‚Jsem superžena.‘ Pacientka z Alabamy žije rekordní dva měsíce s prasečí ledvinou
Towana Looney is finally free from dialysis after eight years, thanks to a groundbreaking gene-edited pig kidney transplant at NYU Langone Health.
— NYU Langone Health (@nyulangone) December 17, 2024
Learn more about Towana's story and our ongoing innovations in #xenotransplantation: https://t.co/uP9KMgveSu pic.twitter.com/wAD4DFxzOW
Po rekordních dvou měsících života s prasečí ledvinou je Towana Looneyová stále plná energie a optimismu. „Jsem superžena,“ říká s úsměvem, když během svého zotavování snadno drží krok s rodinou při dlouhých procházkách New Yorkem. Looneyové úspěšná rekonvalescence je důležitá ve snaze vědců uskutečnit transplantace orgánů zvířat lidem. „Je to nový pohled na život,“ říká podle deníku The Independent.
Dosud pouze čtyři další Američané podstoupili experimentální transplantace geneticky modifikovaných prasečích orgánů – dvě srdce a dvě ledviny. Žádný z nich ale nepřežil déle než dva měsíce. Looneyová se nyní zapsala do historie, když stanovila nový rekord s 61 dny života po transplantaci.
Nový milník v medicíně
Robert Montgomery, který transplantaci vedl v rámci týmu NYU Langone Health, popisuje, že funkce nové ledviny je „absolutně normální“. Looneyová se podle něj zotavuje tak dobře, že by mohla za přibližně měsíc opustit New York, kde dočasně žije kvůli kontrolám, a vrátit se domů do Gadsdenu v Alabamě. „Jsme velmi optimističtí, že ledvina bude fungovat dlouhodobě,“ uvedl Montgomery.
Transplantace orgánů prasat je odpovědí na kritický nedostatek lidských dárců. V USA čeká na transplantaci více než sto tisíc lidí, z nichž většina potřebuje ledvinu. Tisíce pacientů každoročně zemřou dříve, než se orgánů dočkají.
Doposud byly transplantace prasečích orgánů prováděny v rámci tzv. „soucitného užití“, které povoluje americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) pouze v případech, kdy pacient nemá jinou možnost. Nemocnice zapojené do těchto experimentů pečlivě sdílejí poznatky o tom, co fungovalo a co ne, aby mohly připravit půdu pro první oficiální studie xenotransplantace. Ty by měly začít v tomto roce.
Společnost United Therapeutics, která dodala ledvinu Looneyové, již požádala FDA o povolení zahájení klinické studie. Podle odborníků je zkušenost Looneyová mimořádně cenná. Tatsuo Kawai z Massachusetts General Hospital, který vedl první transplantaci prasečí ledviny v roce 2024, označil její případ za důležitý pro budoucí pokusy. „Máme si od sebe co předávat,“ řekl Kawai. Zdůraznil, že Looneyová byla ve srovnání s předešlými pacienty mnohem zdravější.
Muž, který byl prvním pacientem s prasečí ledvinou, zemřel po necelých dvou měsících po transplantaci
Číst článek
Příběh dárce a příjemce
Looneyová už jednou orgán darovala. V roce 1999 poskytla jednu ledvinu své matce. Po komplikacích během těhotenství se u ní ale rozvinul vysoký krevní tlak, který poškodil její zbývající ledvinu. To ji přivedlo nakonec k osmi letům na dialýze. Během této doby u ní došlo k velmi vzácnému jevu – její imunitní systém si vytvořil mimořádně vysokou hladinu protilátek, které by napadly jakoukoliv lidskou ledvinu. Lékaři nakonec došli k závěru, že Looneyová pravděpodobně nikdy lidský orgán nedostane.
Právě proto se rozhodla vyzkoušet experiment s prasečí ledvinou. Výsledky byly nejisté – nikdo nevěděl, zda její přecitlivělý imunitní systém orgán přijme. Přesto byla Looneyová již 11 dní po operaci propuštěna z nemocnice a od té doby se její stav monitoruje.
Zhruba tři týdny po operaci se začaly objevovat první známky možné rejekce. Díky zkušenostem z předchozích experimentů, se lékařům podařilo okamžitě zasáhnout a problém zastavit. Od té doby nebyly u Looneyové zaznamenány žádné známky odmítnutí.
Looneyová se stala inspirací pro ostatní pacienty, kteří čelí dlouhému čekání na transplantaci. Prostřednictvím sociálních sítí sdílí svůj příběh a odpovídá lidem, kteří zvažují podobnou operaci. „Miluju pomáhat lidem,“ říká Looneyová. „Chci být součástí vědeckého pokroku, který pomůže dalším pacientům.“