V Česku přibývá dětí, které nemají lékaře. ‚Máme tu časovanou bombu,‘ říká starosta Kraslic
Přibývá dětí, které nemá kdo léčit. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky je teď v Česku bez péče až 182 tisíc dětí. Další sice svého lékaře mají, brzy o něj ale můžou přijít. Polovina všech dětských praktických lékařů je totiž v důchodovém věku. Ministerstvo zdravotnictví ale nepřiznalo doktorům v nejpostiženějších oblastech dotaci, díky které by si mohli vychovat nástupce.
V některých regionech musí lidé vozit děti s horečkami desítky kilometrů daleko. „Kam s nimi budu jezdit? Co budeme dělat? Já vůbec nevím, co budeme dělat. Nevím. Je to špatné. Jsem naštvaná, hodně naštvaná,“ stěžovala si Jana, která žije v Lubech na Chebsku. Její děti lékaře nemají a v nejbližší době ho zřejmě ani neseženou.
„Máme tady jediného pediatra a tomu je 75,“ popisuje situaci starosta Kraslic Jan Šimek
Žádný z praktiků v okolí podle ní nové pacienty nepřijímá, což potvrzuje i Jan Šimek, starosta 20 kilometrů vzdálených Kraslic, obvodu pro 12,5 tisíce lidí. „Opravdu tady máme častovanou bombu. Máme tady jediného pediatra a tomu je 75.“
Ještě nedávno podle něj ve městě působila i druhá lékařka, která ošetřovala děti i dospělé. Ta ale ze zdravotních důvodů skončila. Pětistovku malých pacientů tak musí rodiče vozit do 40 kilometrů vzdálené karlovarské nemocnice na pohotovost. Podle předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilony Hülleové je to podobné i v dalších krajích.
Dotace pro nemocnice
Když se našli mladí lékaři, kteří se chtěli v daném regionu vyškolit a pracovat, ministerstvo zdravotnictví je podle Hülleové nepodpořilo. Neposlalo jim na to potřebné dotace a místo toho je poskytlo nemocnicím.
„Byl tam žadatel, uchazeč, ale místo nedostal. Jako předsedkyně praktických dětských lékařů jsem obdržela několik stížností. Týkalo se to, řekla bych, zejména Kraje Vysočina, ale bylo to i z Olomouckého a z Ústeckého kraje,“ říká Hülleová.
25:54
V regionech chybí praktici. ‚Venkov není atraktivní pro mladé obecně,‘ vysvětluje šéf spolku Mucha
Číst článek
To potvrzuje i mluvčí Kraje Vysočina Jitka Svatošová. Mladí lékaři i jejich školitelé podle ní splňovali všechny podmínky pro udělení dotace, přesto peníze od resortu nedostali. Žádostí se přitom podle ní sešlo na ministerstvu několik.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) se brání tím, že resort nemá na rozdělení dotací přímý vliv. Ve skutečnosti podle něj rozhoduje akreditační komise, tedy skupina složená z odborníků v daném oboru.
Kdo rozhoduje?
Podle předsedy správní rady VZP a někdejšího náměstka na ministerstvu zdravotnictví Toma Phillipa (KDU-ČSL) je ale akreditační komise jen poradním orgánem. Konečné slovo musí mít vždy ministerstvo, protože se rozdávají peníze ze státního rozpočtu.
Phillip dokonce říká, že za jeho působení resort stanovil pro přidělení dotací přísná kritéria. „Já si pamatuji, že jsme si tam dali prostě kritérium malá obec. Pravidla by určitě měla zohledňovat právě mapy dostupnosti Všeobecné zdravotní pojišťovny. Přiznám se, že dávat rezidenční místa do fakultních nemocnic pro obory typu praktický lékař nebo praktický lékař pro děti a dorost, mi nepřipadá úplně smysluplné.“
Jen podpůrnou úlohu akreditační komise potvrdila i Olga Laaksonen, která na ministerstvu vede oddělení dotací a vzdělávání. „Výstup akreditační komise je skutečně pouze doporučující, to rozhodnutí je opravdu potom na ministerstvu."
Ministr Válek si ale stojí na svém. Slibuje nicméně, že letos pravidla pro přidělení dotací na vzdělávání mladých lékařů změní. Současně ale dodává, že se mohly do podpory mladých lékařů zapojit i samotné kraje nebo taky města a pojišťovny, zvlášť pokud věděly, že mají s dostupností lékařů problém.
