V Česku je desetina potřebného počtu dětských klinických psychologů. Ministerstvo chce zkrátit studium
V Česku chybí kliničtí psychologové pro děti - podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly je to jeden z nejvážnějších problémů současného zdravotnictví. Klinických dětských psychologů u nás působí kolem osmdesáti, podle Asociace klinických psychologů by jich ale bylo potřeba desetkrát tolik. Zaměřují se na diagnostiku, prevenci a terapii duševních poruch, kterých mezi dětmi přibývá, třeba pokud jde o úzkosti nebo deprese.
„První věc byla taková jako ledová pěst do žaludku a OK, jsem autista. A tohle mi hrálo v hlavě celé dvě hodiny cesty domů,“ vzpomíná vysokoškolačka Veronika na den, kdy si od lékařů vyslechla, že má Aspergerův syndrom. Jde o jednu z poruch autistického spektra.
V Česku chybí dětští kliničtí psychologové. Více si poslechněte v reportáži Janetty Roubkové
Tehdy jí bylo 18 a pomoc psychiatra vyhledala sama. Rodiče si prý možnost, že by mohla být duševně nemocná, nepřipouštěli. „Větší část dětství jsem strávila v sebenenávisti, v tom, že co je se mnou sakra špatně, když ostatní normálně fungujou a já nefunguju. Sotva existuju. Jsem měla deprese, úzkosti, nemohla jsem spát,“ popsala Radiožurnálu.
A právě v takových případech by dětem s duševními nemocemi nebo poruchami chování měl být k dispozici i klinický dětský psycholog. Jenže těch je v Česku málo a péče tak není dobře dostupná.
Málo peněz
„Úplným ideálem by bylo sedm dětských klinických psychologů na 100 tisíc obyvatel. V současné době jsme na jedné desetině počtu a budeme považovat za úspěch, kdyby se nám během nadcházejících tří až pěti let podařilo ten současný počet zdvojnásobit. Dostali bychom tu péči blíž k pacientovi,“ říká Karolína Malá z Asociace klinických psychologů.
Vědci zjistili, jak zaškatulkovat lidstvo. Čtyři typy osobností skutečně existují
Číst článek
Podle ní by pomohlo, kdyby se zjednodušilo vzdělávání a obor zatraktivnil tak, aby lidé měli motivaci takovou práci dělat. „Není žádný výstup, když si ten obor vystuduje klinický psycholog navíc. Čili není tam žádná bonifikace ze strany zdravotních pojišťoven,“ dodala Malá.
To, že jsou kliničtí dětští psychologové špatně placení, uznává i náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Podle něj by se ale jejich řady mohly rychleji rozšířit i tím, že by se zkrátilo studium.
Zkrácení dvanáctiletého studia
„Mně se to vzdělávání opravdu zdá neúměrně dlouhé a nějaké kompromisy budeme muset hledat, protože opravdu nemůžeme čekat 10 let, protože ta potřeba je zcela každodenní a musíme to řešit,“ vysvětlil Prymula.
Ministerstvo zdravotnictví plánuje proměnu psychiatrické péče. Otevře ambulantní centra
Číst článek
Vzdělávání teď trvá 12 let. Po pětiletém studiu klasické psychologie totiž zabere dalších pět let, než se člověk může stát klinickým psychologem. Specializaci na péči o dětské pacienty získá za další dva roky.
S jakou úpravou vzdělávání by souhlasila Asociace klinických psychologů, doplňuje Karolína Malá: „To studium je dlouhé v té fázi studia k té základní atestaci. Za nějakých tři, 3,5 roku jsou z nich hotoví psychologové. Myslím, že těch pět let je moc. To dvouleté studium na dětskou klinickou psychologii, tam je to otázka, jestli se dá být rychlejší.“
Kliničtí dětští psychologové působí třeba i na rehabilitačních, onkologických nebo neonatologických odděleních nemocnic.
