Gerontoložka: Na plán péče o seniory se čekalo přes čtvrt století. Stárnutí se přitom týká nás všech
Na Národní plán rozvoje geriatrické péče, který nyní schválila vláda, se čekalo více než čtvrt století. „Žijeme v době velkých demografických změn, kdy je nutné na funkčním plánu a na rozvinuté geriatrické péči stavět,“ říká v pořadu Českého rozhlasu Dvojka gerontoložka Iva Holmerová o novém programu, který má zajistit kvalitní dostupnou péči pro geriatrické pacienty.
První koncepční materiály geriatrické péče předkládala Česká gerontologická a geriatrická společnost už v 90. letech. Pak ale přišly turbulentní doby, kdy celý obor usiloval o svoji existenci. K jednomyslnému přijetí ze strany ministerstva zdravotnictví i odborné veřejnosti došlo až nyní.
Host: ředitelka Gerontologického centra a vedoucí Centra pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy Iva Holmerová. Moderuje Zita Senková
„Je to nesmírně dobře. Žijeme v době velkých demografických změn, kdy je nutné na funkčním plánu a na rozvinuté geriatrické péči stavět. Týká se to nejen akutní, ambulantní, geriatrické a následné péče, ale také celkové změny postoje ke stárnutí,“ říká v pořadu Jak to vidí... gerontoložka Iva Holmerová.
Klíčové samozřejmě bude uvedení plánu do praxe, kdy nutností bude zavedení geriatrických ambulancí alespoň na úrovni každého okresu a zajištění následné péče. Stěžejní podle Holmerové je ale i prevence nesoběstačnosti a selhání systému ve smyslu, že se budou vychovávat medici k tomu, aby lépe rozuměli geriatrické problematice.
24:38
Ve zdravotnictví máme mezery u prevence, doléčení a rehabilitace, popisuje gerontoložka
Číst článek
Světová zdravotnická organizace v této souvislosti doporučuje zavedení konkrétních opatření, která mají velký efekt na zlepšení zdraví populace a jsou relativně jednoduchá.
„Týká se to v první řadě zdravého životního stylu. Společnost by měla prosazovat možnost adekvátní psychické, fyzické i sociální aktivity, podporovat zdravé stravování nebo zavést funkční prevenci kardiovaskulárních a metabolických onemocnění. Konkrétní kroky se pak budou týkat každého z nás, abychom se vyššího věku dožívali v lepším zdravotním stavu.“
Situace týkající se stárnutí populace je ale dnes taková, že nelze rozvíjet pouze geriatrické obory. Kromě zdravotnictví je třeba zapracovat i na rozvoji všech ostatních resortů.
„Stárnutí je celospolečenská záležitost, která se velkou měrou týká návaznosti zdravotní a sociální péče. Nějaké kroky se v tomto ohledu samozřejmě činí, ale provázání stále vázne. Propojení se dnes týká hlavně ústavní péče, ale netýká se už tolik integrování služeb v komunitách, zjednodušení facilitování nebo usnadnění poskytování služeb jak zdravotnických, tak sociálních...,“ dodává Iva Holmerová.
