„Překvapivě jedna z těch myší ukázala hodně zvláštní chování v pravé ledvině. Ukázalo se, že ta kontrastní látka se v ní hromadí a nevylučuje tak rychle, jak bychom čekali u zdravé ledviny, takže se ukázalo, že nefunguje správně,“ přibližuje Miloslav Polášek z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.

Říká, že původně si v této fázi testování chtěli jen ověřit, jestli jimi navržená látka skutečně funguje pro dvě diagnostické vyšetřovací metody najednou.

„Je velice těžké diagnostikovat, když jedna ledvina nefunguje správně, protože ledviny fungují v páru právě proto, aby když jedna přestane fungovat, tak aby vždycky ta druhá dokázala vykompenzovat tu funkci, takže si nikdo nevšimne, když máme jednu ledvinu poškozenou, tělo funguje úplně normálně, protože nejsou žádné symptomy. A nám se právě touhle kontrastní látkou podařilo to krásně zobrazit a vidět,“ říká.

Jak přesně to funguje, na notebooku ukazuje Jan Kretschmer. Poláškův bývalý doktorand novou látku testuje na univerzitě v německém Tübingenu, kde mají speciální přístroj, který kombinuje magnetickou rezonanci MRI a pozitronovou emisní tomografii, tedy PET.

„Myši jsme vstříkli kontrastní látku a jak je vidět – tady máme po 25 minutách snímek, kde to vypadá ještě velmi normálně, jakože obě ledviny fungují. Ale můžeme vidět při šedesáti minutách právě na PET snímku, že pravá ledvina akumuluje mnohem více kontrastní látky než ta levá. A když se podíváme na MRI, tak můžeme i velmi dobře vidět, že tam je něco, co by se nemělo dít,“ popisuje.

Na šedém obrázku je jasně viditelná červeno-žlutá skvrna, která je na dalším snímku ještě barevnější a ve větším rozlišení. Lékař tak získá podrobnější informace, aniž by pacient musel přijít na další vyšetření.

Dvě vyšetření v jednom

„Je to ta stejná kontrastní látka, pouze se použila lepší matematická analýza. Díky tomu, že tato látka funguje v PET i MRI, tak můžeme vidět, kde přesně, v jakých konkrétních bodech ledviny probíhá onemocnění. A doktor si může všimnout: ‚Aha, tady se děje něco špatného‘, ale už má k dispozici všechna data, která pak může vyhodnotit a podle toho se může rozhodnout pro nějakou konkrétní terapii.“

Doposud se pozitronová emisní tomografie používala hlavně ve spojitosti s CT, tedy rentgenovým vyšetřením. Teď se v medicíně začíná prosazovat i kombinace PET a magnetické rezonance. Podle Miloslava Poláška se totiž podařilo odstranit zásadní problém, kdy v silném magnetickém poli jedné metody nefungovala elektronika důležitá pro metodu druhou.

„Takže teď už existují, ale to spojení vypadá tak, že pacient dostane MRI kontrastní látku, a potom dostane jinou PET látku, vlastně má dvě různé látky. V podstatě je to vyšetření, které nespojuje vyšetření úplně ideálně dohromady, momentálně neexistují klinicky schválené a používané kontrastní látky, které by poskytovaly signál v obou těch metodách,“ dodává.

A právě takovou látku se povedlo najít českým vědcům, když na rozdíl od svých kolegů nevsadili na složitou biomolekulu, ale jednoduchý radioaktivní fluor.

„Je to nejrozšířenější radioaktivní prvek, používá se v nejvíce vyšetřeních, takže už je ověřeno historií, že je bezpečný pro lidi. Takže my ten prvek zabudováváme do už stabilních a bezpečných látek pro magnetickou rezonanci, takže pro pacienta to neznamená žádné větší nebezpečí, než kdyby šel na vyšetření těchto dvou kombinovaných metod, naopak on ušetří čas,“ jak potvrzuje Jan Krestchmer.

Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie si látku patentovali a teď hledají partnera pro další testování a převedení do praxe.

Eva Kézrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít