmařit. Jednak, že Korejci nebudou schopni a nebudou chtít převtělit to, co nabídli, do závazné smlouvy.

Dále to, že nebude dostatečně zapojen domácí průmysl, byť samozřejmě s ohledem na to, že to je projekt na 15 let a více, a ne všechno je možné zasmluvnit hned. My ale musíme jasně vidět, že Korejci s českým průmyslem a s faktem, že většina peněz zůstane v české ekonomice, počítají. A pak hraje roli samozřejmě i spor mezi korejskou firmou a Westinghousem, respektive budou hrát roli jednání mezi korejskou vládou a americkou vládou v této věci. Ale my nejsme součástí toho sporu, takže to je na nich, jakým způsobem to vyřešit.

K té první podmínce, že smlouvu může ohrozit, že by Korejci nesplnili všechno, co slíbili - tam se jedná především o cenu?
O cenu, o čas, do určité míry asi také o technologie, respektive o to, jakým způsobem ta elektrárna bude fungovat. Co jak je licencované nebo v jaké fázi a kdo ručí za licencování. 

U antimonopolního úřadu ten výběr napadli oba konkurenti, tedy jak americký Westinghouse, tak francouzská EDF. Kdyby to náhodou dopadlo tak, že by ten tendr byl zrušený, máte nějakou záložní variantu? Přichází v úvahu třeba i mezivládní dohoda mezi Českem a Jižní Koreou?
Tak v první řadě teď je to na antimonopolním úřadu. Nechme ho posoudit všechno, co má na stole a počkejme si, jaký ten verdikt bude. Myslím, že všichni čekali, že se ti neúspěšní uchazeči nějakým způsobem budou bránit, respektive podají nejrůznější podněty. V tuto chvíli skutečně není možné říct, co by to znamenalo. Jakým způsobem by ČEZ postupoval a co by navrhl vládě, jak by měla postupovat. Bude záležet samozřejmě na detailech, ale já bych nepředpokládal, že by to antimonopolní úřad zastavil. Myslím, že všechno bylo řádně podle pravidel a sám jsem tam neshledal nic, co by nějakým způsobem diskvalifikovalo nebo znevýhodňovalo některé z uchazečů. Na druhou stranu nejsem právník, takže nechme to na těch lidech, kteří jsou odborníky.

Pokud jde o francouzskou EDF, ta ale u antimonopolního úřadu napadá vůbec celý výsledek tendru i jeho kritéria. Vypadá to, že Francouzi s tím mají opravdu velký problém. Jednali jste s nimi od té doby, co nevyhráli tendr, jestli to nemůže znamenat až nějaké narušení spolupráce Česka a Francie v Evropě právě třeba při prosazování jádra?
Myslím, že celkový zájem Česka a Francie je stejný. Aby se jaderné elektrárny a reaktory v Evropě stavěly a stejně tak, aby fungovaly ty existující. Tam si myslím, že nás nic nerozdělí. Chápu, že pro Francii je to vstup nové konkurence na evropský trh, takže se brání, respektive EDF se brání. Ale opět, myslím, že tak, jak jsem viděl ta kritéria, podle čeho byla dělána, s renomovanými zahraničními poradci, a to včetně těch, kteří velmi dobře znají jaderný byznys po světě, tak si myslím, že tam chyba skutečně nestala. A nikdo znevýhodněn nebyl.

Westinghouse teď spíš hraje o slušné ‚držhubné‘, myslí si Gavor o odvolání k antimonopolnímu úřadu

Číst článek

A pokud Francie bude napadat, že obecně jihokorejská energetika a jaderná energie je dotována na korejském trhu, tak mají možnost si stěžovat na evropské úrovni. Když to udělají, je to jejich právo. A pak nechme všechny instituce, aby to řádně posoudily a rozhodly. Z nabídek, které jsme dostali, které dostal ČEZ, tak se nemohlo rozhodnout jinak. Nikdo jiný by nerozhodl jinak. O tom jsem hluboce přesvědčen. 

To jsou vaše informace, že Francouzům vadí, že je jihokorejská jaderná energie dotovaná? 
Ano, oni to několikrát řekli, také veřejně. To je stejné jako spor o to, nakolik jsou dotovány čínské elektrovozy, které jsou vyváženy do Evropy. Respektive jsou to podobné námitky a ty ať vždycky někdo řádně posoudí.

Řekli vám v Jižní Koreji nějaké nové informace, které se týkají sporu s americkým Westinghousem? Tedy, že Korejci údajně nemají právo vyvážet technologie reaktoru do třetích zemí, protože je to americké know-how. Vidíte tam nějakou možnost dohody, o které Jihokorejci dlouhodobě mluví?
Ta možnost tam samozřejmě je, a to jak mezi korejskou a americkou vládou, tak mezi firmami. A teď je jenom otázka, jestli té dohody bude dosaženo. My jsme v kontaktu jak s americkou, tak korejskou vládou, s korejskou i s americkou firmou i s jejími vlastníky, takže si myslím, že máme docela dobrý přehled o tom, jak vyjednávání probíhají a na čem je stále spor.  My budeme samozřejmě rádi, když spor vyřeší, ale jsme připraveni i na variantu, že ho smírně nevyřeší a že ho budou nadále řešit soudně. Je to zase jejich právo a neznamená to, že by automaticky nebylo možné tady stavět korejské jaderné reaktory.

Vidíte jako pravděpodobnou možnost, že Korejci se s Westinghousem dohodnou a přenechají jim část zakázky? Třeba jak o tom mluvila šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, že by mohlo jít o dodávku kontroly řídícího systému.
Je to samozřejmě jedna z možností, ale to je skutečně v tuto chvíli otevřené a je to zase na nich. Z našeho pohledu korejská nabídka nesmí překročit parametry té závazné nabídky. Musí být celá převtělená do závazné smlouvy, protože pokud by tomu tak nebylo, tak nemůžeme pokračovat. Takže vše, na čem se dohodnou ty dvě firmy, tak se musí vejít do té nabídky. To je pro nás nepřekročitelné pravidlo. 

Jižní Korea nemá jenom jadernou energetiku. Je také významným světovým hráčem v dalších oblastech, třeba ve výrobě čipů, baterií a jejich přepracování. Jednali jste v Koreji také o nějaký nějakých dalších investicích v jiné oblasti, než je energetika?
Moje cesta ještě se zástupci ministerstva zahraničí a Kanceláře prezidenta republiky se vlastně netýkala přímo a primárně jaderného tendru. Bereme ho jako otevření možností na posílení daleko širší spolupráce. Jednali jsme tedy nejen s prezidentem, ale s několika dalšími ministry a vládními agenturami a také s představiteli korejského byznysu. O tom, jakým způsobem lze posílit česko-korejské vztahy v následujících letech a desetiletích. Jaké investice mohou přijít do Česka, jaká může být spolupráce v oblasti vědy a výzkumu, a to zejména s ohledem na na baterie, energetiku, průmysl jako takový.

Jaké investice ale mohou být ve hře? Já jsem slyšela, že Jižní Korea má zájem třeba o projekt vysokorychlostní železnice v Česku. Chceme také získat gigafactory na baterie. Veřejně se již píše o tom, že by investorem v připravované zóně v Dolní Lutyni mohl být jihokorejský Samsung. Takže měli jste i konkrétní jednání na toto téma a dá se čekat, že se třeba během návštěvy korejského prezidenta něco dozvíme?
Neočekával bych během návštěvy jihokorejského prezidenta žádná oznámení o nějakých nových velkých investicích, protože jednání zaberou ještě nějakou dobu. A mimochodem nebudou závislá jenom na připravenosti průmyslových zón, ale jsou také velmi závislá na situaci v Evropě. Na tom, jak moc se prodávají auta a elektroauta na evropském trhu, není to jenom o trhu českém. Takže já jsem hluboce přesvědčen, že tady uvidíme nárůst korejských investic v následujících letech, pokud se dohodneme a podepíšeme jaderný tendr. Korejci u nás zainvestovali v tuto chvíli zhruba pět miliard dolarů a zaměstnávají odhadem přímo nějakých 16 tisíc lidí. To jsem přesvědčen, že tato čísla narostou. Ale není teď možné říct, jaké konkrétní investice a v jakém čase to budou.

25:45

Drábová: Když Westinghouse vyřeší spor s KHNP tak, že dodá systém kontroly řízení, pomůže to licencování 

Číst článek

My jsme hovořili s několika investory a kladli jsme důraz na nutnou spolupráci s českými subjekty. Na společný vývoj, společné investice. Jsou také české a korejské firmy, které již spolupracují na třetích trzích. Není jich moc, ale zároveň ty pozitivní příklady ukazují, že to lze, že to je oboustranně výhodné a že tudy vede cesta. Myslím si, že není tajemstvím, když řeknu, že taková spolupráce třeba probíhá mezi Škodou Transportation a Hyundai Rotem, které již realizovaly dohromady projekty na třetích trzích mimo Evropu. A my si přejeme, aby takových projektů bylo co nejvíce.

Korea je také velký výrobce zbraní. Do Polska například dodá podle loňské dohody 150 nových tanků. Jedná Česko s Jižní Koreou také o oblasti obrany nebo nějaké dodávce zbraní?
Jednáme o průmyslové spolupráci, ale není to o tom, že by se teď rýsovala nějaká možnost nákupu korejských zbraní, tak, jak tomu bylo například v Polsku. My jsme se rozhodli pro americké vrtulníky, americká letadla, pro izraelský systém protivzdušné obrany, francouzská děla, německé tanky, švédská bojová vozidla pěchoty a v těchto velkých nákupech tam prostor není. Neočekával bych proto žádný velký nákup. Ale kde je prostor, tak to je na spolupráci českých a korejských zbrojovek. A zase s ohledem nejenom na korejský trh a náš trh, ale i na třetí trhy, kde se mnohdy firmy doplňují. Je několik projektů, o kterých firmy jednají a myslím si, že je v zájmu české i korejské vlády, aby se alespoň některé z nich realizovaly. A mimochodem je to třeba o dovozu českých technologií a jejich montáží přímo v Koreji pro korejský trh. Doufám, že se nám podaří také částečně a to nejenom v tom zbrojním průmyslu, ale obecně, otevřít korejský trh pro české exportéry a investory. 

O čem konkrétním se jedná?
Nevím, co je veřejné a jestli to mohu říct, takže to radši říkat nebudu, protože to je závislé na jednáních těch konkrétních firem. Některé projekty jsou již nejenom v přípravné fázi, ale i v nějaké realizační fázi. Myslím, že se o nich zatím veřejně nehovořilo a je na těch firmách, aby to zveřejnily.

Je nějaká možnost, že by se třeba Jižní Korea zapojila i do české muniční iniciativy, jejímž prostřednictvím se shání peníze a náboje pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi? Byl jste také jeden z hlavních iniciátorů...
My bychom se tomu zapojení nebránili, ale Korea je ve velmi specifické situaci. Jak po právní stránce doma, pokud jde o korejské zákony a ústavu, tak i pokud jde o latentní konflikt mezi Severní a Jižní Koreou. A fakt, že Severní Korea je jadernou mocností a má namířeny desetitisíce raket na korejský Soul, který je nějakých 30 kilometrů od severokorejské hranice. Takže jihokorejská strana má velmi zúžený manévrovací prostor.

Nepřímá podpora Ukrajiny by  tedy mohla vybudit Rusko a Severní Koreu k nějaké akci?
Je potřeba říci, že Korea podporuje Ukrajinu poměrně masivně, a to jak humanitární nebo finanční pomocí. Předpokládám, že Korea se také připravuje na účast na obnově Ukrajiny a na rozvojových projektech, což je zase prostor pro spolupráci našich firem. Ale je obezřetná v tom, aby se jednalo o pomoc vojenskou nebo pomoc přímo letální a myslím, že pro to máme mít pochopení. Na druhou stranu mohou být projekty společné výroby munice českých a korejských firem na různých trzích. To už je pak o něčem jiném, když se jedná o projekty komerční a nikoli projekty přímo vládní. Takže určitý prostor pro spolupráci jistě je. Neočekával bych ale, že se Korea stane nákupčí munice v rámci české muniční iniciativy.

Nedávno česká muniční iniciativa prošla velkou kritikou. Podle senátora Lukáše Wagenknechta (Piráti) v jejím rámci byly předražené dodávky a nákupy munice pro Ukrajinu, které platilo Německo. Ministerstvo obrany to popřelo, nicméně Wagenknecht tvrdí, že má podklady k tomu, že se navyšovaly marže až na 23 procent. Co tomu říkáte? Ptám se i proto, že dodavatelem té drahé munice měla být společnost Czechoslovak Group, které jste dříve dělal poradce.
Dělal jsem poradce v několika různých firmách. Ale moje pozice je jasná. Jednak pan Wagenknecht zapomněl připočítat to, že to byla cena v Turecku a že je potřeba tu munici také zkontrolovat a dopravit přes mnoho hranic až na Ukrajinu a to něco stojí.

To ale on tvrdí, že tam tyto náklady měl..
No tak to není pravda. Tak by měl Lukáš Wagenknecht říct, odkud ty materiály dostal a jestli to náhodou nebylo spojení s cizí mocí. A já si myslím, že bylo. Zároveň Lukáš Wagenknecht například ukazoval fotografii, jak je na schůzce se šéfem ukrajinské vojenské rozvědky, jako že s ním o tom mluví teď. Akorát, že ta fotografie byla dva roky stará. Takže myslím, že tam je spousta podivností, které dělá pan Wagenknecht. Nevím, proč to dělá, komu to nakonec slouží. 

Senátora Wagenknechta tady teď ale nemáme (viz reakce v boxu), tak pojďme zpátky k muniční iniciativě..
Z mého pohledu je důležité, co řeklo Německo. Že to nakoupilo za zcela tržní cenu, obvyklou na trhu. A takto se má postupovat a nakupovat. Nemají se nakupovat předražené věci, ale mají se nakupovat věci za tržní ceny. Pokud měl někdo nabídky na levnější munici s dodávkou na Ukrajinu v takovém časovém období a v takovém množství, jak to bylo nabízeno, tak by si to jistě kupce našlo. Ale ty nabídky jsou velmi podobné, protože tržní cena na světě je delší dobu již ustálená.

Dobrá zpráva je, že nedošlo k nárůstu. Ta horší je, že nedošlo k poklesu, protože zatím ty kapacity, které se budují v Evropě a jinde ve světě, nedostačují, aby došlo k poklesu ceny. Ale u některých typů komodit a munice již pokles vidíme a jsem přesvědčen, že ho uvidíme i u té velkorážové munice, tedy ráže 155 mm. Musíme hlavně vyrábět víc v Evropě, protože i kdyby nedošlo k poklesu cen, tak většina peněz zůstane v evropských ekonomikách, což má svůj význam. Je lepší platit všechno doma, objednávat doma než na druhém konci světa.

Bude česká muniční iniciativa pokračovat i příští rok?
Doufám, že pokračovat bude, ale doufám, že ne tak veřejně. Máme mít cíl dodat maximum možného na Ukrajinu tak, aby se Ukrajinci mohli bránit a jsem přesvědčen, že v tomto smyslu budeme s dalšími partnery a dalšími zeměmi dodávat dál. Doteď, jak již říkal premiér, jsme dodali za 2,5 roku dva miliony kusů velkorážové munice a 22 milionů kusů středorážové. Je to dobře, ale máme o tom méně mluvit a více konat. Je to tak lepší pro všechny.

Mluví se o tom ale přeci veřejně proto, že v tom jsou veřejné peníze. Takže je asi správné, že se o tom mluví.
O spoustě věcí v oblasti obrany a bezpečnosti se nemluví veřejně, byť jsou v tom veřejné peníze. A je to právě z důvodu, abychom jakožto užiteční idioti nešli na ruku nebo nepomáhali nepřátelům, kteří proti nám vedou válku. Takže jasně, má být všechno pod kontrolou. A také jsou nejrůznější kontrolní mechanismy, i mezinárodní, a je to správně. Proto je také důležité, že tam je začleněno několik dalších států a lidí z jednotlivých zemí, kteří do toho vidí stejně jako naši lidé. Ale není potřeba všechno říkat veřejně tak, aby ten, kdo rozpoutal největší válku na evropském kontinentě od druhé světové války, měl jednodušší situaci a věděl lépe, do čeho se má strefovat.

Celý rozhovor s poradcem Tomášem Pojarem pro pořad Peníze a vliv si můžete poslechnout v přiloženém audiu nahoře v článku.

Jana Klímová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít