Putin nebyl extrémně šílený ani zlý. Ale je možné, že má psychické poruchy, říká výzkumnice Kaarbo
S postupující ruskou invazí na Ukrajinu se novináři a političtí komentátoři snaží zjistit, co se odehrává v mysli prezidenta Vladimira Putina. „Jeho rozhodnutí vtrhnout na Ukrajinu bylo opravdu šokující,“ říká profesorka mezinárodních vztahů Juliet Kaarbo, která se věnuje psychologii světových lídrů. Otázku, jestli je ruský prezident šílený, nebo zlý, si výzkumníci pokládají už dlouho, dodává.
„Bohužel Putina nemůžeme poprosit, aby k nám přišel a udělal si test osobnosti. Nemůžeme si s ním ani sednout na gauč a popovídat si,“ vysvětluje Kaarbo, proč odborníci pracují zejména s textovou analýzou projevů státníků.
Novináři, a političtí komentátoři zabývají tím, co se odehrává v hlavě ruského prezidenta Vladimira Putina. Jednou z nich je profesorka mezinárodních vztahů Juliet Kaarbo, která se věnuje psychologii světových lídrů
„Výzkum ukazuje, že není extrémně šílený nebo zlý ve svých přesvědčeních a vnímá svět jako kombinaci spolupráce a konfliktu – stejně to má i s prostředky mezinárodní politiky. Je taky velmi strategický a pragmatický, tak jako mnoho jiných lídrů. Liší se ve svém pohledu na terorismus, v tom je extrémnější a neštítí se krajních řešení,“ shrnuje akademička ze skotského Edinburghu a dodává, že by bylo zajímavé zaměřit se na to, jak se Vladimir Putin změnil v posledních letech.
„Domnívám se, že za tu dlouhou dobu, co je u moci, získal větší sebevědomí, stal se odtažitějším a více autoritářským. A to kromě chování i ve způsobu, jakým přemýšlí. Je možné, že má nějaké psychické poruchy.“
Pokřivený pohled lídrů
Juliet Kaarbo má za to, že pouhá kontrola separatistických území na východě Ukrajiny pro Rusko neřeší větší ukrajinský problém – možnost vstupu země do NATO. Rozšíření Severoatlantické aliance nebo Evropské unie totiž vnímá jako velkou hrozbu.
„Možná se ale Putin kvůli svému přehnanému sebevědomí pustil do příliš složitého úkolu. A nakonec by se mu to v Rusku nemuselo vyplatit. To se ale bohužel projeví až za nějakou dobu,“ dodává profesorka.
3:31
Putin není šílenec. Bohužel
Číst článek
Pokud jde o činění problematických rozhodnutí a rozpoutávání konfliktů, záleží hodnocení na úhlu pohledu pozorovatele, říká odbornice: „Můžeme nastavit etické standardy toho, co je dobře a co špatně, ale opravdu záleží na tom, jak na ten svět nahlížejí konkrétní osobnosti prizmatem svých přesvědčení. Je nicméně pravda, že i tohle je jedním rozdílů mezi osobnostmi – někteří o tom, co je dobře a co špatně, přemýšlejí více než jiní.“
Většina lídrů si ale zřejmě myslí, že to, co dělají, je skutečně dobré pro jejich zemi, dodává Kaarbo: „I když to samozřejmě může být velmi úzký pohled. Často si třeba říkají: ‚Když mě tohle udrží u moci, mé zemi to pomůže.‘ Z toho je patrné, že pohled lídrů na to, co je pro jejich zemi dobré a co ne, může být dost pokřivený. Moralita, správnost a etika jsou pak spíš produkty jejich vlastního systému přesvědčení.“
Jak se studuje psychologie světových lídrů? Poslechněte si celý audiozáznam rozhovoru Jana Žižky s Juliet Kaarbo.
