Setkáváme se s bagatelizací, popisuje ekoaktivista. Protesty musejí být civilizované, říká europoslanec
Jak důležitý je hlas mladých lidí bojujících za klima? „Existuje tu část společnosti, která se snaží mladým lidem naslouchat, nebo jí nic jiného nezbývá. Ale také se setkáváme s různými formami bagatelizace,“ říká ekoaktivista Petr Doubravský. „Usilování mladých lidí za zlepšení životního prostředí je mi samozřejmě sympatické, pokud je to v mezích civilizovaného rámce,“ reaguje na to v Pro a proti Českého rozhlasu Plus Alexandr Vondra (ODS).
Podle Vondry, signatáře Charty 77, spoluzakladatele Občanského fóra a nynějšího europoslance ODS, je intenzita hlasu mladých studentů ve veřejném prostoru odpovídající jejich vůli. „Není nic, co by jim v tom bránilo. V disentu za to okamžitě hrozil kriminál,“ vzpomíná.
Jak důležitý je v současnosti hlas mladých lidí bojujících za zlepšení klimatických podmínek? Debatují europoslanec a signatář Charty 77 Alexandr Vondra a Petr Doubravský z Fridays For Future
„Vážně jsme bráni jak kým,“ popisuje svou zkušenost spoluzakladatel hnutí Fridays For Future v České republice Petr Doubravský.
„Existuje tu část společnosti, která se snaží mladým lidem naslouchat, nebo jí nic jiného nezbývá. Ale také se setkáváme s různými formami bagatelizace nebo potírání ve větší či menší míře, která záleží na jednotlivcích a jednotlivých institucích.“
Změna systému
Vondra v rámci reakce na tvrzení Grety Thunbergové, že jí kromě boje za klima jde o změnu systému, uvedl, že mu takový boj připomíná válku vedenou ve stylu Lenina či pseudonáboženství.
„Celý život naslouchám mladým lidem. Toto tvrzení jsem chápal jako útok na demokratické a svobodné zřízení. Usilování mladých lidí za zlepšení životního prostředí je mi samozřejmě sympatické, pokud je to v mezích civilizovaného rámce.“
„Pan Vondra se ve výroku dopouští jakéhosi zobecnění a snaží se bagatelizovat to, co dělají mladí lidé obecně ohledně ochrany klimatu,“ reaguje Doubravský. „Ano, mladá generace je občas v protestech kurážnější a je to tak správně mimo jiné proto, že ta situace je skutečně vážná,“ dodává.
,Nejvíc burcující je, že jde o veřejně využívaný prostor.‘ Ekologové našli v Kachovské přehradě DDT
Číst článek
„Změna systému neznamená odchod od demokracie ani ústup od svobody a západoevropských hodnot. Klimatická krize je systémový problém toho, jak funguje naše společnost, instituce a jak je organizovaná naše ekonomika, což znamená, že vyžaduje i systémová řešení, po kterých klimatické hnutí volá,“ vysvětluje dále Doubravský.
Podle něj potřebujeme mimořádně věcnou debatu, která však kvůli podobným přirovnáváním není možná.
Vondra taktéž nadhodil otázky, co se bude dít dál – zda začnou mladí udávat své rodiče, že doma nechrání klima, jedí maso či jezdí automobilem.
„Věřím, že taková situace, jakou si pamatujeme z éry vzmáhajícího se sovětského bolševismu, nenastane. Jako europoslanec se této problematice věnuji na plný výkon, protože jsem koordinátor naší frakce ve výboru pro životní prostředí, a změna klimatu je obrovská výzva,“ míní.
„Možnost rozhodování se uvnitř systému je motivovaná tak, aby všichni jednali způsobem, který bude pomáhat životnímu prostředí, ale vždy by to mělo být v rámci zlatého trojúhelníku o udržitelném rozvoji.“
„Na jedné straně usilovat o zlepšení životního prostředí, na druhé straně to činit v souladu s ekonomickými možnostmi těch společností a za třetí to dělat sociálně únosně, protože jinak toho lidé budou mít plné zuby,“ dodává.
Komplikovanější svět
„Svět byl tehdy jednodušší, bylo jasně dané dobro a zlo. Dnes je svět daleko komplikovanější. Ani pro mladé lidi není jednoduché se v rychle běžícím světě orientovat a je jednoduché na to napasovat příběh o dobru a zlu a v tom smyslu konat,“ říká Vondra.
Zproštěn obžaloby. Soud vynesl rozsudek nad ředitelem firmy Energoaqua kůli otravě řeky Bečvy
Číst článek
Doubravský odmítá, že by mladí lidé měli zjednodušující pohled nyní či v roce 1989. „Tehdy stejně jako dnes mladí vnímají šíře problémů a neusilují o nic jiného než o to, abychom žili udržitelně a aby byl přechod sociálně spravedlivý. Náš ekonomický systém je založený na drancování přírodních zdrojů – v tomto smyslu usilujeme o změnu systému a o to, aby se přestala těžit a spalovat fosilní paliva, což neznamená změnu systému demokracie,“ míní.
„Demokracie není stav, ale cesta, po které musíme jít a přemýšlet nad tím, jak ji zlepšovat. V tomto smyslu máme jisté deficity v české, v evropské společnosti zejména v tom, jak neúměrnou moc oproti obyčejnému občanovi v Česku drží lidé, kteří mají peníze, a oligarchové, jako je Andrej Babiš (ANO) a Daniel Křetínský,“ uzavírá.
Poslechněte si celou debatu Pro a proti Českého rozhlasu Plus v záznamu výše. Moderuje Karolína Koubová.
