Psycholog: Nesplněná předsevzetí léčí z naivity. Chceme sloužit bohu štíhlosti, nebo bohu zdraví?
„Konec roku je potenciálně posvátný okamžik, ale stane se z toho karikatura a snaha zapomenout,” říká v pořadu Balanc Radia Wave psycholog a psychoterapeut Aleš Borecký. „Zatímco o Vánocích se snažíme předvést harmonii a svatou rodinu, tak na Silvestra máme slavit.“ Začátek nového roku nemusí být velkolepá party spojená s nadměrným pitím, nereálnými předsevzetími a předstírání toho, že vše špatné je za námi a čeká nás jen dobrá budoucnost.
„Silvestr bývá spíš únik,“ upozorňuje psycholog Borecký. „Možná proto, že se neumíme vztahovat k minulosti, k tomu, co končí, co je nějak naplněno, završeno – a také nenaplněno.“
Jak přemýšlet o předsevzetích a dobře si je nastavit? Co si přejete do nového roku a co už nechcete opakovat? Poslechněte si celý záznam rozhovoru
Než se na závěr roku opít, psycholog doporučuje najít vlastní důvody k oslavě. „Třeba říct si, jaký měl uplynulý rok barvu, chuť nebo význam. Jak by se jmenoval, kdyby to byla kniha v knihovně,“ navrhuje Borecký způsoby, jak bilancování uchopit.
„Myslím, že povinné veselení ani iluze tlusté čáry nevede k úlevě. Možná to svědčí o naději, o tom, že si chceme myslet, že lze začít znovu od začátku. Ale to je možné jakýkoliv jiný den,“ připomíná psycholog.
Podle něj by oslavy konce roku měly být pokaždé jiné, tak aby odpovídaly tomu, jaký ten rok byl. „Jednou to oslavím sám v tichu, jindy s partnerem na výletě, někdy ve skupině na náměstí,“ nabízí varianty.
Mladí nejsou málo odolní. Jen se umí dřív ozvat a mluví o tom, co chtějí a potřebují, říká psycholog
Číst článek
Hodnocení uplynulého roku by podle psychologa mělo být pravdivé a zároveň laskavé. „Výsledkem nemusí být nutně vděčnost.“
Ne ‚chci‘, ale ‚budu‘
Psycholog upozorňuje, že vnější motivace k předsevzetím, jakým je třeba závěr jednoho roku a začátek nového, nemusí vést k tomu, že se předsevzetí podaří naplnit.
„Můžeme na tom docela dobře poznat sami sebe. Předsevzetí totiž léčí z naivity, naprostá většina jich totiž selže. Ale stojí za to objevit, jak moc jsme naivní. Je to šance rozlišit mezi přáním, úmyslem, záměrem a tím, proč nás to vlastně láká, jaké pokušení to pro nás představuje,“ je přesvědčený Borecký.
„Je to bůh zdraví, nebo bůh štíhlé postavy, kterému chceme sloužit?“
Předsevzetí mají podle psychologa mimo jiné spirituální původ. „Byl to dávný slib bohům. Takže je to bůh zdraví, nebo bůh štíhlé postavy, kterému chceme sloužit?“ ptá se psycholog s odkazem na jedno z častých přání do nového roku, zhubnout.
Užitečnější je podle Boreckého přemýšlet o předsevzetích jako o plánech a záměrech. „Takže nikoliv ‚chtěl bych každý den běhat‘, ale ‚budu běhat‘. Úplně jinak to pak prožíváme, slova jsou mocná,“ dodává psycholog a psychoterapeut Aleš Borecký s tím, že kromě předsevzetí lze do života také přidávat radost, i tu dětskou.
Poslechněte si celý rozhovor v pořadu Balanc, audio je výše v článku.
