Sítnici lze částečně nahradit kamerou. Technika jde dopředu, říká oční lékař
Zatímco například šedý zákal, refrakční vady a další neduhy lidského zraku dokáže dnešní oftalmologie léčit, sítnice zůstává nadále pro oční lékařství problémem. Částečně je možné nahradit poškozenou sítnici protézou s kamerou. Pacientům neumožní plné vidění, ale aspoň usnadní orientaci.
„Sítnice je vlastně vývojové vychlípení na mozku, takže pokud dojde v oblasti k narušení, jde těžko nahradit,“ uvedl host Leonarda Plus Pavel Kuchynka, oftalmolog, vysokoškolský pedagog a mezi lety 1991 až 2017 také přednosta Oční kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze.
Podle něj je nejčastější příčinou slepoty u nás zelený zákal, ale především diabetická retinopatie. „Jsou postiženy cévy sítnice. Po určité době se u velké většiny pacientů s cukrovkou vyvine v určité míře tato retinopatie, která se dá často léčit laserem nebo operativně,“ říká lékař.
V některých případech ale i tak pacient oslepne v důsledku cévních poruch sítnice. „Zatímco transplantace rohovky je dnes už relativně běžná, je možné také vyměnit čočku za umělou, ale u sítnice takovou možnost nemáme.“
V takových případech je možností použít protézu, která nahradí sítnici kamerou. „Dnes se používá nejčastěji protéza Argus 2, která pochází původně z USA a nyní prochází testováním v Evropě,“ vysvětluje Kuchynka. Pacienti, kteří na obě oči nevidí, jsou po aplikaci schopni se orientovat.
„Technika jde ale velmi rychle dopředu a jsou už dnes implantáty, které lze umístit přímo do kůry mozkové. Myslím, že během 20 let už nebude takovéto kamery potřeba,“ věří oftalmolog.
Budoucnost oftalmologie
Velký pokrok byl v České republice udělán i v transplantaci rohovky. „V roce 1992 byla u nás jako první v Evropě založena oční banka. Dosud perfektně funguje a pomáhá pacientům tak, že po operaci normálně vidí.“
„Zdá se, že kamerová protéza sítnice je úspěšná. Pacienti, kteří na obě oči nevidí, jsou po aplikaci schopni se orientovat. V brýlích mají kameru, počítač připevněný na opasku a z něj vedou dráty do oka, kde je čip. Počítač přeměňuje světelný obraz na impulsy, které jsou převáděny do tohoto čipu. “
Pavel Kuchynka
Posledními trendy ve výzkumu v oboru oční medicíny jsou kmenové buňky, velmi slibný je také vývoj v oblasti laserů.
„V loňském roce byla udělena Nobelova cena za laser, ačkoliv samotný vynález byl učiněn v roce 1980. Týká se to hodně oční medicíny, zvláště femtosekundového laseru,“ zmiňuje konkrétní příklad lékař.
Tento laser je velmi často používán v refrakční chirurgii, tedy při zákrocích proti krátkozrakosti nebo dalekozrakosti. „Využívá se i u chirurgie šedého zákalu. Femtosekundový laser se používá čím dál tím více, protože jde o technický zázrak,“ uvádí Kuchynka.
„Femtosekundový laser je unikátní tím, že v extrémně krátkém časovém úseku femtosekundy dokáže vydat obrovskou energii pulzu v řádu pentawattů. Díky tomu se při operaci nepoškozují okolní tkáně, ale je zasažena přesně ona mikročást, kterou chceme operativně odstranit nebo rozrušit,“ popisuje oftalmolog.
