Na Klatovsku slouží mše katolický farář z Afriky. ‚To ví jen Bůh,‘ odpovídá na dotaz, jak dlouho bude v Česku
Kněz Jaroslav Hůle mluví jen česky, Emmanuel Onuma jen anglicky, případně kmenovým jazykem igbo. Navzájem si zatím moc nerozumějí, ale slouží spolu mše a objíždějí kostely ve farnosti na Klatovsku. Právě tam začal Emmanuel Okwudilichukwu Onuma tento měsíc sloužit. V Česku žije od konce minulého roku a dostal se sem na pozvání biskupa plzeňské diecéze, aby sbíral zkušenosti z Evropy.
Emmanuel sáhne do záhybu roucha a vytahuje svazek klíčů. Najde ten správný a odemyká dveře farního úřadu v Klatovech vedle kostela Narození Panny Marie. Spolu s ním vchází místní vikář a chvíli se domlouvají, v kolik hodin pojedou za nemocnými. Nakonec se jim to podaří. „On je moje domácí učitel,“ směje se Emmanuel na Jaroslava Hůlu. „Který neumí anglicky,“ dodává vikář. „V tom je to hezké, spíš se poznáváme srdcem.“
Kněz Emmanuel Onuma slouží na Klatovsku. Česko je po rodné Nigérii první zemí, kterou navštívil
Emmanuel Onuma vystudoval filozofii a náboženství v Nigérii, kterou opustil teprve, když odjel do Plzně. „Česko je první zahraniční země, kam jsem v životě přijel.“ Doma má čtyři bratry a pět sester a na kněze byl vysvěcený v hlavním městě Abuja. Je mu třicet šest a bydlí v Plzni, kde začíná studovat na Západočeské universitě Evropskou kulturu. „Každý víkend jezdím do Klatov na duchovní službu na faře,“ říká pomalu, ale česky a velmi srozumitelně.
Po nedělní bohoslužbě se před kostelem shromažďují farníci. S kytarou vychází z gotického chrámu Olga. „Těším se. Věřím, že to bude obohacení a vzpruha pro farnost. Neříkám, že se tu bude tančit a zpívat jako v Africe, ta energie může být o něčem jiném.“ V Česku oproti Nigérii chodí do kostelů velmi málo lidí. I na to si otec Emmanuel musí zvykat, a tak na dotazy kolem tance a zpěvu odpovídá diplomaticky. „Evropská kultura je vážná, velmi klidná. Africká kultura je kultura tance, proto jsme při modlitbách plní energie. Když tady najdu lidi plné energie, proč ne. Můžu jim to dát.“
Detaily rozhovoru překládám vikáři Hůlovi, který se usměje. „My jsme pro všechno otevření. Spíš jde o to, jestli pro to budou i lidé. Ona to zase tak velká divočina v afrických kostelech není. Ale teď jsme se vrátili z bohoslužby v Běšinech, kde Emmanuel zpíval jeden žalm v jeho mateřštině. Jak se to lidem líbilo!“ Emmanuel se nenechá dlouho pobízet a žalm v jazyku igbo zazpívá na faře znovu.
Poprvé jsem viděl Emmanuela na fotografii, když ho vikář Hůle představoval v Klatovech. To měl na sobě mikinu s nápisem Hra o trůny a White Johny Walker. Zaujal na první pohled. „Je mi 36, jsem pořád mladý. Kolem sebe mám spoustu mladých lidí. Někteří jsou velcí fanoušci Hry o trůny, jiní zase mají rádi Johny Walkera. A jako přítel mladých lidí jsem to zkombinoval,“ směje se farář a připravuje se na další vyjížďku za farníky. S vikářem se chystají za nemocnými.
Je strašlivě těžké pohnout lidským srdcem, říká farář Romuald Štěpán Rob
Číst článek
Emmanuela Onumu na cestu do Česka vybral kardinál v Abuji, který se na tom domluvil při setkání s biskupem plzeňské diecéze Tomášem Holubem. „Není to kvůli tomu, že by tu chyběli kněží. Je to nabídka, aby poznali evropskou kulturu. Přijeli sem dva, ten druhý pomáhá v Plzni na biskupství,“ říká jeho mluvčí Pavel Říha.
V katolická církvi v Česku působí 1700 kněží, pětina z nich jsou cizinci, ale pouze dva Afričané. Oba začínají studovat, a jak tu budou dlouho, nevědí ani to neplánují. „To ví jen Bůh,“ pokyvuje hlavou Emmanuel Onuma.