I když historická hranice Sudet desítky let formálně neexistuje, stále vytváří mezi lidmi předěl. Prokázala to i nejnovější studie vědců z Národního institutu SYRI. „Překvapilo nás, že i sousední obce – jedna zařazená do pohraničí, druhá do vnitrozemí – prokázaly statisticky významný rozdíl v sociálních a ekonomických hodnotách,“ přibližuje sociální geografka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Pavlína Netrdová, spoluautorka studie.

Ústí nad Labem 10:19 22. září 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Dvojice sociálních geografů se ve výzkumu zaměřila na efekt takzvané fantomové hranice.

„Je to koncept, který jsme převzali, je už běžně zavedený v geografii. Označuje bývalé hranice politické, které dříve vytvářely hranici, zlom v území a nyní už vůbec neexistují, ale nadále jsou v tom prostoru nějakým způsobem cítit,“ vysvětluje jeden z autorů studie Matěj Korčák.

Jedním z takových příkladů je právě hranice bývalých Sudet. Cílem vědců bylo hranici protektorátu promítnout do struktury obcí a rozlišit, které byly v pohraničí a které ve vnitrozemí.

„Měli jsme přibližně 300 obcí na každé straně. Jsou to obce, které jsou malé velikostí, tedy jsou v sobě sousední. A jenom na tomto souboru obcí jsme pomocí statistických metod zkoumali, jak moc se odlišují v hodnotách ukazatelů. To, co nás velmi překvapilo, je, že i takto sousedící obce prokázaly statisticky významný rozdíl v hodnotách,“ přibližuje sociální geografka Pavlína Netrdová, spoluautorka studie.

Zatímco rozdílné věkové struktury se časem mezi regiony dorovnávaly, sociální a ekonomické rozdíly zůstávají.

„Hlavní je dlouhodobá sociální skladba regionu. Ti, kdo tam nemusí zůstat a mají tu možnost, tak se často stěhují jinam,“ podotýká Netrdová.

„Ti lidé tím, jak se o tom regionu mluví, vnímají, že žijí v periferním regionu a že někde by se jim mohlo žít lépe,“ doplňuje Korčák. 

5:02

Vzpomínky z kufrů do 30 kil. Do České Lípy se vrátily osobní věci odsunutých sudetských Němců

Číst článek

Zapomenuté regiony

Obyvatelé periferních regionů mohou mít navíc často pocit, že na ně stát oproti vnitrozemí zapomněl.

„Jsou samozřejmě oblasti, které jsou rády onálepkovány špatně, protože jsou pro ně pak vypisovány dotační tituly. A zároveň jsou i místa, která nechtějí být takto označena, protože tuší, že to může mít dopad na obyvatelstvo,“ zdůrazňuje Netrdová.

„Je opravdu potřeba do toho regionu dostat sebevědomí obyvatel, že je možnost něco změnit, že ten potenciál tam opravdu je,“ podotýká Korčák.

Sudety můžou těžit například z atraktivní přírody nebo blízkosti zahraničních partnerů, ať už Německa nebo Rakouska.

„Těch pozitivních aspektů je spousta a byli bychom rádi, aby se o regionu mluvilo hlavně v tomto kontextu,“ uzavírá Korčák.

Jakou pomoc regiony potřebují? A jak historické události ovlivňují současnost? Poslechněte si celý rozhovor. Moderuje Renata Kropáčková. 

Renata Kropáčková, Julie Dvořáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít