Politik musí mít nadhled, musí mít v sobě odpovědnost, která je asymetrická, říká filozofka
„Musí být odpovědnější za ostatní, než jsou ti ostatní za něj. Musí jít do rizika, on musí být v té diarchii mezi zákony a svědomím. To napětí tam musí fungovat,“ uvažuje filozofka Anna Hogenová. „To bych moc chtěla, šance ale vidím strašně špatně,“ přiznává v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.
Důvěru k budoucnosti vedoucí Katedry filozofie na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy nemá. Vysvětluje to na pojmu ontologická nouze.
„Ontologická nouze je bytná nouze, kdy jde o kejhák, jde o životy. Jestli zemřelo 5 milionů lidí na světě, musíme se ptát: Proč? Kde se to vzalo? To je nejdůležitější, kde se ta potvora, ten koronavirus vzal. A protože vím, že na světě je spousta laboratoří, které se věnují studiu těchto malinkých potvůrek, tak je mi jasné, že je úplně klidně možné, že to odněkud frnklo,“ naznačuje.
Připouští, že koronavirus může být i přírodního původu. Přiznává ale, že osobně tomu příliš nevěří.
„Tuto myšlenku občas v sobě prostě mám. A ráda bych se jí zbavila. A protože je celá věda postavena na pravděpodobnosti a v podstatě jí nejde o pravdivost, dává mi to možnost tázat se, jestli to tak je opravdu. Z filozofie totiž víme, že v přírodě se všechno děje v kontinuu a po pomalých krocích. Mohu se mýlit, ale osobně mě tak trošku zaráží to, že je tento virus schopen tak rychlé proměny k horšímu,“ naznačuje.
Počítání tvrdých dat nestačí
Podle filozofky je v médiích málo otázek, které míří k úplnému vyšetření původu viru, které by bylo naprosto jasné a jednoznačné. Chápe, že je to těžké, ale upozorňuje, že jakmile se přestaneme tázat bytostným způsobem, je zle.
26:07
Lidé vyjadřující nespokojenost s polistopadovým vývojem k tomu mají důvod, říká filozof Hauser
Číst článek
„Je zle, i kdyby to mělo být třeba marné. Myšlení nemůže být založeno pouze na počítání tvrdých dat, která nás zavalují jako oceán a v podstatě nám nic podstatného říkají. Spíš nás jakoby od bytostného tázání odlákávají. To, co je podle filozofujících důležité, je rozumět situaci, do které jsme vrženi. Ne jen vypočítávat tvrdá data. Což se děje,“ konstatuje.
Vysvětluje, že u filozofů znamená rozumění něco jiného než je ontické vědecké experimentální empirické počítání nějakých jevů, jejich srovnávání a tak dále.
„Podle nás to znamená, že pandemie je odpovědí na nějaké otázky. A my ty otázky musíme vytrhnout ze skrytosti, ve které doutnají,“ vysvětluje.
Proč se to nemohlo nestát?
Zásadní otázka podle filozofky je: Proč se to nemohlo nestát? „A já ji postrádám v médiích i ve vědecké obci. Spíš se pořád ve vědě něco nového začíná počítat, srovnávat. Ale vědci se zkrátka neptají bytostně,“ doplňuje.
Vědci podle ní myslí karteziánským způsobem, což je myšlení, které jde po jistotě.
„Když se jde jen tímto matematickým myšlením, jsou to fakta, která platí pro vědu, ale chybí tady porozumění, které je důležité pro všechny lidi na planetě, které člověku umožní se trošku vyznat v životě,“ myslí si filozofka Anna Hogenová.
Jak jí pomáhá filozofie zvládnout současnou krizi? Čím si vysvětluje, že vláda by se za řízení koronavirové pandemie neměla kritizovat? A proč si myslí, že úspěch neomarxistů je v chytrém lhaní? Poslechněte si celou Osobnost Barbory Tachecí.
