Ve 20 letech spáchala po nátlaku StB sebevraždu. Nyní se její rehabilitací bude zabývat soud
Více než 45 let po smrti Lilian Landové by ji mohl soud rehabilitovat. Obvodnímu soudu pro Prahu 1 k tomu podala podnět žalobkyně Katarína Kandová, potvrdil serveru iROZHLAS.cz a Radiožurnálu obvodní státní zástupce Jan Lelek. Signatářku Charty 77 a studentku vyšetřovala Státní bezpečnost (StB), vyhodili ji z gymnázia, nemohla studovat na vysoké škole a několik týdnů po tom, co ji zadržela StB, spáchala ve 20 letech sebevraždu.
Státní zástupkyně podala podnět k otevření případu 27. srpna, sdělil redakci iROZHLAS.cz obvodní státní zástupce pro Prahu 1 Jan Lelek. Žádné datum jednání soud ale ještě nestanovil.
Lilian Landová. ‚Zapomenutý‘ příběh disentu
Číst článek
„Ve věci není v současnosti nařízeno veřejné zasedání,“ potvrdila mluvčí obvodního soudu pro Prahu 1 Ivana Tichá.
Lilian Landová studovala na pražském Gymnáziu Arabská v Praze a počátkem roku 1977 uspořádala u sebe ve škole koncert Jaroslava Hutky, kterého pronásledoval režim kvůli podepsání Charty 77.
O vystoupení se zmínil doma jeden z jejích spolužáků, syn tehdejšího ministra kultury Milana Klusáka a to roztočilo řetězec událostí, který o dva roky později skončil tragédií.
Státní bezpečnost se ale na Landovou zaměřila až o několik měsíců později, když sbírala podpisy na obranu Hutky, kterého Státní bezpečnost zrovna vyšetřovala. Získala tehdy také víc podpisů než petice, kterou se Socialistický svaz mládeže (SSM) vymezoval proti imperialistické neutronové bombě.
‚Závadová‘ osoba
Na podzim StB založila svazek „Studentka“, kam o ní sbírali všechny informace. Krátce na to byla vyloučena ze SSM a také ze školy a režim jí dovolil odmaturovat pouze na jiném gymnáziu, než na které do té doby chodila.
2:14
‚Schovával se v očekávání jaderného holocaustu.‘ Dokumentarista z USA natočil film o českém disentu
Číst článek
Samotu a odloučení od spolužáků Landová kompenzovala tím, že se ještě víc sblížila s disentem. Chodila na bytové semináře a spřátelila se s Věrou Jirousovou.
V říjnu 1978 podepsala Chartu 77 a právě tehdy se o ní StB začala znovu zajímat. Označili ji za „závadovou“ osobu a několikrát ji vyslýchali.
Kvůli stykům s disentem nemohla studovat na vysoké škole, a tak si našla místo plavčice na koupališti Džbán. Právě tam ji v květnu 1979 zatkla StB kvůli tomu, že chtěla uspořádat recesistickou jízdu na kolech Prahou na podporu Charty 77, která měla skončit svatojánským opékáním špekáčků v Šárce.
Tehdy Lilian Landová strávila dva dny v cele předběžného zadržení a vzhledem k povaze doby není jasné, co se během těch dvou dnů stalo. Po propuštění se ale zhroutila a skončila na lékařské pohotovosti. O několik týdnů později spáchala sebevraždu svítiplynem.
Po její smrti napsala Milena Štráfeldová román Krycí jméno Studentka a historici ji označují za „pěšáka disentu“.
