U modelek hledám hlavně jejich přirozenost, tvrdí módní fotografka Lucie Desmond
Její snímky vyšly ve slavných časopisech, spolupracovala s řadou módních značek a jako jedna z mála žen pronikla do prostředí elitních módních fotografů Londýnského týdne módy. Lucie Desmond doslova žije svůj dětský sen.
„Od puberty jsem byla módou téměř posedlá, a tak jsem se do tohoto prostředí chtěla vždycky dostat a vidět módní přehlídky naživo,“ vypráví módní fotografka. Zkoušela se prosadit, až nakonec dostala nabídku od jedné tiskové agentury, a nastartovala tak svoji kariéru.
„Naučila jsem se, že příležitost za mnou nepřijde sama, ale že musím jít a zaklepat na dveře,“ popisuje Lucie Desmond ve zkratce klíč ke svému splněnému snu. První dveře, na které se odvážila zaklepat, byly přitom přímo dveře Londýnského týdne módy.
Jako jedna z mála žen se tak dostala do prostředí, kterému dominuje úzce vyprofilovaná skupina mužů-fotografů. Ti oblétávají týdny módy po celém světě a nechtějí mezi sebe pouštět nováčky, natož mladou dívku.
Těžká práce fotografa
Kromě cílevědomosti však Lucie Desmond potřebuje při focení i velkou dávku vytrvalosti a také fyzické síly. Objektivy, které jsou k pořízení kvalitních fotek potřeba, totiž nejsou žádné peříčko a mnohdy je potřeba stát s nimi při čekání na záběr i desítky minut na místě.
„Na záběr mám jen pár vteřin, navíc modelka se pohybuje, a tak je mnohem obtížnější ji vyfotit,“ přibližuje módní fotografka, v čem je její práce specifická. Po přehlídce, která trvá třeba jen deset patnáct minut, je pak třeba zase sbalit techniku a vydat se na další lokaci.
Pěkná místa u přehlídkového mola mají přitom zarezervovaná pouze velké agentury, ostatní potřebují doslova ostré lokty, aby se k povedenému záběru probojovali.
Kromě elitních módních přehlídek se Lucie Desmond věnuje i ateliérovému focení, ať už při své volné tvorbě, nebo když fotí vizuály pro módní weby a e-shopy. Jejími vzory jsou například Mario Testino nebo Mario Šimončík.