Dánsko našlo politickou shodu na rostlinné stravě. Spočítali ekonomické benefity, říká expertka
V Dánsku, přestože jednou z tradičně silných složek hospodářství země je produkce vepřového masa, se podařilo najít politickou podporu pro rostlinnou stravu. Děje se tak napříč politickým spektrem i mezi zemědělci, popisuje v rozhovoru pro Český rozhlas ředitelka Dánské vegetariánské společnosti Louise Johansenová.
Jak jsou na tom Dánové se vztahem k masu a bezmasým jídlům?
66 procent Dánů by rádo jedlo míň masa, takže o rostlinnou stravu je zájem. Zároveň ale stále máme spotřebu masa vysokou.
Poslechněte si rozhovor s ředitelkou Dánské vegetariánské společnosti Louise Johansenovou
Existuje ale státní strategie, jak rozvíjet sektor rostlinné stravy. V tom jdeme příkladem. Finančně podporujeme vzdělávání kuchařů rostlinných jídel, program zajišťující víc bezmasých jídel pro starší lidi nebo školení pro farmáře, jak přejít od živočišné výroby víc k rostlinné.
Jak to jde dohromady s tím, že je Dánsko velkým producentem vepřového masa?
To je zajímavé, produkujeme nejvíc vepřového v přepočtu na obyvatele. Ale podařilo se nám navázat spolupráci s farmáři a ukázali jsme jim, že existuje trh pro více rostlinné stravy, což je zajímá.
Vytvořili jsme si prostě silná, strategická partnerství napříč hodnotovým řetězcem včetně farmářů. Existuje také velká společnost zaměřená na rostlinné proteiny v bio kvalitě a ta je společně vlastněná farmáři, takže na tvorbě nových výrobků a vzniku nového trhu mají zájem.
Evropský soud podpořil názvy potravin jako ‚veganský steak‘. Jednotlivé státy si ale pravidla mohou upravit
Číst článek
Politická podpora
V Dánsku existuje také vládní akční plán pro rostlinnou stravu. Co to obnáší?
Byl součástí velké zemědělské dohody v roce 2021 a podpořily to skoro všechny parlamentní politické strany. Ta dohoda vznikla proto, aby Dánsko mohlo snížit své emise skleníkových plynů o 70 procent do roku 2030 oproti roku 1990.
Politici to podpořili a investovali do toho peníze, abychom měli kromě živočišné výroby silnou i tu rostlinnou, která kromě tržní příležitosti znamená i šetrnější přístup k přírodě, zdrojům čisté vody a vede i k dalším podobným cílům, které v Dánsku máme.
I ochrana klimatu a biodiverzity tedy hraje v Dánsku roli při takovémto rozhodování?
To je silné hlavně u mladých lidí. U starších zase u rostlinné stravy hrají důležitou roli zdravotní benefity.
Jak se v Dánsku podařilo to, že tato opatření podporuje celé politické spektrum?
Není to tak, že by třeba Konzervativní strana tyto věci pokaždé aktivně prosazovala. Ale když tuto politiku podporuje největší potravinářská a zemědělská organizace v zemi, pomáhá to tomu, aby i konzervativnější strany tato opatření podpořily. Nebo tomu aspoň nebránily, když to podporují farmáři.
50:34
Klimatická krize je zákeřná. Je nás 10 miliard v oteplujícím se bazénu a každý ho ohřívá, říká etik
Číst článek
V Česku si něco takového upřímně nedovedu moc představit. Tady vláda naopak asi před dvěma lety podpořila kampaň na podporu masných výrobků. Vy přednášíte o tom, jak tohle téma odpolitizovat a udělat ho přijatelné pro všechny. Co je tedy potřeba?
Určitě musíte své argumenty uzpůsobovat. Různé skupiny považují za důležité různé věci – a platí to i u politických stran.
Co z dánské zkušenosti určitě doporučujeme – nechat spočítat ekonomické výhody zdravotních benefitů rostlinné stravy. Vytvořit příručky, které ukazují, jaký druh stravy udržuje obyvatele zdravé a schopné pracovat. V Dánsku se ukázalo, že kdyby lidé podle tohoto vodítka jedli, společnosti by to vyneslo na zdravotních benefitech skoro čtyři miliardy eur.
A nejde jen o redukci masa, ale i o to, jestli jíme dost zeleniny a ovoce. Takže ukazovat přínosy, získat podporu různých organizací a farmářů a mluvit spíš o přidávání rostlinné stravy než o omezování masa. Skoro každá země může těžit z toho, když tam lidé budou jíst víc luštěnin, zeleniny a ovoce.
Oblíbené jídlo
Česko čelí velkému suchu. ‚Déšť pomůže, aby se situace nezhoršila, ale nezlepší ji,‘ říkají vědci
Číst článek
Já tomu rozumím, ale v Česku byste si možná vyslechla argument, že lidé mají právo na svou klobásu…
Víme samozřejmě, že každý je jiný. Někomu může vyhovovat jíst víc rostlinné stravy a ubrat maso. Někdo maso miluje a chce ho jíst hodně. My bychom tyto lidi neměli tlačit, aby maso omezili.
Měli bychom vytvářet podmínky pro ty, kdo chtějí jíst víc rostlinných jídel, aby to pro ně bylo snazší a dostupné. Vytvořit atmosféru, ve které platí: mějte i dál rádi své maso, ale podpořte vegetariány, protože díky nim vy můžete dál jíst masa hodně. Protože planetu máme jen jednu, zdroje jsou omezené, řešíme potravinovou soběstačnost a bezpečnost, a kdo dokáže jíst méně masa, umožňuje jiným jíst ho hodně.
Co je vaše oblíbené dánské bezmasé jídlo?
Ráda jím brambory, což je dánská věc, ale taky miluju dal – luštěniny na indický způsob. Takže typické dánské globální jídlo.
Ale typické opravdu dánské jídlo je s masem, je to tak?
Ano, většina z nich by byla s masem, ale samozřejmě lidé jsou inovativní, vymýšlejí recepty a jedno z nejznámějších dánských jídel je takzvaný otevřený sendvič, tedy chleba s něčím na povrchu. Obvykle je to něco z masa, ale lidi vymýšlejí i různé nové typy pomazánek.
