Pochutnejte si na brambrdlech, vejmrdě, prdelačce a ropuše v díře

Obsluhovala nás mladičká holčina s očima vyplašené srnky. Nejistá, nesvá, nemluvná, těkající. Od stolu padl dotaz, při kterém jsem se za tu dívku slabě začervenala: „Slečno, prosím vás, co je to ta vejmrda, třeba si ji dám.“

Gastroglosa Dagmar Heřtové Krušné hory Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pochoutky z podivným názvem, třeba jako knedlíčky s náplní s názvem brambrdle

Pochoutky z podivným názvem, třeba jako knedlíčky s náplní s názvem brambrdle | Foto: Dagmar Heřtová | Zdroj: Český rozhlas

Otázka mi přišla nevhodná, ale pocházela z jídelního lístku, a navíc dívenku vůbec nevyvedla z míry. Měla stále svůj zasněný až bázlivý výraz, netušila, o co jde, ale podle jiskřičky v oku na ní bylo patrné, že musí něco říct. Prázdným, ale milým hláskem odpověděla: „To je to s tím a přidává se to tam… ale já se raději zeptám, dělám tady teprve tejden.“

Počasí v Krušných horách umí být nevyzpytatelné, přesto zde bylo nejvíce trvale žijících obyvatel | Foto: Dagmar Heřtová | Zdroj: Český rozhlas

Odešla a poučená se vrátila s vysvětlením: „Je to jablko, vlastně s křenem, vlastně jablko s křenem.“

Cílený dotaz na takové křehké stvoření mi stále připadal potměšilý až podlý, ale když jsem viděla, že se to mladičké servírky ani nedotklo, že netušila, kam bylo mířeno, uklidnila jsem se.

Jenom mi vrtalo hlavou, proč se některá jídla jmenují tak hloupě a nepochopitelně, někdy až odpudivě.

Pochoutky s podivným názvem

Ten samý den jsme z chalupy v Krušných horách zamířili do nedaleké slušné restaurace, kde jsem si objednala krušnohorské brambrdle. Tohle jídlo si tam dávám pravidelně, ale i ono zapadlo do otázky dne o názvech jídel.

Léto bez pečení a přesto plné dortů a osvěžujících pochoutek

Číst článek

Klidnou mě totiž nikdy nenechává polévka s názvem prdelačka, stejně tak huspenina, volské oko, utopenec a ropucha v díře, což je anglická klasika a nejde o nic jiného než o jejich skvělý párek zapečený v těstíčku. Když jsem v Anglii, připravuji čerty na koni, což zní drsně, ale jde o sušené švestky plněné čatní a obalené plátkem osmažené slaniny.

Dokonce i káva má své pojmenování – curifinda, což znamená káva nepříliš dobrá. Ke kávě se hodí bábovka. Tento základ slova se mi k navoněné, nadýchané pochoutce také moc nezdá. Přitom asi vzniklo nedorozuměním, kdy bábovka byla vždy označení pro pekáč na bábu a bába je zase lité těsto v pekáči. Chudinky naše babičky.

Takové škubánky mají dle mého názoru název pochopitelný, ale za tím, proč se jim říká i kucmoch, může být jejich prý nevábný vzhled; mně se přitom líbí a chutnají. Zelné polévce se krajově říká couračka, to proto, že když se zelí při nakládání nakrájí na dlouhé nudle, tak ty se potom courají od lžíce po talíři.

Kontrabáš mi evokuje pašeráky a tipovala bych to na něco rychlého k snědku při útěku před celníky, ale ona je to normální pohanková kaše zapečená s bramborami a uzeným.

Hloupostmi, které se občas najdou na jídelníčku venkovských restaurací, se moc zabývat nechci, ale jsou tu hospodští-šprýmaři, kteří nazvou hrachovou polévku vodníkovo sperma, opékaný kozí sýr coby ožehlá koza a vepřové plněné uzeninou, chilli a tvarůžkem jako satanův ocas.

Vynechme staročeské názvy jídel, které jsou místní a okrajové, budiž, tolerujme to. Ale když jde o názvy, které od jídla spíše odpuzují, je to pro hosty i kuchaře na pováženou. Pár názvů mě hned napadlo, katův šleh, kuřecí ňadro a třeba špíz lovce mamutů.

V Dubrovníku je restaurace, kde chutná i výhled

Číst článek

Myslím, že tímto si hospodští spíše škodí, než aby si zákazník užil jejich legrácek, a ještě si pochutnal.

Zavádějící je i nazvat jídlo například koláč líné kuchařinky jenom proto, že je jednoduchý a rychlý.

Ona mi i taková zkomolenina jako tatarák či tatar namísto tatarský biftek občas vadí, byť jsem v případě tataráku tolerantnější.

Někdy je název jídla z nouze ctnost. Sáhnu do Británie, kde se připravuje velšský králík (Welsh rabbit), což je tavený sýr přelitý přes toast a svým názvem povyšuje chudé jídlo na pochoutku, i když je bez masa.

Krušnohorské Brambrdle

Než se pustíme do krušnohorského brambrdle, neochudím vás o recept na úvodní vejmrdu, která se hodí třeba k pečenému vepřovému kolenu a k zabijačkovým pochutinám vůbec. Potřebujete čtyři lžíce nastrouhaného křenu, tři oloupaná a nastrouhaná jablka, deset gramů cukru, trochu soli a jablečného octa a 120 mililitrů vychlazeného hovězího vývaru. Vše promícháme a necháme uležet do druhého dne.

Krušnohorské brambrdle lákají k ochutnání. Servírují se se smaženou cibulía zakysanou smetanou | Foto: Dagmar Heřtová | Zdroj: Český rozhlas

No a konečně došlo na brambrdle. Co mě zarazilo, byl fakt, že se k němu hlásí v Krušných horách coby krušnohorské a také v Krkonoších jako krkonošské brambrdle. Ovšem nárok si na něj mohou dělat Jeseníky, Šumava, Beskydy a třeba Bílé Karpaty. Nejsou totiž ani odtud ani odtamtud a každému je jedno, jak se jmenují.

Ve své podstatě jde o pirohy, třeba na Ukrajině zvané varenyky a v Polsku pierogi. Náplň může být sladká, slaná, masová se zelím, ovocná či tvarohová.

Faktem je, že existuje mnoho názvů jako třeba perogi, pyrogie, perogie, perogy, pirohi, piroghi, pirogi, pirogen, pierogy, pirohy, pyrogie, pyrohy, varenyky, vareniki, knedlíky či plněné těsto. Jedno jak jim říkáme – pokud jsou z nekynutého těsta a vařené v horké vodě, půjde vždy o to samé.

Do hry totiž vstupuje i Asie se svými plněnými knedlíčky, třeba gyóza, wonton které se dělají z moučného nekynutého těsta a mají také různé náplně.

Před samotnou přípravou Krušnohorských brambrdlí, jejichž název je asi odvozen od brambor, si dovolím konstatovat, že i svět gastronomie je malý a těsný.

Horké léto ochladíme horkým čajem, úplně jednoduché to však není

Číst článek

Krušnohorské brambrdle

Ingredience:

Na náplň:
300 g vařených brambor ve slupce
250 g tvarohu
sůl a pepř

Na těsto:
500 g hladké mouky a voda

K servírování:
3 ks červené cibule
máslo nebo olej na smažení
1 kelímek zakysané smetany

Postup:

Nejdříve připravíme náplň. Brambory uvaříme ve slupce a necháme vystydnout. Poté je rozšťoucháme a spojíme s měkkým tvarohem, dostatečně směs osolíme a opepříme.

Těsná hranice s Německem na úpatí Loučné pod Klínovcem | Foto: Dagmar Heřtová | Zdroj: Český rozhlas

Mouku odvážíme do mísy, přidáme vodu, sůl a pepř a mícháme, dokud nevznikne hladké těsto. Těsto rozválíme na ploše a nejlépe skleničkou nebo vykrajovátkem vykrajujeme placičky. Na placičky dáme náplň a přehnutím vytvoříme pirohy – brambrdle. Vaříme je ve vroucí vodě, dokud nevyplavou na povrch. Vyndáme je děrovanou vařečkou nebo slijeme na cedník a necháme okapat.

Na pánvi na másle nebo na oleji osmažíme na kolečka nakrájenou červenou cibulku. Na talíř dáme teplé brambrdle, přidáme zakysanou smetanu a hojně zasypeme osmahnutou cibulkou. Můžeme i pokapat rozpuštěným máslem.

Dagmar Heřtová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme