I nepoučitelní lidé potřebují střechu nad hlavou, říká ředitel Agentury pro sociální začleňování
Stále více obcí odmítá vyplácet doplatky na bydlení s odůvodněním, že tak chtějí bojovat proti obchodu s chudobou. Obhájci lidských práv ale tvrdí, že opatření dělá ze sociálně slabých občany druhé kategorie.
Zlepšují bezdoplatkové zóny život, nebo vytvářejí nová ghetta? Poslechněte si celé Pro a proti
„Nevyhlašujeme bezdoplatkové zóny na celá území, jsou to spíš sídlištní zástavby. Je to titěrná práce, protože musíme mapovat a pak dokládat výskyt sociálně nežádoucích jevů,“ vysvětluje ve vysílání Českého rozhlasu Plus radní města Karviné a zároveň ředitel místní městské policie Petr Bičej z ČSSD.
K takovým jevům podle něj patří narušování veřejného pořádku, občanského soužití, zvýšená míra užívání drog a alkoholu, případně prostituce.
Bičej zdůraznil, že jim jde o podchycení hlavně těch, co se nově přistěhují. „Opatření zavádíme proto, abychom nerozšiřovali ghetta a hlavně zamezili přílivu dalších lidí s problémovým chováním,“ tvrdí.
„Karviná je strukturálně postižené město. Máme problémy s vysokou koncentrací lidí, kteří žijí nepřizpůsobivě, a nějak si musíme pomoci. Protože to nikdo jiný neudělá,“ dodává.
0:00
Česku hrozí sociální katastrofa, tisíce lidí na ubytovnách nemají čím platit, varuje expert
Číst článek
Jednoduchá řešení nefungují
Podle ředitele vládní Agentury pro sociální začleňování Davida Beňáka (ČSSD) ovšem vyhlášení bezdoplatkové zóny v konečném důsledku nepomáhá. „Dopadá totiž i na ty, kteří žijí řádným způsobem života. Taky to omezuje pohyb ostatních obyvatel, kteří sice pobírají dávky v hmotné nouzi, ale nejsou to problémoví sousedé,“ poukazuje.
Beňák připomíná, že původním záměrem opatření bylo zabránit vzniku nových sociálně vyloučených lokalit. Dnes totiž tzv. obchodníci s chudobou koupí bytový dům, do kterého nastěhují lidi bez jakéhokoli vztahu k městu. V takových případech je prý vyhlášení zón v pořádku.
Ke zlepšení života obyvatel je ale třeba využít zcela jiné postupy. Takovým příkladem je podle Beňáka město Dubí. To se dokázalo vypořádat s prostitucí i kriminalitou. „Mají 38 strážníků, což je nebývalé. Ale taky snížili kriminalitu téměř na nulu a důslednou prací městské policie vytlačili prostituci.“
Beňák poznamenává, že přístupy obcí jsou různé, některé vyhlašují bezdoplatkové zóny jen na konkrétní ubytovny nebo domy. „A vedle toho masivně podporují sociální práci a posilují bezpečnost. Je to mravenčí, usilovná a náročná práce. Stojí to veřejné prostředky, ne vždy malé, ale jiná cesta asi není,“ podotýká.
„V Ostravě byla jedna lokalita dlouhá léta považovaná za problémovou. Zavedli systematickou komunitní práci a kvalita bydlení se zlepšila. Výrazně. A pokud se tam nastěhuje někdo, kdo nerespektuje pravidla soužití, tak si to vyřeší pěkně mezi sebou,“ uzavírá.
