Mikroplasty v balené vodě i v pivu. Průměrně člověk sní nejméně 50 tisíc částic ročně, vyplývá ze studie
Průměrný člověk sní nejméně 50 tisíc částic mikroplastů ročně a stejné množství vdechne. Vyplývá to z první studie, která se snažila odhadnout, jaké množství plastových znečišťujících látek člověk pozře, napsal list The Guardian. Skutečné množství je pravděpodobně mnohem vyšší, protože na obsah plastové kontaminace bylo analyzováno jen malé množství jídel a nápojů.
Vědci uvedli, že pití velkého množství balené vody dramaticky zvyšuje množství zkonzumovaných částic, píše The Guardian.
Zdravotní následky zkonzumovaných mikroplastů nejsou známé, ale mohou uvolňovat toxické látky. Některé částice jsou tak malé, že mohou proniknout lidskými tkáněmi a spustit imunitní reakce.
Estonsko zavedlo zálohový systém, během jednoho roku zvýšilo sběr PET lahví z 32 na 90 procent
Číst článek
Znečištění mikroplasty většinou vzniká rozpadem plastového odpadu a zdá se, že je všudypřítomné na celé planetě. Vědci nacházejí mikroplasty ve vzduchu, půdě, řekách i v nejhlubších oceánech na světě.
Balená voda i pivo
Zjištěny byly ve vodě z vodovodu i ve vodě balené, v mořských plodech či v pivu. Loni je vědci poprvé našli také v lidské stolici, což potvrdilo, že lidé tyto částice přijímají do těla společně s potravinami a nápoji.
Nový výzkum zveřejněný v časopise Environmental Science and Technology vzal údaje z 26 předchozích studií, které měřily množství mikroplastů v rybách, korýších, cukru, soli, pivu a vodě a také v městském ovzduší.
Vědci poté použili stravovací doporučení americké vlády, aby vypočítali, kolik částic lidé za rok snědí. U dospělých to podle nich je zhruba 50 tisíc částic mikroplastů a u dětí asi o 10 tisíc méně.
‚Počínaje oceánskými příkopy a konče ledovci.‘ Vědci pátrají po neviditelných plastech v oceánech
Číst článek
Většina druhů jídla a nápojů ale nebyla testována, což znamená, že studie posoudila jen 15 procent z celkového množství přijímaných kalorií. „Obrovské množství zatím nemáme prozkoumané. Musíme zaplnit značné mezery v údajích,“ řekl Kieran Cox z kanadské univerzity, který výzkum vedl.
Další potraviny
Další druhy jídla, jako je chléb, polotovary, maso, mléčné produkty a zelenina, mohou obsahovat stejně vysoké množství plastů. „Je velmi pravděpodobné, že i v těchto potravinách je značné množství plastových částic. Celkové množství tak může narůst na statisíce,“ dodal Cox.
Jedny z nejlepších dostupných údajů se týkají vody. Balená voda obsahuje průměrně dvaadvacetkrát víc mikroplastů než voda z kohoutku. Člověk, který bude pít jen balenou vodu, by tak ročně zkonzumoval jen z tohoto zdroje 130 tisíc částic v porovnání se 4 tisíci částicemi z vody z kohoutku.
Vědci nevědí, co se stane, když mikroplasty vdechneme. Nové studie ale předpokládají, že většina vdechnutých plastových mikročástic skončí spíše v zažívacím traktu, než aby byla vykašlána nebo vysmrkána.
Cox zdůraznil, že zatím neznáme možné zdravotní následky, ale už jen samotný alarmující počet plastových mikročástic, které se do našeho těla dostávají, by měl posloužit jako varovný signál.
