800 kilometrů, 8 dnů na kole a 17 hospiců. Z Chebu vyráží peloton, který vybírá peníze na paliativní péči
Z Chebu vyjíždí neobvyklý cyklistický peloton. Vydává se na 800 kilometrů dlouhou cestu do Třince a po cestě zastaví v sedmnácti hospicích. Ve skupině chvílemi pojede také nakrátko ostříhaná šestačtyřicetiletá Zora Šťastná, která zrovna prochází biologickou léčbou kvůli onkologickému onemocnění. Zoru doprovázejí dvě dospívající dcery a cílem osmidenní cesty je upřít pozornost na hospicovou a paliativní péči a získat pro ni finanční prostředky.
„Teď vyléčená nejsem. Mám metastáze po posledním nádoru na nadledvinkách, které mi odstranili, a podstupuji biologickou léčbu,“ říká pro Radiožurnál Zora Šťastná, která nepojede každý den přes sto kilometrů, ale spíše propagačně. Ráno vyjede a večer se zase ukáže.
„Původní plán byl takový, že to pojedu celé sama, ale potom jsme zjistili, že mé ambice jsou hodně velké. Můj zdravotní stav se čím dál víc zhoršuje, takže teď už je to tak, že pojedou holky. Kdo bude mít víc síly, pojede větší úsek, kdo méně, pojede menší. Já budu spíš jenom jako maskot,“ popisuje.
Dcery mají rády téměř každý sport, paradoxně kromě cyklistiky. „Jsme se ségrou hodně sportovně založené, tak se snad nějak hecneme a prostě to ujedeme,“ věří starší Barbora.
Mladší Veronika se ale moc odhodlaně netváří. „Ujedeme to, jen to bude těžké,“ odhaduje dívka, která na cestě oslaví sedmnácté narozeniny. „Jedeme to pro paliativní péči, o té se moc nemluví, takže tomu děláme takovou propagaci. Má to smysl,“ dodává.
Zoufalý penzista s Parkinsonem zaplatil půl milionu za léčbu, která v Česku není povolená. Nepomohla
Číst článek
Zora Šťastná má už za sebou náročnou léčbu a několik operací, přesto hodlá celých osm dnů vydržet, a to i třeba spaní v tělocvičně v Rakovníku, kde také navštíví jeden hospic. „Když mi odebrali slinivku, tak moje prognóza byla půl roku života. Přišel za mnou doktor z paliativní ambulance, v tu dobu jsem vůbec nevěděla, proč za mnou přichází, co jako po mně chce. Vůbec jsem to slovo neznala. To bylo před třemi lety,“ vzpomíná.
„Cyklistika je sport, který dcery nebaví, je pro ně náročný a absolutně nekomfortní, to je podobné s paliativní péčí. Člověk, který se do ní dostane, je také v nekomfortní zóně, ve které nechce být, kterou nemá rád. Takže mi ta symbolika přijde úplně geniální,“ dodává Zora.
Cestu Osm dnů pro paliativu napříč Českem vymyslel ultracyklista Martin Souček, který založil spolek Domestici, a také vybírá peníze na paliativní péči ve veřejné sbírce.
„Peníze nejdou nám na provoz, ani na závod nebo cokoliv jiného. Jdou organizacím, které se nestarají ani o Zorku, ale starají se prostě o kohokoliv v České republice. Od začátku jsem si dal ve sbírce na darujme.cz vysokou ambici - vybrat deset milionů korun. Dneska nám tam chybí 2,1 milionu korun, a když se nám to podaří překročit, bude to jedině dobře. Půjde prostě víc peněz těm, kdo to pro nás dělají,“ vysvětluje.
Po cestě se budou k pelotonu přidávat různé osobnosti, umělci, sportovci. Třeba v pondělí si sedne na kolo kanoista Martin Fuksa.
Zora Šťastná přes všechny obtíže a únavu z léčby působí optimisticky. Je to její přístup. „Když budu někde sedět v koutě a brečet, tak nepomůžu ani sobě, ani ostatním,“ uzavírá.
