Mniši z Vyššího Brodu znovu hospodaří na pozemcích z církevních restitucí, mohou tak obnovovat klášter
Mniši z kláštera ve Vyšším Brodě budují ubytování pro veřejnost a ladí novinky v expozicích pro letošní sezonu. Cisterciáci se k zastaveným projektům vrátili díky příjmům z hospodaření na lesních pozemcích, které získali definitivně zpátky v církevních restitucích loni v lednu. Stát jim je přitom vrátil už v letech 2016 až 2018, proti tomu ale podaly žaloby Lesy České republiky. Ústavní soud rozhodl, že nárok opatství na pozemky je oprávněný.
„Když nám vrátily ty lesy, založili jsme znovu firmu Bernardium, která se o ně stará, a znovu pracujeme na projektech, které jsme začali před tím, než nám to zase sebrali. Teď dokončujeme ubytování,“ říká převor vyšebrodského kláštera Justin Berka.
Ubytování vzniká v budově, která za první republiky sloužila jako hospodářské zázemí po klášter. „Bude tu 22 pokojů pro hosty, pro lidi, kteří chtějí prožít nějaký duchovní pobyt, seminář. Je to určené vyloženě pro veřejnost. Už se dokončuje první patro a příští rok se bude dělat druhé,“ upřesňuje Justin Berka.
Cisterciáci získali v restitucích více než 3,3 tisíce hektarů lesů, především na Vyšebrodsku a Lipensku. Ročně vytěží okolo 18 tisíc kubíků dřeva, většinu prodávají na pily do Rakouska. Klášterní společnost Bernardinum spravuje také 11 rybníků a honitbu.
Zisky z hospodaření cisterciákům v uplynulých letech citelně chyběly, teď se mohou vrátit k zastaveným investicím. „To rozhodnutí ústavního soudu bylo zásadní. Z čeho bychom jinak klášter udržovali? Rožmberkové klášteru dali lesy právě proto, aby si vydělal. Nemůžeme to zvládnout jenom z dotací a už vůbec ne ze vstupného,“ komentuje převor.
Brzy se mniši pustí do rekonstrukce bývalé soudní budovy, kde jsou unikátní fresky v sále Posledního soudu. Obnovit chtějí i cestu vedoucí k návštěvnickému centru.
Vyšebrodský klášter navštěvovalo před covidem přes 30 tisíc turistů ročně. Cisterciáci očekávají, že letos se na podobná čísla po třech letech vrátí a přichystali pro návštěvníky několik novinek v expozicích. Patří mezi ně třeba výstava o cisterciáckém řádu, která představuje život mnichů, historii a další zajímavosti.
Kopie snubního prstenu
Hlavním novinkou letošní sezony bude kopie snubního prstenu Petra Voka z Rožmberka a Kateřiny z Ludanic, který objevili archeologové ve zdejší rožmberské hrobce. K vidění bude od července v obrazárně.
„Když se zkoumala rožmberská hrobka, najednou kamera ukázala, že na rakvi Petra Voka leží ten prsten. Zřejmě z rakve vypadl, ale my jsme ho tam nechali, on je v celkem dobrém stavu, a udělali jsme kopii,“ doplňuje Justin Berka.
OBRAZEM: Snubní prsten manželky posledního Rožmberka. Vědci odtajnili přesnou podobu klenotu
Číst článek
V expozici jihočeského gotického umění uvidí lidé vůbec poprvé obraz Smrt Panny Marie od rakouského mistra z počátku 16. století. „Tento obraz jsme také dostali zpět v restitucích, a to z Národní galerie, kde byl v depozitáři,“ vysvětluje převor.
Lesní a zemědělské pozemky cisterciáci poprvé dostali zpátky v církevních restitucích v letech 2016 až 2018. Nově založená společnost Bernardinum na nich začala hned hospodařit. Lesy České republiky se proti tomu ale ohradily soudní cestou a pražský vrchní soud předchozí verdikty zvrátil a pozemky opatství odebral.
Do záležitosti se pak vložil ústavní soud, který v lednu 2022 vyhověl stížnosti cisterciáků a konstatoval, že jejich nárok je oprávněný. Mniši tak znovu obnovili společnost Bernardinum a začali na pozemcích hospodařit.
Československý stát zabavil majetek cisterciákům na základě Benešových dekretů, avšak až po roce 1948. Podle soudce Davida Uhlíře posloužily tyto dekrety pouze jako záminka k pokračování majetkové křivdy. Uvedl, že je zřejmé, že vyšebrodští cisterciáci byli řádnými občany prvorepublikového Československa a nekolaborovali s nacisty, naopak.
