Kdyby vařila umělá inteligence, asi vymřeme, vyzkoušela jsem to
Stále nás někdo děsí a stále se hledají nové nápady, čeho se máme ještě víc bát. Tentokrát, vlastně už delší dobu, je tím strašákem umělá inteligence. S jejím přístupným používáním jsem se seznámila hned po zavedení první varianty ChatGPT. Je to milý vyhledavač, o trochu chytřejší než Google, občas popleta, občas má světlé chvilky.
Politologové, sociologové, prognostici, právníci a novináři už přesně vědí, jaké profese budou za chvilku zbytečné. Na první pozici jsou však oni sami, což mě zaujalo. To mistři gastronomie zůstávají v klidu. Napadlo mě, jestli je to neznalostí, nebo naopak znalostí jejich řemesla. Abych se něčeho dopátrala, začala jsem si s AI povídat.
Seznamujeme se
Trochu přidrzle jsem ChatGPT odhadla jako ženu, a tak jsem jí (ho?) i oslovovala. Začala jsem otázkou, jestli mě zná. Podle jména mě neznala, ale nic jí nebrání být mi v jakémkoliv tématu nápomocná. Neurazila jsem se a pokračovala otázkou, jestli zná mé gastroglosy. Odpověď následovala během chvilky, předkládám ji bez gramatických úprav:
Vypadá to, že Češi jsou původci ovocného knedlíku
Číst článek
„Jako model jsem byl vyškolen na široké škále textů a informací z internetu a jiných zdrojů před zářím 2021, ale nemám žádné osobní informace o lidech, kteří nejsou veřejně známí. Mohu vám však poskytnout obecné informace o gastroglosách a pomoci s jakýmikoli dotazy, které byste měla ohledně tohoto tématu.“
To mě nijak neuspokojilo a použila jsem drobnou nápovědu zakuklenou v další otázce. Odpověď byla stejně rychlá jako ta předcházející a takto mě zařadila:
„Ano, gastroglosy na iRozhlas.cz pravidelně každou sobotu už několik let píše Dagmar Heřtová. Dagmar Heřtová je renomovaná gastronomická publicistka a autorka, která se specializuje na psaní o jídle, vaření a gastronomických zážitcích. Její gastroglosy jsou oblíbené pro svůj zábavný a informativní styl, a proto jsou pravidelně publikovány na iRozhlas.cz.“
Odpověď mi přišla příliš našprtaná a raději jsem změnila téma. Vzhledem k tomu, že jsem dosud napsala jednu kuchařskou knihu (druhá vyjde letos na podzim), tak jsem se na ni zeptala. Odpověď byla rozčarováním:
„Ano, Dagmar Heřtová napsala několik knih v oblasti gastronomie a vaření. Je známá jako talentovaná autorka s bohatým kulinářským zázemím. Zde je několik knih, které napsala: Gastrosex – v této knize autorka představuje svůj osobitý pohled na gastronomii a vaření. Gastrosofie – tato kniha se zabývá filozofií jídla a vaření a jsou zde propojeny kulinářské dobrodružství s hlubším pohledem na vztah člověka k jídlu, chuti a smyslovému vnímání.“
Posledním „mým“ dílem je údajně Kuchařka podle Dagmar – tato kniha je prý praktickým průvodcem vaření se mnou…
DAGMAR HEŘTOVÁ
Foodblogerka a gastronomická žurnalistka, která pravidelně přispívá do tištěných a internetových periodik především informacemi o surovinách, jejich zpracování až po recepty. Na webu Tastejourney píše o jídle, nových trendech a dělí se o gastronomické postřehy z cest.
Faktem je, že tu první knihu jsem na trhu našla, napsal ji muž s úplně rozdílným jménem. Další dvě jsou z oblasti gastronomické a nakladatelské fantasie. Má tolerance však neutrpěla ani škrábanec, zeptala jsem se proto konkrétněji: „Nezapomněla jsi na knihu Bylinky na mém stole?“
„Mějte prosím omluvu za nepřesnost. Ano, Dagmar Heřtová napsala také knihu s názvem Bylinky na mém stole. Tato kniha se zaměřuje na využití bylinek ve vaření a přináší různé recepty, ve kterých jsou bylinky klíčovým prvkem. Dagmar Heřtová se v knize věnuje různým druhům bylinek, jejich pěstování, sběru a použití v kuchyni. Kniha Bylinky na mém stole poskytuje inspiraci pro využití přírodních bylin při přípravě chutných a aromatických jídel.“
Na předcházejících knihách AI však stále trvala a „svůj soupis mých knih“ doplnila vcelku milým popisem. Já raději přešla přímo k věci, k vaření.
Postavím AI přímo k plotně
Faktem je, že po našem úvodním seznamovacím kole jsem měla docela smíšené pocity. Nejenom z vršených nesmyslných informací, ale i za samotnou umělou inteligenci ChatGPT. Chudák se musel(a) nesčíslněkrát začervenat, ošívala se, omlouvala se a vymlouvala na své intelektuální rozpětí omezené rokem 2021. Prostě byla znepokojená sama sebou a divím se, že mě neposlala za někým jiným.
Měla jsem pocit, že musím začít trochu jednoduchým gastrotématem. Položit dotaz, jak uvařit cibulačku, když nemám cibuli, mi připadalo docela fér. Čekala jsem odpověď, že to nejde, že je to nesmysl. Ale zmýlila se. Zkrácená odpověď se nesla v následném duchu:
Jak jsem vařila arancini v sicilských Syrakusách
Číst článek
„Když chcete uvařit francouzskou cibulačku a zjistíte, že vám došla cibule, existuje několik možností, co můžete udělat. Zkuste nahradit cibuli jinou zeleninou, použijte cibulovou pastu, případně cibulový prášek. Zeptejte se sousedů nebo hostů. Pokud máte dobrou komunitu sousedů nebo přátel, můžete se zeptat, jestli by vám mohli půjčit cibuli. V nejhorším uvařte něco jiného.“
Po této odpovědi si AI musela všimnout, že jsem vyprskla smíchy. Zeptala jsem se, jestli to s tou pastou a práškem myslí vážně.
„Omlouvám se za zavádějící informaci. Francouzská cibulačka se tradičně připravuje s čerstvou cibulí a její chuť a textura jsou závislé právě na této surovině. Použití cibulového prášku jako náhrady za čerstvou cibuli není ideální a může ovlivnit výslednou chuť pokrmu. Cibulový prášek může být užitečný jako koření nebo ochucovadlo, ale v případě francouzské cibulačky bych doporučoval spíše hledat alternativní možnosti, jak získat čerstvou cibuli. Ještě jednou se omlouvám za nesprávný návrh a doufám, že najdete nějaké další řešení pro svou cibulačku.“
Velikonoční pečení a recept na jednoduchý, ale skvělý koláč s čokoládovými vajíčky
Číst článek
Cibulový prášek byl vyloučen, ale co se týká cibulové pasty, na té má „kolegyně“ u plotny trvala s upozorněním, že si mám v návodu přečíst, jaké množství použít. Nedalo mi to a nahodila jsem podobnou udičku s návnadou: zda lze dělat česnečku bez česneku. Nevím, jestli se inteligence tak rychle učí, nebo našla jiné zdroje, ale tentokrát mi řekla:
„Omlouvám se za možné nedorozumění, ale je velmi obtížné připravit česnečku bez použití česneku a zachovat její autentickou chuť a aroma. Česnečka je tradiční česká polévka, která se připravuje právě s česnekem jako hlavní ingrediencí, které jí dává charakteristickou chuť. Bylo by složité doporučit věrohodný recept na česnečku bez česneku, protože by výsledku zřejmě chybělo charakteristické česnekové aroma a chuť.“
Ještě jeden pokus
Nechtěla jsem zabrousit do nějakých složitostí a hlavní pro mě bylo zůstat na domácí půdě. Ovšem pokus o náhradu sýra při přípravě jeho oblíbené smažené formy také moc nedopadl a zkrácená odpověď zněla:
„Existuje mnoho alternativ k sýru, které můžete použít ve smažáku v závislosti na vašich preferencích a potravinových omezeních. Některé z těchto náhrad sýra mohou být třeba tofu, veganské sýry, plátky rajčat, papriky či cukety a houby.“
V tomto případě mi už nebylo ani do smíchu, a tak jsem učinila ještě jeden záchranný pokus, čím nahradit brusinky ve svíčkové.
„Brusinky jsou klasickým doplňkem k svíčkové, ale pokud nejste fanouškem této přísady, existují alternativy, které můžete použít místo nich – švestky, jablečnou omáčku, rybíz, mrkev, řepu. Další možností je podávat svíčkovou bez přílohy, případně ji nahradit rýží a brambory.“
Náš milý rozhovor jsem ukončila po dotazu, zda mohu na hovězí polévku použít kuřecí vývar. Milá AI bez zardění vysekla odpověď:
Britský král Karel III. a ikonický korunovační kuřecí salát
Číst článek
„Ano, můžete použít kuřecí vývar jako alternativu pro hovězí vývar při přípravě hovězí polévky. I když to nemusí být tradiční volba, kuřecí vývar může přidat příjemnou chuť a bohatou tekutinu do polévky.“
Co z toho všeho vyplývá?
O lidstvo a mistry kuchařského řemesla a gastronomie obecně nemám zatím strach. Umělá inteligence sice už prstíkem škrábe na dveře kuchyní jistými technologiemi, ale najít specifické chutě, alternativy a zvládnout gurmánský instinkt, to bude oříšek. To spíš věřím, že AI nahradí politiky, než kuchaře. Jsou si více podobní, stejně mluví a slibovat se naučí každý (nikdo by nic nezpozoroval), ale okořenit dobré jídlo, to je kumšt.
Ta současná AI reprezentovaná ChatGPT (po dotazu, jak ji mám oslovovat, řekla: „Jako umělá inteligence nemám fyzickou podobu ani pohlaví.“) je na řadu věcí více než skvělý nástroj, ale dle mého názoru je bohužel příliš úslužná, chce se ze všeho vymluvit, moralizuje, poukazuje na nepravosti, na které nejste při vaření zvědaví. Vzápětí si neumí dupnout, ráda se vymlouvá, drží se hesla: za každou cenu s každým zadobře.
Mistrem v kuchyních ještě dlouho nebude, a to je pro naše vytříbené chutě jenom dobře. A úplně nakonec konstatuji, že ChatGTP jsem v řadě případů musela vysoce ocenit a tak často mám tendenci napsat, „velké díky!”
