‚Díky podobným projektům můžou žít.‘ Organizace dávají rodinám peníze na obědy pro děti do školek
Stále více rodin nemůže bez podpory nadací posílat své děti do školek. Potíž je v tom, že nemají dost peněz na zaplacení obědů, což je u většiny mateřských škol podmínkou pro přijetí dítěte. Ministerstvo školství spolupracuje se dvěma organizacemi - jedna z nich, Women4women začne přijímat nové žádosti už tento týden.
„Rodin, které se ocitají v horší ekonomické situaci, je čím dál víc. Od covidu, i předtím krize a tak dál,“ popisuje místostarostka Prahy 7 Hana Šišková (Praha sobě). Tato městská část je vnímaná jako jedna z bohatších, přesto jsou podle Šiškové programy dotovaných obědů potřeba v téměř každé ze sedmi mateřských škol.
Dotované obědy ve školách v Česku využívá přes 20 tisíc dětí. Uvádí to přispívající nadace, zájem rodičů podle nich rok od roku roste
„Jsou to úplně standardní rodiny, které se prostě začaly trochu propadat finančně. Prostě už to nezvládají se stoupajícími nájmy a cenami všeho. To je jedna část, pak samozřejmě samoživitelé, samoživitelky, ukrajinské děti také. Ale je tady poměrně velká vietnamská komunita, ruská komunita,“ doplňuje.
Na obědy ve školkách po celém Česku přispívají nejčastěji nadace, obědová konta spravují ale taky některé obce nebo městské části. Samoživitelka Eva z Olomouce využívá třeba pomoci organizace Patron dětí. Do června hradila obědy její dcery ve školce i jejím dalším třem dětem na základní škole.
„Pro ní to vychází zhruba na 1200 měsíčně, pro ty školou povinné asi 800 měsíčně. Pro děti je hlavně těžké, když nemohou do družiny. Takže mají obědy, jsou jako ostatní a nejsou vyčlenění z té skupiny,“ vysvětluje.
Women for women
Dotované stravování nabízí taky třeba organizace Women for women - její program SOS (svačina, oběd, svačina) do školek loni využilo 1600 předškoláků. Koordinátorka projektu Barbora Nejedlá říká, že u malých dětí je podpora stravování klíčová. Úhrada jídla je totiž často nutná pro samotné přijetí dítěte do školky.
1:51
Zdražování přivádí do školních jídelen stále víc seniorů i dalších dospělých. Kuchyně je musí odmítat
Číst článek
„Podle našich zkušeností to pomáhá především v tom, že je možně nastoupit zpět na pracovní trh, eventuálně uhradit dětem další spojené se školkovou návštěvou, kroužky a další činnosti dětí,“ přibližuje.
Děti, které potřebují pomoc projektu, vybírá školka sama – dotace chodí na účet přímo jí, ne rodičům. Učitelky ale nemusí mít čas na vytipování ohrožených dětí nebo komunikaci s rodiči. Na Praze 7 proto právě s tím pomáhají sociální pedagogové.
„Jsou takoví ostýchaví, ustrašení, někdy úzkostliví. Jsou ostýchaví vůči dětem i jídlu,“ popisuje nejčastější chování ohrožených dětí sociální pedagožka Nikola Dohnalová. Na Praze 7 dochází do tří školek, na jedné z nich se stará i o dvacet dětí.
„Tam už hraje roli i placení nájmu, oblečení a podobné věci. Díky podobným projektům můžou žít,“ doplňuje. Na programy dotovaných obědů ve školkách i školách přispívají dárci, z velké míry je ale hradí ministerstvo školství. Pro letošní rok je na ně vyčleněno 60 milionů korun.
